Jen jeden člověk v historii překročil prvním prezidentem Georgem Washingtonem zavedený zvyk, že prezidentský úřad se vykonává v USA maximálně dvakrát. Tím dalším by mohl být Donald Trump.
Ten několikrát zmínil, že by rád usiloval i o třetí mandát.Tématem se zabývá článek Associated Press [AP] Why does the US restrict its prezidents to 2 terms? A look at the tradition Trump is questioning. Trumpovo případné rozhodnutí opět kandidovat v roce 2028 by vytvořilo nebezpečný precedens, který by podle AP ale mnozí američtí voliči nejspíš rádi podpořili. Tak jednoduché to ale není.
Jak to bylo v historii
V roce 1787 americký Kongres svolal Ústavní konvent ve Filadelfii. Ten vypracoval ústavu a uzákonil republikánskou formu vlády. Ale až v roce 1789 volitelé v jednotlivých státech jednomyslně zvolili do úřadu prezidenta George Washingtona.
Už tehdy se takzvaní antifederalisté obávali, že Washington bude volen stále znovu a znovu, až se stane jakýmsi kvazikrálem. Což Washington ale odmítal. Uvažoval i o tom, že nebude usilovat o znovuzvolení. Dokonce nechal Jamese Madisona sepsat projev na rozloučenou. Nicméně v roce 1792 Washington změnil názor a vyhrál svůj druhý termín.
Avšak o čtyři roky později už jen pověřil Alexandra Hamiltona, aby Madisonův projev oprášil, když ohlásil odchod do důchodu a stáhl se z veřejného života. A nemusel… Tehdy totiž ještě neexistovala právní překážka, která by mu bránila kandidovat potřetí.
Rozhodnutí George Washingtona se přesto stalo nepsaným pravidlem. Čtyři z dalších šesti prezidentů vyhráli i druhou volbu, potřetí už ale nekandidovali. Poslední z této skupiny, Andrew Jackson, byl prvním prezidentem, který s Washingtonem v minulosti nespolupracoval a ani se s ním neznal. Ovšem v době, kdy určil svého nástupce, Martina Van Burena, už se dvě volební období stala standardem. Nikoliv však napevno. Historici diskutovali o tom, zda by Abraham Lincoln mohl po občanské válce kandidovat potřetí. Jejich úvahy na počátku jeho druhého období v roce 1868 utnula vražda Lincolna.
Jak šli další prezidenti USA
Ulysses S. Grant, Lincolnův vítězný generál z občanské války a prezident od roku 1869 do roku 1877, vedl delegaci Republikánů ve volbě na sjezdu v roce 1880, většinu ale nezískal.
Viceprezident Theodore Roosevelt po smrti Williama McKinleyho v roce 1901 odsloužil téměř celý prezidentský termín. V roce 1905 Roosevelt uspěl už přímo v prezidentské volbě. Ale také slíbil, že se nebude o to, co nazval třetím termínem, pokoušet. Jako prezident dosloužil v roce 1909.
V roce 1908 delegáti na sjezdu GOP [Grand Old Party – Republikánská strana, pozn. red.] sice volali po jeho „dalších čtyřech letech,“ ale Roosevelt tehdy svoje slovo dodržel. Přesto se pokusil o prezidentství ještě v roce 1921, avšak neúspěšně. To kandidoval proti Williamu Howardu Taftovi. Neuspěl i proto, že v roce 1909 sliboval, že nebude usilovat o třetí prezidentské období. Jedna karikatura zobrazovala ducha Georga Washingtona, jak plísní Theodora Roosevelta [viz výše, pozn. red. / Zdroj: U.S. Senate Collection, Center for Legislative Archive].
A pak přišel Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt, 32. prezident USA, zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů [12 let a 1 měsíc]. Je jediným prezidentem, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát, zvolen byl dokonce čtyřikrát. Jako prezident působil v letech 1933 až 1945. Roosevelt zemřel v dubnu roku 1945 a nahradil ho viceprezident Harry Truman.
Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není
Životopisec H. W. Brands odpovídá na otázku, jak Franklin Delano Roosevelt dokázal překonat všechny ostatní americké prezidenty.
„Kdy se přesně rozhodl kandidovat potřetí, není známo,“ napsal Brands.
„Nikdy o tom nemluvil,“ dodal.
Podle něj považoval Roosevelt druhou světovou válku „za příležitost zapsat své jméno tučným písmem do světové historie.“ Ale i dodává, že 32. americký prezident své rozhodnutí posuzoval jako nutnost, nikoliv jako ambici.
