Strany pravděpodobné příští německé vlády, CDU/CSU a SPD, se dohodly se Zelenými na vzniku a prosazení obřího investičního fondu s penězi na obranu, další podporu Ukrajiny, modernizaci infrastruktury a boj proti oteplování.
Výdaje za více než půl bilionu eur [12,5 bil. Kč] schválí v Německém spolkovém sněmu poslanci, kteří uspěli ve volbách roce 2021, jen pár dní před ustanovením nového sněmu vzešlého z únorových předčasných voleb. Na tiskové konferenci to včera [14.3.] oznámil předák CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz.
CDU plive na svou Merkelovou. S migranty zatočíme, tvrdí před volbami
CDU/CSU únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty SPD. Aby CDU/CSU a SPD nově navržený investiční balík ve Spolkovém sněmu ale schválily nutnou dvoutřetinovou většinou, potřebují další hlasy. Většinu ve sněmu tyto strany přitom nemají ve starém, ale ani novém složení sněmu, jak ho určily únorové volby v Německu.
- 2025: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu
- 2021: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu
Domluvily se proto se stranou Zelených, která byla součástí minulé německé vlády, s níž opatření teď narychlo schválí ve starém složení parlamentu. V tuto chvíli mají ve Spolkovém sněmu Zelení 118 křesel, jakmile se ustaví nový sněm, budou jich mít ale už jen 73. Ve čtvrtek návrhy CDU/CSU a SPD Zelení ještě odmítli podpořit. Avšak po dalších jednáních podle Merze všichni „dosáhli kompromisu“.
Tím kompromisem je, že z půlbilionového investičního balíku nepůjde na boj proti oteplování původně zamýšlených 50 miliard eur [cca 1,25 bil. Kč], ale 100 miliard eur [cca 2,5 bil. Kč]. Zelení dosáhli i toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako „dodatečné“. Nebude tedy možné jimi financovat již existující investiční projekty, ale jen projekty nové.
Německo se zadluží ještě víc
V takzvaných sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na obejití takzvané dluhové brzdy. To je ústavního opatření, které brání neúměrnému zadlužování země. I k tomu potřebují CDU/CSU a SPD Zelené. Všechny strany argumentují tím, že jen tak budou moci investovat do obrany nebo na boj proti oteplování. Zdůrazňují, že je to nutné i proto, aby mohly dát v příštích dvanácti letech zhruba 500 miliard eur [cca 12,5 bil. Kč] na opravy silnic, železnic, mostů, škol i energetické soustavy.
Důležitá je samozřejmě i obrana. Obranné výdaje budou podle dohody ale činit maximálně procento hrubého domácího produktu [HDP] – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur [1,1 bilionu Kč]. Až ale CDU/CSU, SPD a Zelení „zruší“ dluhovou brzdu, budou si moci brát půjčky na tyto výdaje bez omezení. Kolik jim investoři na finančních trzích dovolí. V tom jde ostatně všem evropským zemím na ruku i Evropská komise.
Evropská komise chce nové společné půjčky na obranu i Ukrajinu
Podle Merze budou kromě obranných výdajů na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost a tajné služby. Merz výslovně zmínil, že Německo si ochotně půjčí i další peníze na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“. Což je zjevný odkaz na Ukrajinu.
„Dohoda na financování obranných výdajů je jasným poselstvím směrem k našim partnerům a přátelům, ale i k našim protivníkům, nepřátelům naší svobody,“ uvedl Merz.
Spectator: Nadějí pro Ukrajinu je prezident Trump, nikoliv Zelenský
Merz rovněž dodal, že předpokládá, že končící vláda kancléře Olafa Scholze okamžitě uvolní tři miliardy eur [75 mld. Kč] na vojenskou pomoc Ukrajině, o nichž se debatovalo od počátku roku.
Merz Ukrajinu dlouhodobě podporuje
Merz dlouhodobě platí za aktivního podporovatele Ukrajiny. Opakovaně uvádí, že na rozdíl od končícího premiéra Scholze Ukrajině dodá i obávané německé střely Taurus. To Scholz odmítal:
„Neuděláme nic, co by ohrozilo naši vlastní bezpečnost, a proto nedodáváme tyto řízené střely Ukrajině,“ tvrdil.
