Americký prezident Donald Trump v pondělí [24.3.] zveřejnil výnos, v němž zavádí cla na dovoz zboží do USA, pokud daná země nakupuje ropu od Venezuely. Uvedl, že Venezuela „úmyslně a podvodně“ posílá zločince a vrahy do Ameriky.
Ve svém výnosu Trump uvádí, že vláda Nicoláse Madura, venezuelského prezidenta, a gang Tren de Aragua, nadnárodní kriminální organizace, ohrožují národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států.
Proto podle jeho výnosu bude 2. dubna zavedeno 25% clo na veškeré zboží vyvážené do USA ze všech zemí, které nakupují venezuelskou ropu. A to přímo, nebo nepřímo přes třetí země. Informují o tom v článku Trump to Impose Tariffs Against Countries That Buy Venezuelan Oil The New York Times [NYT].
Vývoj ceny ropy od 13.11. 2024
[Zdroj: xStation 5]
Podle listu neobvyklé využití cel může dále poškodit mezinárodní obchod s ropou. To kvůli tomu, že se dosavadní odběratelé venezuelské ropy poohlédnou po jiném dodavateli. Zdůrazňuje, že největšími odběrateli venezuelské ropy byly podle konzultantské společnosti Rystad Energy ještě nedávno Spojné státy a Čína. Nakupovaly ji také Indie a Španělsko, i když v menším množství.
Americké zájmy: Cla vs. sankce
Objem amerického nákupu venezuelské ropy se snížil už poté, kdy Trumpova administrativa oznámila, že odejme druhé největší ropné americké společnosti Chevron licenci na těžbu tamní ropy.
Nakonec Trump ale opět překvapil, když tento týden v pondělí poskytl Chevronu další dva měsíce na těžbu ropy ve Venezuele. Za podmínky, že ji ale prodá v USA. Původní termín ukončení těžby stanovil úřad na 3. dubna.
Trump přitom plánuje zavedení nových cel na 2. dubna, kdy zavede to, co nazývá „reciproční cla.“ Den zavedení cel Trump označil jako den svobody.
Nová cla, kterými hrozí odběratelům venezuelské ropy, označil Trump za „dodatečná cla,“ která jsou pokutou ostatním zemím, které obchodují se státy s uvalenými sankcemi.
„Za předpokladu omezené schopnosti vymáhat existující sekundární sankce, o čemž jsme se přesvědčili, si nejsem jistý, jak je účinná tato strategie,“ uvedl Daniel Tannenbaum, partner konzultační firmy Oliver Wyman.
A to přesto, že typické druhotné sankce uvalené na jednotlivce nebo společnosti zakazují nakupovat ropu nebo jiné produkty v zemích, na které USA uvalily sankce. V případě nedodržení hrozí daným subjektům pokuty či odříznutí od amerického finančního systému.
Prezident Trump věří v sílu cel
Avšak i to má svá rizika, o nichž dobře ví i Trumpova administrativa. Sám Trump a jeho poradci uvedli, že příliš tvrdé sankce ohrožují nadvládu dolaru tím, že nutí ostatní země přejít na alternativní měnu.
„Proto se hovoří pouze o využívání hrozby zvýšení cel, než vymáhání sankcí,“ uvádí NYT.
Význam cel potvrdil ve svém lednovém nástupním projevu americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že cla spolu s rostoucími příjmy, spotřebou a současně přesměrováním dodavatelských řetězců jsou alternativou tradičních finančních sankcí.
„Prezident Trump má za to, že jsme to pravděpodobně se sankcemi v minulosti přehnali. Nelíbí se mu, že odrazují země od používání dolaru,“ uvedl Bessent a dodal: „A proto místo nich využíváme cel.“
Michal Achremenko
