Čínský vůdce Si Ťin-pching se intenzivně setkává s šéfy velkých nadnárodních firem. Příležitost mu nabídla i China Development Forum, každoroční událost, kdy Čínu navštěvují ekonomičtí a finanční odborníci z celého světa.
Prezident Si Ťin-pching se setkal s představiteli firem, jako je Saudi Aramco, BMW, Toyota Motor, FedEx, AstraZeneca, Cargill, Pfizer, Apple, Blackstone Group, Cargill, Sanofi, Hitachi, Maersk, SK Hynix a dalšími zahraničními společnostmi.
Většina jednání se zaměřuje na nové investice v Číně. Jako příklad dobré praxe čínské straně slouží automobilový průmysl. Alespoň to uvádí ve svém článku americký list The New York Times [NYT] Xi Jinping Meets Global Business Leaders Amid Trade Tensions.
„Německé investice do čínského automobilového průmyslu se ukázaly jako jedny z mála úspěšných obchodních počinů evropských firem v době, kdy se prudce vyostřují obchodní vztahy mezi USA, Čínou i Evropou,“ píše NYT.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Podle něj je cíl setkávání čínského prezidenta se zástupci velkých nadnárodních firem podpora zahraničních investic. Objem zahraničních investic v Číně v posledních letech totiž podstatně klesl. Loni Čína zaznamenala zahraniční investice ve výši 116 miliard dolarů [cca 2,7 bil. Kč] po předloňských 163 miliardách USD [cca 3,76 bil. Kč] a rekordních 189 miliard v roce 2022 [cca 4,35 bil Kč].
Němci jsou v Číně jako doma
Problém ale je, že většina těchto peněz pochází ze zisků z předchozích investic. Jedinou výjimkou byly německé automobilky, které vnímají Čínu jako největší trh pro automobily a jako místo, kde se setkávají s konkurencí domácích výrobců.
Tlak evropských automobilek na EU v otázce dovozních cel sílí
Německé automobilky se podle konzultační firmy Rhodium Group podílely na celkových investicích Evropské unie v Číně z jedné poloviny.
Nová automobilka Volkswagen ve střední Číně byla jednou z mála továren postavených zahraniční firmou v Číně v loňském roce. Volkswagen rovněž koupil malý podíl v čínské automobilce Xpeng v duchu hesla „v Číně pro Čínu.“
Koncern BMW zvýšil svůj podíl ve společném podniku a tento týden ohlásil, že budou ve svých automobilech používat technologii umělé inteligence, kterou vyvinula čínská společnost Alibaba.
Číňané jednají s koncernem VW o převzetí továren, které zavírá
Sten Ola Källenius, šéf společnosti Mercedes-Benz, připomněl, jak jeho společnost investovala v Číně do vývoje elektrických automobilů.
S kým a proč se schází čínský prezident
NYT si ovšem všímá toho, že polevuje zájem o investice v Číně od amerických firem. Stojí za tím aktuální napětí v globálním obchodu vyvolané Donaldem Trumpem, ale zdaleka ne jenom to.
„Zpřísňující se zákony o národní bezpečnosti některé investory odradily,“ uvádí NYT.
Připomíná, že pět čínských zaměstnanců firmy Mintz Group, americké konzultační firmy, Čína po dvou letech propustila z vězení. Firmy jako Mintz Group, které provádějí pro společnosti průzkumy trhu, se z Číny už většinou stáhly. Nadnárodní firmy tak přišly o informace, zda je právní, environmentální či politické klima příznivé pro jejich investice.
Čínský CATL jde na burzu v Hongkongu, aby zaplatil fabriku v Maďarsku
Dalším problémem zahraničních podnikatelů v Číně je podle průzkumů obchodních komor zhoršující se situace na domácím, čínském, trhu. Mnoho průmyslových oborů trpí nadměrnou kapacitou a klesajícími cenami. To ohrožuje potenciální zisky z nových investic.
My přece nemáme zájem se pustit s Číňany do křížku, říká Ivan Hodáč
Podle NYT i to je důvod, proč se čínský prezident nyní setkává s šéfy velkých nadnárodních firem. Minulý pátek v rámci China Development Forum jednal s více než 40 průmyslníků. Všechny vyzval, aby zachovali stabilitu globálních dodavatelských řetězců a řekl, že Čína má pro investory velký potenciál.
–AM–