Za liknavou podporu Ukrajiny Scholze, jenž už odstoupil z čela SPD po volebním debaklu v předčasných volbách, Merz dlouhodobě kritizoval. A to navzdory tomu, že Německo z evropských zemí poslalo na Ukrajinu nejvíce peněz i vojenské podpory.
Podpora Ukrajiny podle jednotlivých zemí v procentech
[Zdroj: CNN]
„Scholz zcela odmítá dopravit na Ukrajinu rakety Taurus, i když většina v Bundestagu to vidí jinak. Já se tomu nebráním. Naopak platí, že pokud Rusko bombardování civilistů nezastaví, navrhnu vládě zrušit omezení pro střely, které dokáží zasáhnout cíle v srdci Ruska, včetně střel Taurus,” řekl Merz, který Kyjev navštívil zkraje loňského prosince.
Také spolupředseda SPD Lars Klingbeil nyní řekl, že německý investiční balík a odstranění dluhové brzdy je „důležitým signálem pro Evropu, Ukrajinu, ale i ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa“.
Bez ohledu na výsledky voleb
Na úterý v příštím týdnu je plánovaná mimořádná schůze sněmu, na níž bude investiční balík schválen dvoutřetinovou většinou. Sněm se sejde stejně jako ve čtvrtek ještě ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března.
V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo [AfD] a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude ještě výrazně složitější.
Opoziční strany AfD a Levice [Die Linke] podaly proti konání mimořádných schůzí stížnosti k ústavnímu soudu. Podle nich je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice. Německý ústavní soud je ale odmítl jako neodůvodněné. AfD již dříve uvedla, že očekává v Německu další předčasné volby, které už vyhraje.
Podle soudců končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu. Obdobně narychlo se postupovalo i v dalších unijních zemí, včetně České republiky.
Po Spolkovém sněmu bude muset balík schválit i druhá komora parlamentu, Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí. Z půlbilionového balíku na investice jim Merz již slíbil 100 milionů eur [cca 2,5 bil. Kč].
Také ve Spolkové radě potřebuje CDU/CSU, SPD a Zelení dvoutřetinovou většinu. Jejich zástupci tak musejí pro svůj plán získat i některou z dalších stran, které se podílí na zemských vládách. To jsou liberální FDP [člen vlády Olafa Scholze], levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové [BSW] a Levice a konzervativní Svobodní voliči [FW]. Největší šance, že se je podaří přesvědčit, aby návrhy podpořily, vidí německá média u strany FW, která se s CSU podílí na vládě v Bavorsku.
Daniel Tácha, ČTK
Evropa si upevní bezpečnost, když bude vojensky, ale hlavně ekonomicky silná, čemuž napomůže zastavení bruselské zelené hysterie, zaviněné Zelenými napříč Evropou.
Já osobně to tak nevidím. V parlamentní demokracii rozhoduje většina a je to záležitostí voličů, že dali málo hlasů AfD, aby tu většinu měla. A vládnout někdo musí, tak vládne ten, kdo se dohodl. To prostě tak je. A mělo by být voličům jasné, že si kapři vlastní rybník nevypustí, tak když hlasují pro jednu stranu, musí ve svém povolebním týmu počítat i s „kolegy voliči“ stran, kterým by hlas nedali ani náhodou. Že se ignoruje výsledek voleb je způsob úvahy, proti které vedu boje i v jiných diskuzích ve věci Ukrajina. Že Trumpovi nadávají, jak problém řeší, ale nejsou ochotni připustit, že rozhoduje ten, kdo platí. Kdo řádně a dostatečně platí na vyzbrojení své armády. A tím jsou USA a ne Evropa. A podobně vládne ten, kdo se dohodne a tak má větší počet hlasů. A je to v pořádku, protože pravidla jsou dopředu jasná a desítky a desítky let stále stejná. Prostě většinově voličům AfD nevyhovuje a dali to hlasováním najevo. Osobně sice nechápu proč, pěkně si to pohnojili, my se s tím povezeme také, ale je to tak.
