Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejnižší pokles od června roku 2022. Index nákupních manažerů [PMI] společnosti S&P Global stoupl na 48,3 bodu z únorových 47,7 bodu.
Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. To značí, že český zpracovatelský sektor zůstává stále v útlumu. Tempo poklesu v únoru zmírnilo i v březnu. Výroba klesla jen nepatrně a nové zakázky se snížily nejslabším tempem za bezmála poslední tři roky.
„Mírnější tempo poklesu výroby a nových zakázek signalizovalo pro české zpracovatelské hospodářství další přiblížení stabilizaci. Firmy povzbudilo získání nových klientů a méně utlumená zahraniční poptávka. Důvěra výrobců byla dokonce nejvyšší za rok,“ komentuje čerstvé výsledky vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Siân Jones.
Podle aktuálních dat důvěra v lepší výrobní zítřky posílila, výrobci ale zůstávají dále opatrní ve výdajích. Zaměstnanost i nákupy vstupů klesly a propouštění nabralo na tempu.
Výrobní PMI ČR březen 2025
[Zdroj: S&P Global]
Na druhé straně termíny dodávek se poprvé od června 2024 zlepšily, jakkoli to analytici vysvětlují slabší poptávkou. Ta firmy nutí zpracovávat vlastní zásoby spíše než pořizovat nové. Riziko nadále spočívá v inflaci.
„Inflační tlaky zároveň zesílily. Ceny vstupů vzrostly nejrychlejším tempem podruhé za více než dva roky a přinutily výrobce zboží zvýšit své prodejní ceny poprvé od loňského září. Toto historické zvýšení by v roce 2025 mohlo přispět k opatrnějšímu přístupu měnové politiky,” říká Siân Jones.
Inflaci údajně poháněly vyšší ceny materiálů včetně výrobků z papíru a vyšší výdaje na energie. Tempo růstu bylo silné a stejně ostré jako v lednu roku 2023.
Index nákupních manažerů: Co říkají analytici
I přes stávající opatrnost čeští výrobci, jak vyplývá z aktuálního PMI, přeci jen vyhlížejí na budoucí výrobu s větším optimismem. Věří, že poptávka oživí a přibydou noví zákazníci.
„Další mírné zlepšení indexu nákupních manažerů naznačuje, že by dlouhé období útlumu v našem největším odvětví mohlo pomalu končit. Sice ještě klesá výroba i zakázky, ale pomalejším tempem než dosud. Zřejmě si tak průmysl nalézá dno, od kterého se časem odrazí,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Jinak“ podle něj ale zůstává vše při starém. Ubývá starších zakázek, na které v mezičase firmy spoléhaly, pečlivěji se řídí zásoby pro výrobu i hotové výrobky a dále se propouští. Dokud zakázky nezačnou skutečně přibývat, je podle Dufka předčasné mluvit o udržitelném zlepšení.
„Pozitivními výsledky v prvních měsících roku nehýří ani automobilový průmysl, tak je třeba zůstat při hodnocení i výhledech spíš při zdi, tedy opatrný,“ tvrdí.
„Optimismus průmyslníkům vlévají do žil zejména německé plány masivního zbrojení,“ myslí si hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Březnový vývoj podle něj nabízí naději, že už v dubnu, nejpozději v květnu, by se podmínky mohly – po třech letech – konečně začít zlepšovat i v tuzemském průmyslu.
Nové peníze na zbraně, investice a Ukrajinu schválil i Bundesrat
„Důvodem je optimismus, který je patrný z vývoje evropských akciových trhů. […] Investory povzbuzuje zejména záměr Německa uskutečnit obří výdaje v řádu stovek miliard eur v oblasti obrany a infrastruktury. Z tohoto mocného impulsu by těžil český průmysl, což zmíněné nejslabší zhoršení podmínek v něm za poslední takřka tři roky alespoň zčásti odráží,“ říká.
Česká ekonomika dál zůstává 1%
Se svou troškou do mlýna z pohledu nových dat přišel Český statistický úřad [ČSÚ]. Ten potvrdil, že česká ekonomika loni stoupla o jedno procento. V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl hrubý domácí produkt [HDP] meziročně o 1,8 procenta a v mezikvartálním srovnání o 0,7 procenta. Avšak výsledky sektorových účtů za loňský rok ukázaly, že základní trendy v české ekonomice se příliš nemění. Domácnosti spoří nadprůměrně, avšak podprůměrně investují.
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností loni podle ČSÚ stoupl reálně o 1,5 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně zvýšila o 2,4 procenta. Míra úspor klesla proti roku 2023 o 0,9 procentního bodu na 18,8 procenta.
Česká ekonomika zůstává 1%. Rizika jsou vychýlena směrem dolů
To stejné platí pro firmy, kterým mírně klesají zisky. Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací dosáhly v loňském roce 6,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP].
„Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili přes 360 miliard korun a reinvestováno bylo více než 192 miliard korun,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hrubý národní důchod se v roce 2024 snížil o 0,8 procenta. Hrubý disponibilní důchod za celou ekonomiku klesl o 0,9 procenta. Český hrubý domácí produkt loni rostl čtvrtý rok v řadě. V roce 2023 ekonomika zpevnila o 0,1 procenta.
–DNA–
