Většina Ukrajinců v Česku zůstane, ukazuje studie MPSV

V Česku by mohlo trvale zůstat 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. Další v následujících letech ještě přijdou. Ukazuje to studie o vývoji počtu Ukrajinců v Česku, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. 

Studii zpracovaly poradenské společnosti Boston Consulting Group [BCG] a středoevropská pobočka Aspen Institute. Co více zjistila jejich studie?

Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou. Dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu. Celkem žije v Česku asi 1,07 milionu cizinců, největší podíl tvoří Ukrajinci. Už před válkou na Ukrajině v Česku žilo zhruba 200 tisíc Ukrajinců. A tak například zkraje roku 2023 Česko evidovalo 649 303 Ukrajinců. Přičemž každý měsíc se v Česku evidují další tisíce nově příchozích.

„Nyní předpokládáme, že kolem 70 procent osob s ukrajinským občanstvím pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2035,“ uvádí autoři studie.

To značí, že zhruba jen 30 procent uprchlíků se vrátí do své země. Podle autorů studie ale bude záležet na dalším vývoji situace na Ukrajině. Avšak nejenom na situaci na Ukrajině. V Česku Ukrajincům vychází maximálně vstříc i vláda Petra Fialy [ODS]. Těm, kteří se budou chtít v Česku usadit, nově nabídla takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt.

Vláda chystá pro uprchlíky z Ukrajiny zvláštní dlouhodobý pobyt

Této nabídky mohou využít ti Ukrajinci, kteří v Česku žijí alespoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem minimálně 440 000 korun hrubého. Se zvláštním dlouhodobým pobytem by si uprchlíci po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu.

Autoři studie odhadují, že počet ukrajinských přistěhovalců ještě poroste. Což se stane za situace, kdy vedle válečných uprchlíků v Česku žije asi 90 600 Ukrajinek a Ukrajinců s povolením k přechodnému pobytu. Dalších 111 700 splňuje podmínky pro přiznání trvalého pobytu.

Práce Ukrajinců v České republice

Studie dále uvádí, že příchod uprchlíků prospěl českému trhu práce. Pracovníci v zemi dlouhodobě chybí, vysvětluje.

„Příliv pracovní síly pomohl výrazně zmírnit nedostatek pracovníků v některých sektorech. Zejména ve stavebnictví, průmyslu a službách… Uprchlíci zároveň přinesli do české ekonomiky nové typy spotřebitelské poptávky, což částečně podpořilo některé segmenty trhu,“ píše se ve studii.

Zmiňuje ale i překážky v začlenění příchozích jako jazykovou bariéru a omezené uznávání jejich kvalifikací a odbornosti. Praxe však ukazuje také na nedodržování zákonů. Což se projevuje zejména nelegálním zaměstnáváním, často současně při pobírání dávek od státu.

Podle úřadů inspekce práce v Česku dramaticky roste případů nelegálního zaměstnávání a takzvaného zastřeného zprostředkování pronájmu pracovních sil, jež je také nelegální. Na obojím se podílejí v Česku hlavně cizí státní příslušníci. A práci nabízejí takto nelegálně převážně zase cizím státním příslušníkům.

„Co se týče těch zastřených, tak podle našeho kvalifikovaného odhadu většinou, kdo je většinou zastřeně zprostředkováván, tak to jsou cizinci. A kdo je většinou majitelem té firmy, která je zastřeně zprostředkovává, tak to jsou jejich spoluobčané,“ uvedl již dříve generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký.

Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět

Podle něj nejspíš nikoho nepřekvapí, že v Česku mezi cizinci tvoří největší podíl Ukrajinci. Problémy v oblasti nelegálního zaměstnávání a zastřených prací připadají podle jeho slov právě na ně.

Ukrajinci už žijí své životy v zahraničí

Podle dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, v němž pokračuje Centrum pro výzkum veřejného mínění [CVVM], s prodlužováním války přibývá uprchlíků s plánem usadit se v cizině. Zatímco v prosinci 2022 chtělo v Česku či jiné zemi určitě či spíše zůstat 43 procent dotázaných, loni v listopadu to byly tři čtvrtiny. Na konci roku 2022 se v nejbližších dvou letech určitě chtěla domů vrátit třetina odpovídajících, loni v listopadu už jen desetina.

To vše je v rozporu s tím, co říkali zástupci Ukrajinců a tuzemští politici na začátku války. Zkušenosti z válečných konfliktů ale ukazují, že jde o přirozený jev. Běženci z rozvrácených zemí se do nich nevracejí.

„Přinejlepším se jich vrátí 50 procent,“ uvedla nedávno pro list Politico Ella Libanová, ukrajinská odbornice na demografii, ale i dodala: „Reálný návrat Ukrajinců do vlasti ale odhaduji spíše na 30 procent.“

Ukrajina má velké nerostné bohatství. Tím to ale prozatím končí

To je hodnota podobná počtům navrátilců po válkách na Balkáně v 90. letech minulého století. Libanová říká, že je dobře, že lidé z Ukrajiny před válkou utekli.

„To je zachránilo a prodloužilo jim to život. Nejenom tím, že je nezabily bomby, ale i tím, že v budoucnosti budou zdravější a dožijí se více let,“ říká s odkazem na statistiky platné pro míru dožití ve zdraví na Ukrajině.

—

I bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí, Dmytro Kuleba, je v otázce návratu uprchlíků před válkou zpět domů pesimista. Krátce po své loňské rezignaci řekl prezidentovi Zelenskému, že Ukrajina bude čelit velké demografické krizi.

„Myslím, že většina Ukrajinců, kteří ze země odešli, odešli nadobro. A na jejich návrat spoléhat nemůžeme. Každá rodina bude pečlivě zvažovat, zda se vrátit, nebo ne. Pro matky bude obtížné pomyšlení, že opět vytrhnou děti ze zavedených kolejí, když si našly nové kamarády a naučily se jazyk,“ uvedl s tím, že mnohé z nich už mají zaměstnání v nové zemi a do rozvrácené Ukrajiny se jim nechce.

–DNA/ČTK–