Americký prezident Donald Trump včera [2.4.] představil slíbený rozsáhlý balíček recipročních cel. Na zboží z EU bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Již v minulém týdnu zavedl 25% cla na auta do Ameriky.
Clo na dovoz zboží například z Británie bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Příslušný exekutivní příkaz prezident podepsal přímo při svém vystoupení před kamerami v Růžové zahradě Bílého domu. Zavedení cel označil jako „den osvobození“, jímž chce narovnat obchodní vztahy USA s ostatními zeměmi a podpořit americké výrobce.
„Minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent a pro dalších zhruba 60 zemí s největší obchodní nerovnováhou uvalíme další clo,“ uvedl Trump.
Trump při projevu ukázal tabulku se seznamem obchodních partnerů a dvěma sloupci údajů. Prvním byl sloupec s názvem „cla účtovaná USA“, včetně „měnových manipulací a obchodních bariér“. Vpravo pak sloupec s oznámenými novými americkými cly. Prezident k tomu vysvětlil, že Spojené státy svá reciproční cla určují přibližně jako polovinu částky, kterou prý vůči nim uplatňuje ta která země.
Kdy přijdou cla
Agentury Kjódó a Reuters poté s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla, tedy zvýšená cla, pak 9. dubna.
Deník The New York Times [NYT] s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.
Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se nemá na tyto země vztahovat. Zachovány zůstanou i výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.
Ve svém projevu Trump používal agresivní rétoriku, když popisoval systém zahraničního obchodu, který Spojené státy pomáhaly vybudovat po druhé světové válce. USA byly podle něj „vyrabovány, vypleněny, znásilněny a vydrancovány“ jinými zeměmi.
Trump je připraven jednat
Trump ale i naznačil, že zváží snížení sazeb, pokud ostatní země odstraní své obchodní bariéry vůči americkému zboží.
Zavedení cel má podle něj přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.
Hlavní analytička Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii [PIIE] Mary Lovelyová agentuře Bloomberg řekla, že cla, která Trump oznámil, jsou „mnohem horší, než jsme se obávali“. Podle ní budou mít obrovské důsledky pro přesměrování obchodu v celosvětovém měřítku.
USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu
Na americkém seznamu figuruje i Ukrajina, není na něm však Rusko, konstatoval server Ukrajinská pravda. Na dovoz zboží z Ukrajiny platí podle tabulky desetiprocentní clo. U zboží z Ruska by ovšem měla platit stejná výše v rámci obecného základního cla, míní Ukrajinci.
–ČTK/RED–