Poslanci německého Spolkového sněmu včera [18.3.] na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík za stovky miliard eur na obranu a investice. Jeho součástí jsou další výdaje na podporu Ukrajiny.
Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie [SPD], a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021. Nově zvolení zákonodárci se prvně sejdou až příští týden [25.3.]. Opatření musí tento týden v pátek schválit druhá komora parlamentu.
Konzervativci a sociální demokraté se Zelenými se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur [cca 12,5 bil]. Celkové investice za zhruba bilion eur a obejití dluhové brzdy poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.
[Zdroj: Deutsche Bundestag]
Ze schváleného zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích 12 letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce vykázalo podruhé v řadě pokles. Růst německé ekonomiky by oživil i české hospodářství.
Kromě obranných výdajů byly na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“. Což je jasný odkaz na Ukrajinu.
Komentář: Druhý den po volbách se v Německu změnila politická situace
Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu [HDP] – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur [1,1 bil. Kč]. Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.
Co říkají němečtí politici a poslanci
Sněm včera opatření schválil hlasy poslanců, kteří byli zvoleni v předcházejících volbách v roce 2021. Nový sněm složený z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo [AfD] a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude výrazně složitější. AfD se profiluje jako zastánce dluhové brzdy, Levice je kritická k dalšímu zbrojení.
Předák CDU/CSU Merz balík ve včerejší debatě obhajoval. Argumentoval mimo jiné ohrožením, které představuje pro mír v Evropě Rusko, ale i slábnoucím spojenectvím se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa. Obří dluhový balík podle něj neznamená, že Německo nemusí konsolidovat veřejné rozpočty.
Podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila, který by se mohl stát v příští vládě vicekancléřem, čeká Německo zásadní modernizace.
NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit
AfD, Levice, ale například i Svobodná demokratická strana [FDP] kritizovaly svolání mimořádných schůzí a hlasování ve starém složení sněmu, když už je po volbách jasné, jak bude vypadat nový sněm. Podaly proto stížnosti k ústavnímu soudu, v nichž žádaly, aby schůzím zabránil. Ústavní soud je ale zamítl, část minulý týden a část v pondělí. Podle soudu končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. FDP avizovala, že podá proti schváleným opatřením ústavní žalobu.
Co bude dál…?
Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.
Po Spolkovém sněmu bude muset reformu dluhové brzy a zvláštní investiční fond schválit dvoutřetinovou většinou i druhá parlamentní komora, Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, ke schválení nestačí. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. V pondělí bavorská CSU uvedla, že se jí podařilo přesvědčit jejího koaličního partnera, Svobodné voliče [FW], a svými hlasy tak dluhový balík podpoří i Bavorsko. To zřejmě zajistí jeho schválení v pátek.
CDU/CSU a SPD se spřáhly se Zelenými. Ignorují výsledky voleb
CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách už nyní jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost.
Teď bude záležet na tom, co udělají USA a Čína. Čína ani tak moc ne, má vlastní ekonomické problémy, ale hlavně USA. Když ještě víc zatlačí zelené, budou na hospodářském růstu vydělávat a EU prodělávat. Protože kola ekonomiky v EU budou pohánět režie (tank další hodnoty neprodukuje, naopak ještě spotřebovává). Pak bude více než zřejmé, že se budou mezi USA a EU rozevírat nůžky. USA bude bohatnout a EU chudnout. Je samozřejmě otázka, jak zareagují státy EU. V nich je dost politiků, kteří si to uvědomují a tak očekávám dohadovačky o tom, jestli některý stát na tomto chudne rychleji, než druhý. Faktem je, že kdyby všichni průběžně dodržovali ta 2% HDP, která navíc sami slíbili, tak se tento problém řešit vůbec nemusel. Ta každoroční 2% každá zdravá ekonomika bez problémů absorbuje. Ani se to moc nepozná. Jenže to by voliči museli chápat, že komunismus v jakékoliv barvě nikdy ničemu nepomohl. Maximálně tak k něčemu dopomohl. Rudému se to už povedlo. Ten zelený má k tomu dobře našlápnuto.