Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] za rok 2024 konstatuje, že jen v Česku a ve Švédsku se mezi 4. čtvrtletím 2019 a 1. čtvrtletím 2024 snížily reálné mzdy o 7,5 procenta. To je nejvyšší pokles ze všech zemí OECD.
OECD, na jejíž data se NKÚ odvolává, zahrnuje 38 ekonomicky vyspělých zemí. Špatná bilance jen tím ale nekončí. V uvedeném období Česká republika byla jedinou zemí ze skupiny V4, která zaznamenala pokles reálných mezd. Naopak nejvyšší nárůst reálných mezd o 16,5 procenta vykázala Litva následovaná Maďarskem a Polskem.
Kumulativní změna reálných hodinových mezd mezi Q4 2019 a Q1 2024 v %
[Zdroj: OECD]
Jde o překvapivé zjištění, protože míra inflace loni v Česku výrazně poklesla a průměrně dosáhla hodnoty 2,7 procenta. Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] vzrostla česká průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 4. čtvrtletí 2024 reálně o 4,2 procenta. Dosáhla částky 49 229 korun. Medián mezd činil 41 739 korun.
„Reálné mzdy dále rostou, jejich úroveň však odpovídá pouze konci roku 2018,“ shrnul na FinTag vývoj průměrné mzdy analytik Komerční banky Jaromír Gec.
„Vzhledem k prudkému poklesu reálných mezd v období třetího čtvrtletí 2021 až prvního čtvrtletí 2023, kumulativně o téměř 15 procent. To znamená, že i přes již sedm kvartálů v řadě trvající – avšak relativně umírněný růst – se loni ve čtvrtém čtvrtletí nacházela reálná mzda zhruba na úrovni konce roku 2018. A ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií, čtvrtý kvartál 2019, byla stále nižší o 3,9 procenta,“ vysvětlil blíže.
Schválený rozpočet příjmů byl naplněn na 101,3 %
NKÚ se věnuje i ekonomice v loňském roce. Hrubý domácí produkt [HDP] v ČR meziročně vzrostl o jedno procento. Což bylo mírně rychlejší tempo než v EU, kde HDP v průměru rostl o 0,9 procenta. Nominální výše HDP překonala hranici 8 bilionů korun. Tento pozitivní vývoj podle NKÚ naznačuje postupné zotavovaní české ekonomiky.
Vývoj změny HDP v letech 2020 až 2024 v %
[Zdroj: OECD]
Navzdory mírnému ekonomickému oživení NKÚ ale uvádí, že celkové hospodaření státního rozpočtu loni skončilo deficitem 271,4 miliardy korun. Meziročně schodek státního rozpočtu klesl jen o 17,1 miliardy korun.
„To je pouze o necelých šest procent. Bez prostředků EU/FM [evropské dotace a úvěry, pozn. red.] by schodek státního rozpočtu skončil ve výši 287,4 miliardy korun. A byl by tak vyšší než [vládou, pozn. red.] plánovaný schodek,“ konstatuje ve své zprávě NKÚ.
I loni měl stát dobré příjmy
Zpráva NKÚ popisuje i příjmy a výdaje státu v loňském roce. Přičemž příjmy státního rozpočtu rostly i loni. Dosáhly výše 1 965,4 miliardy korun [+2,7 % meziročně]. To je o 51,3 miliardy korun navíc. Schválený rozpočet byl naplněn na 101,3 procenta. A ke zvýšení celkových příjmů nejvíce přispěl růst daňových příjmů o 90,2 miliardy korun. Jen změna rozpočtového určení daní vedla ke zvýšení těchto příjmů o 10,7 miliardy korun.
Největší relativní meziroční nárůst loni zaznamenalo inkaso:
- Daň z příjmů fyzických osob: +20 mld. Kč / +13,4 %.
- Inkaso pojistného na sociální zabezpečení: +63,4 mld. Kč.
Naopak výrazný pokles zaznamenala daň z příjmů právnických osob, to o cca 10,7 miliardy korun. Vůbec největší propad přinesly daně z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných příjmů. Jejich inkaso meziročně kleslo o 21 miliard korun [-36 % meziročně].
„Státní rozpočet stále více zatěžují výdaje na obsluhu státního dluhu, které meziročně vzrostly o 20,2 miliardy korun na celkových 88,5 miliardy korun,“ uvádí zpráva NKÚ.
NRR: Vyšší výdaje na obranu sníží výdaje do nevojenských aktivit
Konstatuje i to, že největší část kapitálových výdajů loni představovaly investiční výdaje na obranu, které mezi ročně vzrostly o 38,9 miliardy korun. Naopak největší meziroční pokles výdajů na investice ze státního rozpočtu se týkal dopravy a ochrany životního prostředí.
Co dál zjistil NKÚ
Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě věnuje i výsledkům svých kontrol, například hospodaření institucí.
„Skutečnost, že v oblasti výdajů na pořizování majetku a externích služeb stále existuje prostor pro efektivnější vynakládání peněžních prostředků, ukazují výsledky kontrolních akcí ukončených i v roce 2024,“ píše NKÚ.
Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala
„Je zřejmé, že pokud by vnitřní kontrolní systém kontrolovaných osob fungoval, k řadě nedostatků v jejich hospodaření, které měly vliv na neúčelné, nehospodárné a neefektivní nakládání s prostředky, by vůbec nemuselo dojít,“ dodává.
Pochybení NKÚ nachází i v čerpání dotací z fondů EU. Zjištěné nedostatky jsou charakteru systémového i procesního a týkají se především řízení podpor příslušnými řídicími orgány [ministerstva, pozn. red.], případně zprostředkujícími subjekty [statní fondy a agentury, pozn. red.].
Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval peníze na publicitu IROP a OPPIK
Výroční zpráva NKÚ za loňský rok shrnuje poznatky z 29 loni dokončených kontrol. Šéf NKÚ Miloslav Kala v ní její závěry komentuje takto: „Pro pravidelné čtenáře je shrnutí prosté: Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle.“
–DNA–
Není nic překvapivého. Je tu u moci vláda ODS a to za ní vždycky šla životní úroveň lidí strmě dolů. Zato však kmotři, oligarchie, zahraniční banky, korporace a obchodní řetězce vždycky měly rekordní zisky. Však taky banky a obchodní řetězce hlásí rekordní zisky a též třeba Penta. Lidem už by to za těch 30 let mohlo konečně dojít, že za vlád ODS se nikdy moc dobře nemají, že ani ekonomika moc nefunguje a zadlužení taky vždy enormně roste. Stačí prostě ODS a její přicmrndy z pidistran prostě nevolit a bude dobře.
Nutella to varesi