Na spoření na penzi by zaměstnavatelé lidem pracujícím v 3. kategorii rizik povinně přispívali jednotně čtyři procenta jejich hrubého příjmu. Nikoli tři nebo čtyři procenta, jak původně navrhovali vládní poslanci.
O úpravě informoval dnes [2.4.] na sněmovním Výboru pro sociální politiku poslanec Viktor Vojtko [STAN]. Nárok na příspěvek na některý z produktů na stáří ve výši čtyř procent hrubé mzdy či platu by měli lidé od třech odpracovaných směn za měsíc v uznaném rizikovém provozu.
„Předpokládám, že ke schválení této změny dojde,“ vyjádřil se Vojtko s tím, že návrh dnes odpoledne projedná sněmovní rozpočtový výbor.
Úpravu podle něj projednali předkladatelé pozměňovacího návrhu i se zaměstnavatelskými svazy a zástupci odborů. Obě strany se shodly na sjednocení sazby na čtyři procenta, řekl.
„Návrh administrativně pomůže zaměstnavatelům tím, že to budou jednotně čtyři procenta a nebudeme dělat šachy, kolik směn [v rizikovém prostředí, pozn. red.] se v měsíci odpracovalo,“ vyjádřil se ke změně poslanec Jiří Navrátil [KDU-ČSL].
Se zavedením povinného příspěvku na některý produkt na stáří s podporou státu přišli vládní poslanci poté, kdy loni těsně před dokončením schvalování důchodové reformy vyňali z nároku na dřívější penzi bez jejího ponížení pracovníky ve třetí kategorii rizik. A ponechali tam pouze čtvrtou kategorii rizikových prací.
Nejhůře jsou na tom lidé, co mají 10 let do důchodu
K návrhu na uzákonění povinných příspěvků zaměstnavatelů na penzi pro pracovníky v 3. kategorii rizik má výhrady opozice. Podle poslankyně hnutí ANO Jany Pastuchové znevýhodňuje hlavně osoby, které mají do státní penze méně než deset let.
„Do těch penzijních fondů musí peníze sypat alespoň deset let, než se jim budou moci vyplatit,“ upozornila.
DIP DIP hurááá. Portu cupuje penzijní spoření se státním příspěvkem
Platí totiž úprava, že peníze z penzijka včetně příspěvků vyplatí penzijní společnost nejdříve po 120 odspořených měsících, to nejdříve v 60 letech střadatele. Do konce roku 2023 platila podmínka pětileté účasti ve spoření.
„To mě přijde jako šílené,“ vyjádřila se s tím, že už loni a předloni došlo ke znevýhodnění čerpání předčasných důchodů [státních, pozn. red.].
Ty mohou dnes lidé čerpat maximálně tři roky před dosažením důchodového věku. Navíc do doby dosažení řádného důchodového věku se jim penze nově ani nevalorizuje. A nadále platí, že předčasné krácení důchodu je nevratné. Tedy zůstává i po dosažení státem určeného věku pro odchod do penze.
V penzijku je třeba letos držet aspoň 812 tisíc
Další problém spatřuje Pastuchová v podmínce minimální úložky, to je naspořených prostředků v penzijním spoření. Pro pětileté čerpání předdůchodu musí mít letos lidé v penzijku alespoň 812 000 korun. Tato částka se každoročně navyšuje s tím, jak roste průměrná mzda v národním hospodářství. Přičemž měsíční předdůchod musí odpovídat minimálně 30 procentům průměrné mzdy.
Rusnok: Náročné profese jsou Pandořina skříňka. Otevře ji každá vláda
Podle názoru poslance Vojtka, který je i jedním z předkladatelů zákona, je ale návrh vládních poslanců pro lidi spravedlivý a velmi variabilní.
„V každém měsíci dostane příspěvek na spoření na stáří a když přestane pracovat v rizikovém prostředí, tak mu ten příspěvek dál zůstává,“ uvedl s tím, že takový krok lidem pomůže v dosažení cílových částek pro nárok na předdůchod.
Důležité je podle něj hlavně to, aby lidé nezapomínali svému zaměstnavateli oznámit, u které penzijní společnosti mají uzavřenou smlouvu.
„Získávají tím výrazně vyšší variabilitu, jak s tím pracovat. A umožňuje jim to odcházet do důchodu dříve,“ uvedl.
Se zavedením povinného odvodu zaměstnavatelů na spoření na stáří pro některá povolání nesouhlasí obecně hnutí SPD. Podle jeho poslankyně Lucie Šafránkové hnutí tento návrh nepodpoří a ani celou zákonnou úpravu.
„Náš klub nikdy nepodpoří tento návrh,“ uvedla s tím, že prosazovali dřívější odchod do důchodu bez jeho krácení i pro třetí skupinu rizikových profesí.
Firmy odmítají zákon, aby povinně připlácely náročným profesím
Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové je u nás celý systém penzijních fondů docela nefunkční. Ročně si sebere na podporách 20 miliard korun, z toho sedm miliard přímo z příspěvků, dva miliony na daňových odpočtech a zbytek připadá na zaměstnavatelské benefity.
„A za posledních 15 let počet střadatelů v penzijních fondech klesl o jeden milion. Protože lidé vidí, že se jim to nevyplácí,“ uvedla.
Důvodem jsou podle ní vysoké poplatky za správu. „Jsme na tom nejhůře mezi zeměmi OECD,“ uvedla s tím, že reálný výnos těchto fondů se v posledních letech pohybuje kolem minus 2,4 procenta za rok.
Veronika Táchová
