Čína od této soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo financí. To mimo jiné obvinilo Ameriku z toho, že ve věci cel přišla o “zdravý rozum”.
Americký prezident Donald Trump tuto středu oznámil navýšení cel na čínské zboží, která označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí tak stoupla celní zátěž čínského dovozu do Spojených států na 145 procent.
„Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla. Porušuje základní ekonomické zákony o zdravý rozum. A je i zcela jednostranným šikanováním a nátlakem,“ zdůraznilo čínské ministerstvo financí.
Čína už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Peking ve středu oficiálně rovněž zahájil spor s USA u Světové obchodní organizace [WTO]. Je přesvědčený, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.
Čína neustoupí nerozumnému chování
„Čína nikdy neustoupí nerozumnému chování,“ uvedl k tématu amerických cel čínský prezident Si Ťin-pching, jak napsal hongkongský server South China Morning Post.
Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou „společně čelila jednostranné šikaně“ ze strany USA. Otázka je, zda jeho slova padnou na úrodnou půdu.
„Evropa musí odstranit obchodní bariéry uvnitř svého trhu a zabránit přílivu čínského zboží do Evropy,“ uvedl například ministr zemědělství Marek Výborný [KDU-ČSL].
„Nesmí se stát, že Evropa bude cílem čínského zboží,“ dodal.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Můžeme ale očekávat, že čínský prezident si ze slov českého ministra zemědělství a předsedy lidovců těžkou hlavu dělat nebude. Zvlášť když nyní znovu zopakoval, že jeho země se nebojí jak tlaku USA, tak i ostatních zemí. A že svém boji vytrvá „až do konce“.
„V celní válce není vítězů a pokud se někdo postaví proti světu, ocitne se nakonec v izolaci,“ citovala čínského prezidenta státní tisková agentura Nová Čína.
Čínské ministerstvo obchodu tento týden navíc i zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.
Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy USD [cca 606 miliard Kč]. Mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím. Avšak ty vypočítal pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking. Stejně prezident Trump „počítá“ cla i ve vztahu k Evropě.
Vývoj celního střetu USA vs. Čína
Donald Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na 20 procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
Fentanyl si v USA vyžádal další oběť. Mexiko žádá o pomoc Čínu
Při oznámení takzvaných recipročních cel, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Avšak poté, kdy Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump takzvané reciproční clo na 84 procent. Ve středu jej opět navýšil na 125 procent. V součtu s fentanylovým clem to představuje celní zátěž 145 procent.
–ČTK/RED–
