Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, včera [21.3.] schválila nový investiční balík v objemu stovek milionů eur. Část půjde na zbraně, část na modernizaci země a část na další vojenskou a finanční podporu Ukrajiny.

Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády [CDU/CSU a SPD] už v úterý schválili poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, musí podepsat už jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.

Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz z CDU/CSU, který letos vyhrál předčasné volby, investiční balík ale nechal v úterý odhlasovat poslanci vzešlými z voleb 2021. To znamená, že nepočkal na ustavení nového Spolkového sněmu podle aktuálních výsledků voleb, jež ho vynesly do funkce pravděpodobného nového kancléře země. K tomu se spojil se sociálními demokraty [SPD], kteří vedou končící vládu a Zelenými v ní.

• 2025: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu

• 2021: Výsledky voleb do Německého spolkového sněmu

Pokud by čekal na ustavení nového Spolkového sněmu 25. března, další zadlužení země by v této podobě Spolkový sněm [Budestag] nejspíš neprohlasoval. Strany, které s ním souhlasí, podle uspořádání po nových volbách, by k tomu totiž neměly potřebnou sílu. Jelikož součástí návrhu je i obejití takzvané dluhové brzdy, což si žádá ústavní úpravy, by ke schválení potřeboval Merz dvoutřetinovou většinu, kterou po aktuálních volbách ale nemá. Ústavní změny si žádá i vytvoření zvláštního investičního balíčku.

V novém složení Spolkového sněmu [po aktuálních volbách v únoru, pozn. red.] by bylo schvalování výrazně obtížnější, protože strany z okrajů politického spektra – Alternativa pro Německo [AfD] napravo a Levice nalevo – budou mít více než třetinu hlasů. A tak v úterý obě opatření schválili na mimořádné schůzi poslanci Spolkového sněmu, ovšem ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021.

Komentář: Druhý den po volbách se v Německu změnila politická situace

Balík nakonec podpořilo 513 poslanců, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů. Schválením balíku podmínil končící kancléř Olaf Scholz uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině ve výši tří miliard eur [cca 75 mld. Kč].

Peníze půjdou na zbraně, ale i modernizaci země

V Německu není ještě ani nová vláda. O té konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách stále jedná se sociální demokracií [SPD]. V úvodních rozhovorech se strany už dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje.

Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zmíněného zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur [cca 12,5 bilionu Kč].

CDU/CSU a SPD si ale i tak musely ve Spolkovém sněmu zajistit podporu strany Zelených, která při složitých jednáních dosáhla několika ústupků. Vymohla si přesunutí 100 miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami a na ekologickou transformaci hospodářství.

Němečtí poslanci schválili finanční balík na obranu i investice

Dosáhla také toho, že z dluhové brzdy budou výslovně vyjmuty kromě obranných výdajů i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.

Dluhová brzda se bude týkat napříště výdajů do jednoho procenta hrubého domácího produktu [HDP]. To je v současnosti asi do 44 miliard eur [1,1 bil Kč]. Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.

Ze zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích 12 letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles.

Jak funguje Spolková rada

Spolková rada [Bundesrat], která balík schválila včera, má 69 členů nominovaných vládami jednotlivých spolkových zemí. Vede ji SPD. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, by ke schválení dvoutřetinovou většinou nestačily. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. Dluhový balík nakonec podpořilo 53 zástupců. Hlasovalo pro něj 12 spolkových zemí, čtyři se zdržely.

CDU/CSU a SPD se spřáhly se Zelenými. Ignorují výsledky voleb

Stejně jako Zelení ve Spolkovém sněmu i spolkové země z Merzova balíku výrazně profitují. Dostanou mimo jiné 100 z 500 miliard eur ve zvláštním fondu. Do budoucna si budou moci rovněž brát půjčky do 0,35 procenta HDP. Dosud si je země brát nesměly.

V Německu vyhrála CDU/CSU. AfD zdvojnásobila svou sílu

Po schválení v obou komorách parlamentu nyní prověří normy prezident Steinmeier. Zkoumat musí, zda byly přijaty v souladu s ústavou. Podle očekávání je podepíše příští týden. Zkoumání by mu mohla ulehčit skutečnost, že ústavní soud v uplynulých dnech odmítl řadu stížností. Opozice i občané si stěžovali na způsob, jakým byl balík schvalován. Platit začnou ústavní změny zveřejněním v úředním věstníku.

–ČTK/RED–