Ukrajinští představitelé tvrdí, že Ukrajina disponuje jedněmi z největších světových zásob vzácných zemin a jiných nerostů. Zisk z jejich těžby by byl ohromný. Ale jen mír a miliardy dolarů k nim otevřou cestu.
Tématu se věnuje článek serveru Politico How Kyiv´s effort to lure Trump with rare earths backfired. A v něm se píše, že právě to, že Ukrajina disponuje velkými zásobami žádaných nerostných surovin, mělo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pokračoval ve finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Ukrajinské nerostné bohatství v amerických rukách se mělo stát zároveň bezpečnostní pojistkou Ukrajiny.
„Ukrajina disponuje velkými zásobami titanu, uranu a dalších nerostů. Kdyby se těchto zdrojů zmocnilo Rusko, byla by to pro spojence Kyjeva katastrofa,“ řekl serveru pod podmínkou anonymity účastník jednání o smlouvě o využití ukrajinských nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou.
„Hra o nerosty se ale změnila v politickou katastrofu a Ukrajina jich tak velké zásoby mít nemusí. A navíc každá vytěžená tuna přijde na miliardy a potrvá to roky, celá desetiletí, než se vytěží. Nebyly by k dispozici tak rychle, jak si Trump asi představuje,“ uvádí Politico.
Připomíná, že zpočátku byly ukrajinské nerostné suroviny i hlavní součástí mírové dohody, kterou prosazoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Ten si ale rovněž přál pozvání ke členství v NATO a závazek, že Západ posílí vojenskou a finanční podporu Ukrajiny. Ani k jednomu prozatím nedošlo.
Jaké je nerostné bohatství Ukrajiny
Nabízí se otázka, jak velké zásoby nerostných surovin vlastně má Ukrajina. Země podle Organizace spojených národů disponuje zhruba pěti procenty světových zásob vzácných zemin. Jde o lithium, niob, tantal, titan, nikl, kobalt, grafit a fosfáty. Což jsou zásadní prvky pro energetiku, vyspělé technologie a obranný sektor.
„Většina z nich byla objevena v letech 1960 až 1980. Tehdy se ale nevěnovala taková pozornost okolnostem, které jsou důležité dnes. To znamená zábor půdy, forma vlastnictví, ochrana životního prostředí, hygiena a další předpisy závazné pro těžbu a konečně i postoj veřejnosti,“ popisuje reálný stav věcí Alla Vasylenková z Institutu geologických studií ukrajinské Národní akademie věd.
„Zásoby byly navíc ohodnoceny podle sovětské metodiky, které zahraniční investoři nerozumějí. Teoreticky tak můžeme prohlásit, že Ukrajina disponuje největšími zásobami lithia v Evropě. Ale abychom pochopili jejich ekonomický potenciál, je třeba provést další výzkum ložisek,“ říká s tím, že dostat bohatství na povrch země, nebude vůbec snadné.
Navíc to má jednu zásadní podmínku. Napřed musí skončit válka, aby Ukrajina využila své nerostné bohatství. A pak jsou tu už jen „drobnosti“. Ukrajinský důlní průmysl je velmi zastaralý a země musí zrekonstruovat rozvody elektřiny, upozorňuje dále Vasylenková.
Ukrajina byla a je ze změny politiky USA rozhořčená
Kyjev byl překvapený, když se americký ministr financí Scott Bessent ukázal v únoru na Ukrajině s návrhem smlouvy, podle níž měly získat více než polovinu zásob nerostných surovin americké společnosti. Ukrajinský prezident Zelenský na to reagoval rozhořčeně.
Na Ukrajině nejspíš zvítězí Amerika. Trump tvrdě tlačí Zelenského
Poté, kdy se Ukrajina ohradila, obě strany jednaly o přijatelnější smlouvě, kterou měl Zelenský podepsat 28. února v Bílém domě, připomíná Politico. Stejně jako to, že schůzka skončila neslavně, když se Donald Trump a viceprezident J. D. Vance před televizními kamerami nepohodli s ukrajinským prezidentem Zelenským. Ten nakonec zmizel z Oválné pracovny „zadním vchodem“ a smlouvu nepodepsal.
„USA poté přišly s novým návrhem, v němž se ale opakovala většina návrhů z první verze smlouvy,“ píše Politico.
USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu
Podle něj smlouva nenabízela bezpečnostní záruky ani další pomoc nebo investice, ale Washingtonu jenom dávala přednostní přístup ke všem ukrajinským přírodním zdrojům. A také finanční kontrolu nad rekonstrukčními fondy a všemi projekty. To do doby, než Kyjev splatí miliardy za finanční a vojenskou pomoc Spojeným státům.
„Která byla původně zamýšlena jako dar,“ uvádí bruselský list, který cituje analytika Centra pro hospodářskou strategii se sídlem v Kyjevě Volodymyra Landu.
A ten tvrdí: „Nový návrh značně narušuje strategickou rovnováhu tím, že omezuje ukrajinskou regulační a daňovou autonomii.“
Smlouva navíc podle něj ohrožuje naděje Ukrajiny na připojení k Evropské unii. To kvůli tomu, že neodpovídá unijní legislativě v oblasti konkurenčního boje a ochrany životního prostředí. Splácení miliardových částek by podle Landy pravděpodobně odradilo investory, kteří by mohli mít zájem na poválečné obnově Ukrajiny.
„Ostatní partneři by pravděpodobně nebyli rádi, kdyby jejich finanční prostředky odcházely z Ukrajiny do třetí země,“ tvrdí.
