Celní spor mezi USA a Evropou ohrožuje transatlantické komerční aktivity, jejichž hodnota loni vzrostla na rekordních 9,5 bilionu dolarů [cca 218 bil. Kč]. Předloni to bylo 8,7 bilionu dolarů [200 bil. Kč].
Uvádí to studie Americké obchodní komory v EU [AmCham EU]. Komora má přes 160 členů, mezi ně patří například technologický gigant Apple, ropný obr ExxonMobil či automobilky General Motors a Ford Motor. Studie upozorňuje, že zahraniční obchod tvoří pouze část transatlantických komerčních aktivit.
- Tržby divizí amerických podniků v EU jsou čtyřikrát vyšší než vývoz z USA do EU.
- Tržby divizí evropských firem v USA jsou třikrát vyšší než evropský export do USA.
Představitelé USA a Evropy by podle zástupců Komory měli zasednout k jednacímu stolu a pracovat na dohodě, která by byla příznivá pro vzájemnou ekonomickou spolupráci.
„Dopady konfliktu se neomezí pouze na zahraniční obchod. Rozšíří se také do všech těchto dalších kanálů,“ varuje Komora.
Odhadovaná hodnota komerčních aktivit mezi Spojenými státy a Evropou v loňském roce podle jejích zástupců zahrnuje zhruba dva biliony dolarů [cca 46 bil. Kč] v zahraničním obchodě se zbožím a službami. Dalších 7,5 bilionu dolarů [cca 172 bil. Kč] tvořily tržby dceřiných společností amerických a evropských podniků.
„Zjištění studie ukazují důležitost ekonomických vztahů mezi Evropou a USA a riziko spojené se zhoršením těchto vztahů. Pro firmy na obou stranách je transatlantická ekonomika víc než pouhý zdroj zisků. Je to společná geoekonomická základna, která jim poskytuje výhodu v ostře konkurenčním světě,“ říká šéf Komory Malte Lohan.
Celní válka s USA už začala
Ve Spojených státech začalo minulý týden platit 25% clo na dovoz veškeré oceli a hliníku. Evropská unie v reakci na to oznámila, že zavede od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur [cca 650 mld. Kč]. Americký prezident Donald Trump následně oznámil cla na další zboží z EU. Například to, že uvalí 200% clo na všechna vína a další alkoholické nápoje z Evropské unie. To třeba v odvetě na nově uvalenou daň na americkou whisky ze strany EU.
Francouzské sdružení výrobců koňaku BNIC už vyzvalo, aby EU ze svých odvetných opatření vyřadila americkou whisky. Obchodní spor mezi USA a EU podle sdružení poškozuje jeho členy. Trump ve čtvrtek řekl, že pokud EU clo na americkou whisky nezruší, on od svých cel také neustoupí.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič po rozhovorech s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem uvedl, že EU a USA mají před sebou ještě mnoho práce, než se jim podaří zmírnit napětí ve vzájemných obchodních vztazích.
Dopady celní války na obzoru
Podle analytiků se obchodní válka mezi USA a EU bude nejspíš dále stupňovat. Zavádění cel ale nepomůže ani jedné ze stran, protože hrozí růst inflace a zpomalení hospodářského růstu. V EU k těm nejohroženějším ekonomikám patří otevřená hospodářství, mezi která patří i Česká republika.
„Z pohledu ČR jako malé otevřené ekonomiky jsou cla samozřejmě velmi negativní,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Americká cla na dovoz oceli a hliníku jsou podle něj přitom nejspíš jen začátkem. Špatnou zprávou by pro tuzemskou ekonomiku byla hlavně cla na dovoz automobilů.
„Česko v Evropě patří mezi exportně a průmyslově nejvíce orientované země, což dále podtrhuje jeho zranitelnost vůči dění v zahraničí. Průmyslu, který je v tuzemské ekonomice silně zastoupen, se nedaří již nyní, když čelí vysokým cenám energií, nedostatkové a dražší pracovní síle, a zejména poklesu poptávky po průmyslovém zboží,“ říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Cla na dovoz amerického zboží do EU by navíc mohla způsobit i to, že Amerika nasměruje svou výrobu jinam. Vedlo by to k poklesu nabídky tohoto zboží v Evropské unii a dalšímu růstu cen.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Což ale nemusí být jediný důsledek, jak říká hlavní ekonom Banky Ceditas Petr Dufek:
„Nepřímým důsledkem cel může být snaha zahraničních výrobců tlačit více své produkce do Evropy, což by mělo negativní vliv na unijní producenty, kteří na rozdíl třeba od asijských výrobců platí drahé energie, nakupují emisní povolenky, vyplňují hromady papírů, a ještě jsou tlačeni do nákladného ‚ozeleňování‘ výroby. S takovým handicapem se firmy mimo EU vyrovnávat nemusí.“
–ČTK/RED–
