Objem tuzemské průmyslové výroby letos v únoru meziměsíčně stoupl o 1,7 procenta. To odpovídá meziročnímu růstu o 1,5 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Na první pohled se jedná o vyloženě pozitivní zprávu.
Průmyslová produkce v Česku dlouhodobě klesá, do letošního února klesala čtyři měsíce za sebou. Hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] SP ČR Bohuslav Čížek vyzdvihl, že v únoru meziměsíčně výrazně přidala odvětví, jako jsou potravinářství nebo strojírenství. Také ale upozornil, že zpracovatelský průmysl jako celek dál stagnuje.
„Ačkoliv se z výsledků jednoho měsíce nedají dělat významnější závěry, únorové výsledky pozitivně překvapily. Průmysl totiž dále neklesal, nadpoloviční většina sektorů zaznamenala alespoň mírný meziroční růst,“ uvedl.
To, že se příliš neblýská na lepší časy, podle něj dokazuje vývoj nových zakázek. Jejich hodnota v únoru meziročně klesla o 1,3 procenta. Větší pokles nastal u zakázek z tuzemska [-3,1 %] než ze zahraničí [-0,3 %].
„Bohužel dlouhodobější vývoj příznivý zatím nebyl a hodnota zakázek zůstala v únoru záporná,“ řekl Čížek a doplnil: „I přes pár pozitivních údajů nečekejme, že bychom krizi překonali. Stav produkce i zakázek se zatím v předchozích dvou letech jen zhoršoval. Mnohé sektory, třeba dodavatelé automotive, asi nečekají příliš příznivé vyhlídky.“
EY: Nastartovat český průmysl i ekonomiku není raketová věda
Tomu odpovídá vývoj zaměstnanosti v průmyslu. Podle ČSÚ průměrný evidenční počet zaměstnanců v něm letos v únoru meziročně klesl o dvě procenta. Jejich průměrná mzda vzrostla o 3,7 procenta.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy podniky v únoru zřejmě „uspíšily“ výrobu, aby ji stihly ještě před zavedením nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Částečně tak lepší než vyhlížený výkon průmyslu může odrážet právě jen změnu časování výroby, což pozitivní dojem z únorových čísel poněkud tlumí.
Co říkají analytici o datech z průmyslu
Podle analytiků do únorových výsledků průmyslu velice silně promluvil sektor výroby elektřiny, plynu a tepla. Ten letos v únoru zaznamenal silný a před rokem naopak velmi slabý výsledek. Díky efektu nízké srovnávací základny tak vykázal skokový meziroční nárůst, čímž vytáhnul statistiku celého průmyslového odvětví směrem nahoru.
„Pokud toto velmi specifické odvětví odmyslíme a zaměříme se pouze na zpracovatelský sektor, vidíme meziroční stagnaci výroby. I to je vzhledem k okolnostem obstojný výsledek. Nicméně důvod k velkým oslavám to tak docela nezavdává,“ vysvětlil hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
To přesto, že výroba automobilů byla v únoru oproti lednu vyšší o více než osm procent. Energetický průmysl stoupl oproti lednu o téměř sedm procent. I přesto zpracovatelský průmysl v únoru pokračoval v „nerůstové trajektorii“. To značí, že v jednom měsíci mírně naroste, v dalším mírně klesne. V souhrnu tak osciluje kolem stejného objemu výroby, jaký vykazoval už v létě roku 2018.
„Vzhledem k jeho těsné provázanosti s Německem, které vykazuje ještě podstatně horší čísla, se ovšem stále jedná o vlastně dobré zprávy,“ dodal Hradil.
Obce Tachovska: Situace s pracovníky z třetích zemí se stává neúnosná
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek na otázku, co stojí za pozornost v průmyslové produkci za únor, odpověděl, že to je další slabší výkon automotive.
„Vyrovnává se s nepříliš pozitivním vývojem poptávky v Evropě. A to ho ještě čeká dopad amerických cel, která se propíšou do výsledků subdodavatelů,“ řekl a dodal: „Pozitivně přitom nevyznívají ani nové zakázky pro automobilový průmysl, takže asi žádný jeho restart v nejbližších měsících čekat nemůžeme.“
Jak si stálo v únoru stavebnictví
ČSÚ oznámil i únorovou statistiku za stavebnictví. Stavební produkce meziročně vzrostla o 0,9 procenta, meziměsíčně byla nižší o 0,6 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 40,1 procenta bytů více, dokončeno ale bylo o 49,5 procenta bytů méně. Avšak i ve stavebnictví sehrála významnou roli loňská srovnávací základna.
„První dva měsíce letoška jsou po sezónním očištění ve znamení meziměsíčního poklesu. Ale zatímco v lednu se na poklesu podílely obě položky – pozemní i inženýrské stavitelství – v únoru znatelně poklesla produkce v pozemním stavitelství, -3,6 procenta meziměsíčně. Inženýrské stavitelství vykázalo vzestup o silných 4,8 procenta meziměsíčně,“ okomentoval výsledky hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Odhad ztrát kvůli potížím stavebního řízení je 100 miliard korun
V případě pozemního stavitelství produkce v únoru vzrostla ve srovnání s loňským únorem o 0,7 procenta, u inženýrského stavitelství to bylo +1,3 procenta.
„U inženýrských staveb je patrné zlepšení situace. Naproti tomu u pozemního stavitelství je zřejmá přetrvávající stagnace. To jak kvůli obecné ekonomické nejistotě, tak i kvůli stále relativně restriktivní měnově politice a dražšímu financování,“ vysvětlil Vejmělek.
Rezidenční sektor ale dál setrvává v útlumu. Počet dokončených bytů byl letos v únoru ve srovnání s loňským únorem nižší o téměř 50 procent. V případě bytových domů činil propad dokonce 51,6 procenta.
Digitalizace stavebního řízení stála 330 milionů. Do hry vstupuje NKÚ
„Povzbudivější jsou statistiky o počtu nově zahájených staveb bytů. Zde byl zaznamenán nárůst o 40,1 procenta, a to primárně bytových domů, to je +237,8 procenta,“ upozornil Vejmělek.
V sektoru podle jeho slov i opatrně roste zaměstnanost. Za první dva měsíce letošního roku činil v obou měsících meziroční nárůst zaměstnanosti shodných 0,2 procenta. Ještě koncem loňského roku zaměstnanost z meziročního pohledu klesala.
–RED–
