50 procent másla se do Česka dováží. I to loni zvedalo jeho cenu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] dokončil šetření prudkého zdražení másla v druhé polovině loňského roku. Podle něj cenový vývoj odpovídal situaci v produkci a prodeji másla ve středoevropském regionu.

„Změny cen i obchodních přirážek byly značně individualizované a nevykazují známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců,“ uvádí ÚOHS ve své tiskové zprávě.

Mezi 18. a 44. týdnem loňského roku došlo ke zvýšení ceny másla v rozmezí od 27 do 48 procenta. Antimonopolní úřad zjistil, že zdražení do značné míry korespondovalo s vývojem cen na trzích v sousedních zemích.

„Změny cen českých výrobců nemají bezprostřední vliv na výslednou maloobchodní cenu. Mimo jiné vzhledem k celkové obchodní síle řetězců i vysokého podílu dovozu,“ konstatuje ve své zprávě ÚOHS.

Loni se do Česka dovezlo 50 procent spotřebovaného másla. Úřad zároveň vyloučil známky koordinace jím kontrolovaných subjektů na trhu. Úřad kontroloval následující výrobce:

• Jaroměřická mlékárna,
• Mlékárna Hlinsko,
• Polabské mlékárny,
• Mlékárna Čejetičky,
• Lacrum Velké Meziříčí,
• Olma.

Podle ÚOHS prodejní ceny i výše obchodní přirážky se u másla loni různily podle řetězce a podle značky másla. Úřad tvrdí, že ve většině případů byla udržována obdobná obchodní přirážka jako před začátkem zdražování. Ta se pohybuje v rozmezí pět až 30 procent.

Cena másla opět vylétla k 70 korunám. Mohou za to české krávy

„U některých řetězců však docházelo k výkyvům nahoru i dolů, podle slevových akcí. Některé řetězce prodávaly pod nákupní cenou, většinou nárazově, ale i po delší časový úsek,“ tvrdí úřad s tím, že ani v navyšování cen a pohybu obchodních přirážek se nepotvrdila spolupráce mezi řetězci.

Úřad kontroloval následující prodejce másla: Kaufland Česká republika / Lidl Česká republika / BILLA / Penny Market / Albert ČR / Globus ČR / Tesco Stores ČR a Tesco Franchise Stores ČR.

Komentář ÚOHS k poměrům na trhu

Tržní sílu tuzemských mlékáren hodnotí ÚOHS jako slabší. To vzhledem ke struktuře výrobního trhu, kterou považuje „nanejvýš za slabě oligopolní“. Oligopol je taková struktura trhu na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo firem a těchto pár subjektů dohromady zabírá většinový podíl nabídky.

„Význam a role tuzemských producentů je omezená. A to proto, že značná část domácí poptávky po másle je v tuzemsku saturována dovozy. V maloobchodě pak hrají značnou roli privátní značky řetězců,“ uvádí antimonopolní úřad.

Vývoj ceny jedné ze značek másla u různých obchodníků

[Zdroj: ÚOHS]

ÚOHS rovněž dospěl k závěru, že v případě producentů/dodavatelů másla bylo navýšení prodejních velkoobchodních cen objektivně způsobené značným zvýšením výrobních nákladů. Sem řadí navýšení cen vstupních surovin pro výrobu másla a dalších provozních nákladů, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany.

Roli sehrál i pokles kurzu koruny. V případě nedostatku mléčného tuku s ohledem na evropský kontext úřad podotýká, že se jedná o problém na celém evropském trhu.

„Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu, z níž se máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů k navýšení spotřebitelských cen másla,“ konstatuje.

Zvýšení cen másla v České republice podle něj nebylo izolovaný jev. Týkalo se širšího středoevropského regionu. Na druhé straně cena másla v Česku rostla druhým nejvyšším tempem v regionu. Ještě rychleji zdražilo máslo na Slovensku. Ale už polovinu méně zdražilo v Polsku [viz graf výše, zdroj: ÚOHS, pozn. red.]. Oproti tomu v Německu, odkud pochází většina maloobchodních řetězců u nás, máslo zdražovalo prakticky shodně.

ÚOHS upozorňuje, že „nemá páky“

Ve své tiskové zprávě antimonopolní úřad důrazně upozorňuje, že není cenový regulátor. Tato kompetence náleží hlavně Ministerstvu financí ČR. ÚOHS tedy nemůže posuzovat, zda je cena nebo marže u sledovaného výrobku nebo služby přiměřená, či nikoliv.

„Úřad může za současného právního rámce zasahovat jen a pouze, pokud by se soutěžitelé při stanovování ceny dopustili protisoutěžního jednání, “ vysvětluje.

Jediná možnost je antimonopolní úřad reformovat, říká ministr Kulhánek

Vzhledem k tomu, že na trhu výroby ani prodeje másla nepůsobí žádný subjekt s dominantním postavením, zaměřil úřad své šetření na možné známky zakázané koordinace, tedy kartelových dohod. Avšak ani tam nedošel k pozitivnímu nálezu. Situace se opakuje třeba z roku 2023, kdy prudce vzrostly ceny potravin. I to tehdy antimonopolní úřad šetřil bez zjevného výsledku o prokázání porušení hospodářské soutěže.

Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?

A i tehdy antimonopolní úřad konstatoval, že při šetření cen v potravinových řetězcích neshledal ani neobdržel zásadní indicie o existenci kartelové dohody. Jakkoli ale nevyloučil, že taková dohoda neexistuje.

–DNA–