Roosevelt v roce 1940 například ignoroval otázky novinářů ohledně svých plánů. Na sjezdu Demokratické strany v témže roce jeho spojenec, senátor Alben Barkley z Kentucky, z pověření Roosevelta delegátům sdělil: „Prezident si nikdy a ani dnes nepřeje pokračovat ve svém úřadě. … Upřímně chce sdělit všem delegátům tohoto sjezdu, že mají ve volbě volnou ruku a mohou volit jakéhokoliv kandidáta.“
Jan Antonín Baťa utíká před nacisty. Nakonec skončí v Brazílii
V téže chvíli, jak už to v politice chodí, ale starosta Chicaga Ed Kelly delegáty zpracovával ve prospěch třetí nominace pro Roosevelta. Ten ji přijal v rozhlasovém projevu.
„Byl jsem nucen si přiznat a nyní vám oznámit, že mi mé svědomí nedovolí otočit se zády k povinnosti.“ […] „Právo vyhovět této výzvě vychází z lidu a svobodné volby Američanů. Jenom sami lidé mohou zvolit prezidenta.“
Jeho první viceprezident, John Nance Garner, uvažoval v roce 1940 o nominaci v Chicagu. Jeho spojenci mu to však rozmluvili, protože neměl šanci.
Dodatek Ústavy číslo 22
Přestože Franklin Delano Roosevelt vyhrál v každé ze svých čtyř voleb s naprostou převahou, jeho popularita klesla ze 60,8 procenta ve vrcholném roce 1936 na 54,7 procenta v roce 1940 a na 53,4 procenta v roce 1944.
Záhy po Rooseveltově smrti Kongres začal uvažovat o 22. dodatku ústavy, který by omezil výkon prezidentské funkce na dvě období. Jen ten, kdo by nastoupil z pozice viceprezidenta do prezidentské funkce na dobu kratší než polovinu funkčního období, se mohl o funkci prezidenta ucházet ještě dvakrát.
Aniž by zmínili členové Kongresu Trumana, tak právníci rozhodli, že on novému dodatku nepodléhá. Trumanovi tak otevřeli možnost zastávat úřad delší dobu než osm let. Truman, který sloužil jako prezident od roku 1945 do roku 1953 to také zkusil, ale po porážce v primárkách prohlásil, že nehodlá na další období kandidovat.
Lyndona Johnsona potkalo o 16 let později to samé. Jelikož sloužil jako viceprezident méně než polovinu funkčního období Johna F. Kennedyho, mohl by být zvolen ještě dvakrát. Poprvé se mu to podařilo roce 1964, kdy přesvědčivě vyhrál na celé období. Válka ve Vietnamu jeho popularitu ale zničila. Johnson neuspěl v primárkách, které se konaly 12. března 1968 v New Hampshire. 31. března v televizi ohlásil: „Nebudu se ucházet a ani nepřijmu nominaci své strany na další prezidentské období.“
Historie pokračuje. Trump o změně dodatku nežertuje
Debata o 22. dodatku Ústavy Spojených států, která stanovuje podmínky pro možnost kandidovat na prezidenta více než dvakrát, se objevuje dlouhodobě ve veřejném prostoru. Například mnohými ceněný republikánský prezident Ronald Reagan, další z těch, kteří sloužili dva termíny, zrušení dodatku veřejně podpořil.
„Nedělal bych to pro sebe, ale pro budoucí prezidenty,“ řekl svého času v rozhovoru pro The New York Times.
Prezident Donald Trump je zpět. A svět je jiný, než byl včera
Podobně mluví současný prezident Donald Trump. I ten by změnu dodatku nedělal pro sebe, ale dělal by ji pro Ameriku, jak jízlivě podotýkají jeho kritici. Trump na ně ale nedbá. Myšlenku na možnost kandidovat potřetí, bere naopak smrtelně vážně.
„V této věci nežertuji,“ uvedl pro NBC News a dodal: „A samozřejmě, že jsou způsoby, jak je to možné udělat.“
Michal Achremenko
Pokud vím tak 3x už kandidoval!! takže by už kandidoval počtvrté. Poprvé zvolen, podruhé poražen, potřetí zvolen. Asi autor v článku neví jaký je rozdíl mezi slovem kandidatura a zvolení!! Nebo už „porušil ústavu“ nyní, když kandidoval potřetí?
Stačí ústavně upravit, že lze vykonávat funkci prezidenta bez proluky jakou měl Trump, maximálně dvakrát za sebou. Voliči by to velmi akceptovali. Také se tomu říká demokracie.
O tomto problému se vedou hodně diskuse ohledně totalisty wahhábisty Erdogana. Tam také platí – změna ústavy. Také by šlo vyhlásit mimořádné volby před koncem funkčního období. Nebo jej jako nefalšovaného zločince sprovodit ze světa a basta fidli. Stejně má pokročilý diabetes a sotva chodí.