V tomto případě ale rozhoduje většina vzešlá z minulých voleb. Což je trochu problém, nemyslíte? Nebo by to na základě nových voleb se zelenými zvládli? Ve volbách měli zelení v roce 2021 118 mandatů ve sněmu. Ted po těchto volbách jich mají 73.V tom je to svinstvo, hlasovat pro tak důležitou věc teď nebude jejich aktuálních 73 poslanců, ale 118 poslanců, který maj být už dávno doma, nebo už o ničem nerozhodovat, protože karty voliči rozdali jinak Jinak samozřejmě ať si hlasují, jak chtějí, když k tomu mají mandát. ale ať hlasují ti, kteří si teď voliči vybrali. tohle je zřejmý účel světí prostředky. Německo čekají další volby, o tom jsem přesvědčena, pokud Merz začíná takhle.
Nj, možná se pletu, ale CDU získala, řekněme, jeden typ voličů tím, že se razantně postavila proti migraci, takže ty pravicoví za nimi šli, další pravicoví – ne tak umírnění – šli za AfD. Tedy tyto dvě strany, které co se programu týče (viz daně, sociální politika aj) mají podobné programy a i podobné voliče. Řada voličů v Německu se také rozhodovala mezi CDU a AfD, takže typově skutečně většina voličů byla proti Zeleným, proti SPD i proti Levici a co se stalo? CDU si vezme do vlády tyto dvě strany, se kterými se shodne snad jen na pomoci Ukrajině, jinak v ničem. Tak co myslíte, co chtěla většina Němců?
Je to tak. Na všechno jsou nějaká pravidla a ta musí být zkonstruována tak, aby se to, co mají řídit, nedostalo do patové situace. Takže mohou být z podstaty samé jen optimální. A optimum je stav, kdy jsou výhody a nevýhody ve vyváženém stavu. Proto, pokud se nemá systém dostat do patové situace, musí v něm být možnost utvořit většinu. A tato možnost stojí nadevším. A není to ani nic nesprávného, ani nespravedlivého, protože může dojít i k opačné situiaci, že strana dostane takovou většinu, že třeba u nás může měnit i ústavu. Což je nejvyšší zákon. Nehledejte v tom prosím věci, stojící v tom co pravidla mají řešit, na nižším stupni. Až voliči procitnou, může to být tak, že pak se už takto nebudou schopni domluvit, budou mít totiž málo hlasů. Nakonec i kdyby to dopadlo, že AfD bude mít většinu, tak určitě skoro polovina voličů bude přehlasována a tudíž se bude muset proti své vůli smířit s vládou, kterou nechtěli. Jsou volební systémy většinové, kdy strana s 25% vytvoří vládu i pro těch těch 75% voličů a už nikoho dalšího k rozhodování nepotřebuje.
Takovou analogií je i omezená rychlost na silnici. Někdo se vyseká v šedesátce a nepatří za volant a třeba mistr volantu dostane flastra za devadesát šestku. Jsou to jen pravidla a je to jen optimum. Kompromis mezi právem dojet co nejrychleji do cíle a bezpečností jedoucího včetně ostatních. A vytváří situace, že nebezpečný neumětel klidně může řídit a ohrožovat ostatní, ale mistr volantu s miliónem kilometrů bez nehody jen platí pokuty za bagatelní překročení rychlosti. Například.
Bude muset být v Německu ještě o poznání hůře, aby se to překlopilo.
Němci si pokáleli všechno
Spíše žijí v iluzi, že ještě není tak špatně, aby nastal čas pro změnu. Škoda!
Němci vždy šli od extrému do extrému .. Ještě asi nepřišla doba na nového malíře pohlednic z Lince jinak by němečtí voliči nevolili co nyní. Tyto socialistické extrémisty, populistickými sliby s Merzem volilo ale spousta „náplav“, kteří získali volební právo a měli strach, že je Německo s pravicovou vládou vyhodí i s rodinami. — I když malíři pohlednic se velmi rychle blíží vondelejno z EK a na UA diktátor Adolf Zelenskyj