Cla na dovoz z Číny do Spojených států dneškem stoupnou na 104 procent. Včera [8.4.] to oznámil Bílý dům. Evropská unie dnes bude jednat o tom, jak se postaví k 20% clům na její vývoz do USA.
Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí. Na Čínu se rozhodl uvalit 34procentní poplatek. To celkové clo na dovoz z Číny do USA zvýšilo na 54 procent. Peking na Trumpův krok v pátek reagoval oznámením svého dodatečného 34% cla na veškerý dovoz ze Spojených států.
V pondělí šéf Bílého domu pohrozil, že pokud Peking toto ohlášené clo nezruší, uvalí na Čínu od středy další clo ve výši 50 procent. Čína ale svá ohlášená cla nezrušila. Trump jí tak cla znovu navýšil, tentokrát na 104 procent.
Dnes také vstoupila v platnost takzvaná reciproční 20% cla na dovoz zboží do USA ze zemí Evropské unie. Americká cla podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče zasáhnou celkově vývoz z EU zhruba za 380 miliard eur [9,5 bilionu Kč] ročně.
Šéf maloobchodní sítě Made in America vítá nová americká cla
Trump připustil, že jeho celní politika a vyhlašování cel je trochu výbušné. Nicméně trvá na tom, že pro Spojené státy jsou cla potřebná. USA podle něj navíc na clech získají až dvě miliardy dolarů [cca 46 mld. Kč] denně.
Trumpova mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že na Bílý dům se obrátilo téměř 70 zemí, které by chtěly zahájit jednání o nových clech. Dodala, že USA přistoupí k dohodám, pokud budou ve prospěch amerických pracovníků a budou řešit chronické obchodní deficity USA.
To potvrdil i Donald Trump. Řekl, že v posledních dnech je jeho administrativa v kontaktu s „mnohými, mnohými zeměmi, které chtějí jednat o clech“.
„Naším problémem je to, že s tolika se tak rychle nemůžeme setkat,“ uvedl Trump, ale i dodal: „Ale my to dělat nemusíme. Cla platí a peníze přitékají v takové míře, jako jsme ještě neviděli.“
Jak to vidí Trumpův celní poradce
Trumpův poradce pro obchod Peter Navarro, který je považován za architekta Trumpovy celní politiky, tvrdí, že cla nejsou nástrojem vyjednávání, ale prostředkem nápravy systému mezinárodního obchodu. A ten Bílý dům považuje za zmanipulovaný. Uvedl to ve svém textu v britském deníku Financial Times.
Podle Navarra je mezinárodní obchodní systém nefunkční a znevýhodňuje Spojené státy, přičemž takzvaná reciproční cla by měla tento systém napravit.
„Jádrem této krize je deficit obchodní bilance se zbožím, který se vyšplhal na více než jeden bilion dolarů ročně. Ekonomické modely volného obchodu, které předpovídají, že chronická obchodní nerovnováha bude vždy odstraněna úpravou cen prostřednictvím směnných kurzů, jsou zcela mylné,“ napsal.
Navarro připomíná, že průměrná americká celní sazba před zavedením nových cel činila 3,3 procenta. Ale u Číny je to podle něj 7,5 procenta, u Vietnamu a Thajska deset procent a u Indie dokonce 17 procent. Země podle něj ale používají mnoho netarifních nástrojů k omezení amerického exportu.
„Mezi tyto nástroje patří manipulace s měnou, narušení prostřednictvím daně z přidané hodnoty, dumping, vývozní dotace, státní podniky, krádeže duševního vlastnictví, diskriminační výrobkové normy, kvóty, zákazy, neprůhledné licenční režimy, zatěžující celní postupy, příkazy k lokalizaci dat a stále častěji také využívání soudních řízení jako zbraně na místech jako Evropská unie, která se zaměřuje na největší americké technologické firmy,“ tvrdí Navarro.
Navarro svůj náhled na věc ilustroval v rozhovoru s televizí CNBC na příkladu Vietnamu. Ten přišel s návrhem celní dohody, v jejímž rámci by zrušil veškerá cla na americký dovoz.
„Nic to pro nás neznamená, protože důležité jsou netarifní podvody,“ uvedl Navarro.
Spojené státy sice nevybírají daň z přidané hodnoty [DPH], ale 45 z 50 států, stejně jako federální distrikt kolem hlavního města Washingtonu a nezačleněná území Portoriko a Guam, vybírají podobně fungující daň z prodeje, v angličtině sales tax. Není jasné, nakolik ji Bílý dům ve svých úvahách zohledňuje. Tyto daně se ale i tak počítají většinou v řádu několika mála procent. A některé americké státy vůbec neuplatňují.
Nejen cla na dovozy z Číny, ale i z EU
Co se týče jednání o clech s EU, mluvčí Evropské komise uvedl, že EU se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy. To navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou Brusel předložil.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Evropská komise Washingtonu v rámci vyjednávání už dříve nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič o této nabídce s Američany mluvil již v polovině února, tedy předtím, než prezident Trump oznámil první cla na EU.
„Situace se nezměnila, my se chceme těm clům vyhnout,“ řekl včera mluvčí EK a dodal: „Čekáme ale na to, až se naši američtí partneři nějakým smysluplným způsobem zapojí.“
Trumpův poradce Peter Navarro v pondělí ale řekl, že pokud chce EU dosáhnout dohody, musí změnit necelní překážky včetně těch, které vytváří DPH, ale i třeba předpisy o bezpečnosti potravin.
Analýza: Oslabující dolar násobí poklesy na akciových trzích
O tom zástupci EU ale nemluví. Naopak tento týden v pondělí rozeslala Evropská komise jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel. EU navrhuje uvalit 25% clo na širokou škálu vývozu z USA. Unijní cla se týkají sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek i tabáku. Vztahují se na železo, ocel, hliník, některé lodě a vozidla, textil, oděvy i kosmetiku. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky. Čím Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie. Ty země se obávaly amerických protiopatření.
Americká cla srazí výkon české ekonomiky o 1 %. Jisté to ale není
Hlasování o těchto protiopatřeních se uskuteční dnes odpoledne ve unijním výboru. Ten rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států. Za Česko tam bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu. Následně by první část těchto opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna. Druhá část pak 15. či 16. května a další část až od prosince.
–ČTK/RED–
