Čínské celní orgány blokují vývoz magnetických materiálů ze vzácných zemin a dalších surovin nejenom do USA, ale i do ostatních zemí, do Japonska a Německa. Činí to prostřednictvím otálení s povolováním vývozních licencí.
Podobně jako většina zboží z Číny i magnetické materiály ze vzácných zemin podléhají zvýšenému dovoznímu clu. Tématu se věnuje článek The New York Times [NYT] China halts critical exports as trade war intensifies. Podle něj Čína zastavila vývoz široké škály strategických surovin, včetně magnetických materiálů ze vzácných zemin.
„Dodávky magnetů, které jsou nezbytnou součástí výroby od automobilů a dronů až po roboty a rakety zůstávají v čínských přístavech a tamní vláda chystá nový systém regulace. Ten by mohl zcela zastavit dodávky výrobků včetně amerického vojenského průmyslu,“ píše NYT.
Oficiálním důvodem čínských odvetných opatření je prudké zvýšení dovozních cel do USA s platností od 2. dubna. Proto 4. dubna čínská vláda zavedla restrikce nejen na vývoz šesti vzácných zemin, které se produkují pouze v Číně, ale i na magnetické materiály, které se z 90 procent vyrábějí pouze na jejím území.
„Kovy i magnety se nyní mohou vyvážet pouze na speciální vývozní licenci. A Čína s vydáváním licencí nespěchá,“ konstatuje NYT.
Čína pokračuje v celní válce s USA. Zvyšuje cla na 125 procent
Má to své dopady: Americké společnosti čerpají ze svých nouzových zásob a je těžké předpovědět, kdy dojde k zastavení výroby. Čínské suroviny podmiňují zejména výrobu elektrických pohonů. Ty se používají v automobilech, dronech, robotech, střelách i ve vesmírném programu. Zároveň jsou nutné pro výrobu čipů a také mobilních telefonů.
Co na čínskou praxi říkají americké firmy
Michael Silver, předseda a šéf American Elements, dodavatel chemikálií se sídlem v Los Angeles uvedl, že se jeho společnost dozvěděla, že to bude trvat 45 dní, než Čína znovu vydá nutné licence na vývoz vzácných kovů a magnetů.
„Loni v zimě jsme zvýšili v očekávání obchodní války mezi USA a Čínou zásoby a díky tomu můžeme dostát svým závazkům, než budou licence zase vydány,“ řekl NYT.
Upozornil ale i na rostoucí ceny. Například jeden ze vzácných kovů se v Šanghaji prodává za 204 dolarů za kilogram [cca 4 503 Kč] a cena kdekoli jinde na světě je ještě vyšší. Seskvioxidová sloučenina dysprosia kovu vzácných zemin zlepšuje dielektrické chování titaničitanu barnatého pro kondenzátory.
Jeden z amerických odborníků na těžbu, James Litinsky, šéf MP Materials, uvedl, že jsou ohroženy zvláště dodávky vzácných zemin pro vojenské účely.
„Drony a roboti jsou součástí budoucích konfliktů a jsou důležité pro naše odběratele,“ řekl.
MP Materials vlastní jediný důl na vzácné zeminy v USA, důl Mountain Pass v kalifornské poušti. A Litinsky doufá, že na konci roku zahájí komerční produkci magnetových zemin pro automobilku General Motors a další výrobce. To umožňují nová nařízení amerického prezidenta Trumpa.
Nedostatek surovin je hrozba, říká americký právník
Podle Daniela Pickarda z americké právnické firmy Buchanan Ingersoll & Rooney jsou průtahy v dodávkách vzácných zemin problém. A žádají si rychlé řešení.
Upozorňuje zejména na kritický nedostatek magnetických materiálů ze vzácných zemin. V mnoha sektorech hrají klíčovou úlohu. Většina z nich totiž odolává vysoké teplotě nebo působení elektrického pole.
Ukrajina má velké nerostné bohatství. Tím to ale prozatím končí
Čína se na celosvětové produkci magnetů ze vzácných zemin podílí 90 procenty z celkového objemu 200 000 tun. Ty jsou mnohem výkonnější než běžné magnety ze železa. Většinu zbývajícího množství produkuje Japonsko a Německo, ovšem z čínských surovin. Největší čínská továrna na magnety je v Ganzhou. Dodává je automobilkám Tesla a čínské BYD.
Do roku 2023 se Čína na celosvětové těžbě těžkých vzácných zemin podílela 99 procenty. Zbytek pocházel z Vietnamu. Ten se loni ale vzdal těžby a Čína teď drží monopol.
Michal Achremenko