Co říkají ukrajinské firmy
„Ukrajina potřebuje investovat nejenom do důlního průmyslu, ale i do zpracovatelského. Investice by měly být v první řadě z USA. Miliardy, desítky miliard dolarů přímých investic, půjčky, vlastní kapitál a další,“ vypočítává Andrij Brodskyj, šéf Velta Group, největšího soukromého producenta titanové rudy.
Otevření dolu na titanovou rudu Veltě trvalo sedm let. Zprovoznění dolu na těžbu lithia zabere deset až 15 let, tvrdí Denys Aljošyn, šéf UkrLithiumMining [ULM].
ULM získala v roce 2017 za pět milionů dolarů [cca 115 mil. Kč] 20letou licenci na těžbu lithia z ložiska Polokhivske ve střední Ukrajině u Kirovohradu. Místo dolu tam ale prozatím stojí jen geodetické přístroje a několik sondážních vrtů.
„Na zřízení dolu a postavení zpracovatelské linky bychom potřebovali 350 milionů dolarů [cca 8 mld. Kč]. Naší strategií je nalézt globálního strategického investora, zatímco my bychom se spokojili s rolí spolehlivého domácího partnera,“ vysvětluje Aljošyn.
Politico: Ukrajinci našlapují kolem Trumpa po špičkách
Podle listu Politico i přesto ukrajinská vláda nechce vzbuzovat další Trumpův hněv. Proto její činitelé nekritizují novou verzi smlouvy o postoupení nerostných surovin USA. Naopak se ji snaží „vypilovat“, aniž by Trumpa popudili.
„Minule musela Ukrajina vysvětlovat, že některé americké požadavky jsou nesplnitelné, protože odporují našim zákonům a ústavě. Změňme tedy smlouvu a jednejme znovu,“ řekl listu člen ukrajinské vlády, aniž by ho list jmenoval.
Ukrajina prodá největší těžební firmu titanu a zirkonia v Evropě
Původním záměrem ukrajinské vlády bylo stát se partnerem USA výměnou za záruku bezpečnosti a poválečné obnovy země. Což by Rusko odradilo od dalších útoků. Není ale jasné, zda smlouva, o které se nyní jedná, toto všechno zaručuje. A to přesto, že prezident Donald Trump tvrdí, že není lepší bezpečnostní záruky pro Ukrajiny, než jsou americké obchodní zájmy na Ukrajině.
Michal Achremenko
No jo. Je to rvačka o zdroje a kdo na koho bude dělat. Vybalancovat se to nechce, ančto jsou persony, kterým práce nevoní, že ?
To už tak bývá, že války jsou vedeny k vůli zdrojům. Západ prakticky měl už dávno možnost čerpat ukrajinské zdroje. Nikdo mu v tom nebránil, Ukrajina od Majdanu je přece jeho kolonií. Jenže západ byl hamižný a chtěl víc, ještě ovládnout zdroje ruské. Západ totiž co pár desetiletí dostává zálusk na dobytí Ruska a jeho zdrojů, vždycky jak se z předešlé nakládačky od Rusů trochu otřepe. Dnes už ale nemůže Rusko napadnout jen tak přímo, k vůli ruskému jedernému arzenálu, který by ze západu udělal měsíční krajinu. Proto byla proti Rusku použita válka hybridní do posledního Ukrajince. Ukrajina byla západem zneužita k provokacím Ruska a následně i k válce s Ruskem. Západ počítal s tím, že se Rusko pod tíhou sankcí a válečných nákladů zhroutí samo. Západ se ale přepočítal a teď hrozí, že nejen nebude mít nic ze zdrojů ruských, ale že nebude mít nic z velké části zdrojů ukrajinských. Nejvíc zdrojů Ukrajiny je totiž na východě a tam už jsou a budou páni Rusové. Frustrovaný západ počítal s ekonomickou konjukturou na ruských zdrojích a nemá nic. Teď západu nezbývá nic jiného, než bezhlavě zbrojit na dluh a pokusit se Rusko napadnout za pár let přímo, jako kdysi Hitler, i přes riziko jaderné konfrontace. Sami vidíte že my veřejnost jsme na to už propagandou připravováni a mluví se dokonce o znovuzavedení povinné vojenské služby.
Myslim si, ze zkazky o zazracnem ukrajinskem nerostnem bohatstvi jsou silne prepalene a maji odvest pozornost od skutecneho zajmu. Skutecny zajem byl, je a bude o Ruske bohatsvi. Zapad o tom sni uz hned po rozpadu SSSR. Cim vic se tehdejsi uz samotne Rusko snazilo o sblizeni se Zapadem, tim vic jim pohrdali, posmivali se vsemu, co pochazelo z Ruska a celkove tuto zem ponizovali, protoze tak nejak doufali, ze se rozpadne samo. Kdyz to uplne nevyslo, vsadili na scenar ovladnout vsechny zeme kolem Ruska a bud ho vydirat, nebo rovnou napadnout. A jako vzdy tak nejak doufali, ze treba Rusove nepujdou do valky. Spletli se znovu a zacali znovu tak nejak doufat, ze Rusove by nepouzili jaderne zbrane. Muj nazor je, ze Rusum jde o byti a nebyti, a tak jim nic jineho nezbyde. Ted i kdyz jim do toho planu navic hodil jeste vidle Trump, tak nejak doufaji, ze Cina bude sedet se zalozenyma rukama. No nebude, protoze to posledni co Cina chce, je celosvetova jaderna valka. Protoze sni o celosvetove nadvlade a ma na ni naslapnuto. Zatimco ubohe byvale zapadni mocnosti jen hledaji koho by jeste mohly okrast, a tak se hadaji kdoze ma vest EU. A tak nejak doufaji, ze vystrasi alespon vlastni obyvatelstvo, aby mohli okrast okrast alespon je.