Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo loni ve čtvrtém čtvrtletí v deficitu na úrovni 3,7 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Míra zadlužení veřejného sektoru meziročně stoupla ze 42,7 procenta na 43,6 procenta HDP.
V aktuální statistice to uvádí Český statistický úřad [ČSÚ]. Ve čtvrtém kvartálu roku 2024 hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu 77,7 miliardy korun. Mezičtvrtletně ve čtvrtém čtvrtletí dluh stoupl o 42,7 miliardy korun. To značí v relativním vyjádření 3,7 procenta hrubého domácího produktu.
„Relativní míra zadlužení sektoru se meziročně zvýšila na úroveň 43,6 procenta HDP,“ doplňuje statistiku ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2022 – 4. čtvrtletí 2024
Období | 4.Q 2022 | 1.Q 2023 | 2.Q 2023 | 3.Q 2023 | 4.Q 2023 | 1.Q 2024 | 2.Q 2024 | 3.Q 2024 | 4.Q 2024 |
mld. Kč | -99,0 | -111,0 | -15,4 | -45,0 | -114,6 | -62,8 | -1,0 | -35,7 | -77,7 |
% HDP | -5,3 | -6,3 | -0,8 | -2,3 | -5,8 | -3,4 | -0,1 | -1,7 | -3,7 |
[Pozn.: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, zdroj: ČSÚ]
Celkové výdaje vládních institucí na konci loňska meziročně vzrostly o 1,5 procenta a dosáhly 44,6 procenta HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, největší pokles vykázaly vyplacené dotace.
Nominální dluh těchto institucí přitom meziročně stoupl více než o 258 miliard korun na 3,492 bilionu korun. A to přesto, že rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu jejich zadlužení o -2,1 procentního bodu. Z hlediska jednotlivých komponent dluhu akcelerovaly především emise státních dluhopisů a dalších cenných papírů [+ 215,9 mld. Kč].
„Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,3 procenta a dosáhly 40,9 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky, přijaté daně z výroby a dovozu,“ říká Houžvičková.
Informace o dluhu vůči HDP za celý rok pro Eurostat
ČSÚ dnes odeslal Eurostatu data o hospodaření sektoru vládních institucí za celý loňský rok. To skončilo schodkem 2,2 procenta HDP. V roce 2023 činil schodek 3,8 procenta. ČSÚ potvrdil, že výše zadlužení sektoru dosáhlo na konci roku 2024 úrovně 43,6 procenta HDP, při meziročním nárůstu o 1,1 procentního bodu.
„Výsledek hospodaření vládních institucí za rok 2024 skončil v deficitu ve výši 177,2 miliardy korun. V meziročním srovnání celkové příjmy, z nich především přijaté sociální příspěvky, rostly více než výdaje. Míra zadlužení sektoru vládních institucí oproti roku 2023 stoupla a dosáhla úrovně 43,6 procenta HDP,“ uvádí Houžvičková.
Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2021-2024
Jednotka | Rok | ||||
2021 | 2022 | 2023 | 2024 | ||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí | mil. Kč | -312 308 | -216 345 | -285 997 | -177 173 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí | mil. Kč | 2 566 752 | 2 997 632 | 3 234 146 | 3 492 243 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP | % | -5,0 | -3,1 | -3,8 | -2,2 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP | % | 40,7 | 42,5 | 42,5 | 43,6 |
[Zdroj: ČSÚ]
Podle ČSÚ největší část deficitu plyne z hospodaření takzvaného subsektoru ústředních vládních institucí, který skončil v deficitu 212,4 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce [obce, kraje pozn. red.] skončily v přebytku 55,3 miliardy korun.
Vezměme peníze obcím a krajům a dejme je státu, navrhuje NRR
Fondy sociálního zabezpečení, spadají sem i zdravotní pojišťovny, se loni propadly do deficitu 20,1 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 procenta. To v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 206,9 miliardy korun. Nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a daní z výroby a dovozu.
Celkové výdaje vládních institucí
Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2024 o 2,9 procenta [98,1 mld. Kč]. I v celoročním srovnání statistici zaznamenali největší nárůst u vyplacených sociálních dávek a největší pokles u dotací.
Deficit státního rozpočtu v březnu přidal 22,6 miliardy korun
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2024 dosáhla úrovně 43,6 procenta HDP. Meziročně došlo k růstu výše relativní zadluženosti o 1,1 procentního bodu. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl -2,1% nárůst nominálního HDP, zatímco nominální růst dluhu přidal +3,2 procentního bodu.
V rámci jarních notifikací ČSÚ mírně revidoval saldo hospodaření vládních institucí za rok 2023, které vylepšil o 2,1 miliardy korun. Především z důvodu aktualizace údajů o daních.
–RED–