Vláda bude zřejmě moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP]. A to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu.
Dnes [25.4.] to schválila Poslanecká sněmovna PČR v předloze, kterou se mění zákony související s přijetím nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], který návrh předložil, se z dnešního jednání omluvil kvůli zahraniční cestě.
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Jedinou výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu.
„Fialova vláda chce navýšit výdaje České republiky na zbrojení na 300 miliard korun ročně… Vláda Petra Fialy minulý týden o nás bez nás odsouhlasila navyšování výdajů na zbrojení, přičemž by to mělo být z letošních 164 miliard korun ročně navýšení o více než 100 miliard korun na téměř 300 miliard korun ročně, všechno na dluh, to samozřejmě hnutí SPD musí odmítnout,“ uvedl letos v březnu předseda SPD Tomio Okamura ve Sněmovně.
Krach jednání o obraně mezi vládou a opozicí
Vláda tehdy vyzvala opozici k debatě o zvýšení rozpočtu na obranu poté, kdy ho schválila. Obdobně prosadila svůj návrh na dnešním zasedání Sněmovny. Proti bylo 16 poslanců SPD. Okamura ve své řeči ve Sněmovně doplnil, že aktuálně dává ze 32 zemí NATO nad dvě procenta na obranu 22 zemí.
„Například Itálie dává na obranu… tuším, nebo přibližně – já to vím – 1,57 procenta HDP. Vy posíláte zbraně na Ukrajinu, už jste dali Ukrajincům 232 miliard, teď tam chcete dávat další z našich peněz, a to prostě je v současné situaci nepřijatelné, je to nepřijatelné pro nás,“ uvedl Okamura.
Ekonomická sekce ministryně Černochové přišla o vedení. Proč?
Jako další problém uvedl, za co Ministerstvo obrany ČR [MO ČR] tyto peníze utrácí. V tomto ohledu se vyjadřují kriticky i ekonomové, kteří varují před utrácením na dluh výhradně za zahraniční zbrojní techniku. A to třeba proto, že tuzemský zbrojní průmysl se dostal kvůli válce na Ukrajině na hranici svých výrobních kapacit. Z velké části je i závislý na dovozu surovin z Asie.
„Je ale samozřejmé, že ty peníze musejí jít do těch správných oblastí, věcí a částí ekonomiky. Ty peníze nesmějí zmizet někde cestou. Stále ale platí, že my si teď hlavně musíme dokázat, že jsme schopni se bránit. To i proto, abychom dokázali rozvíjet ekonomiku,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag odborník na finanční trhy Roman Pospíšil.
Roman Pospíšil: Nechci říci, že Rusko je nepřítel, ale nebezpečné je
Na přímou otázku, zda má obavy z Ruska jako případného agresora a nepřítele Evropy, odpověděl: „Nechci říci, že Rusko je nepřítel, ale i si myslím, že Rusko představuje nebezpečí.“
„Ani neříkám, že konflikt nastane, ale rozhodně nejsem bez obavy, to rozhodně ne,“ doplnil.
Fungování nového zákona a jeho dopady na zadlužení
Podle dnes schváleného zákona rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nezapočítává do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Nabídka na pronájem Gripenů za 20 miliard je dle armády přijatelná
Ministr financí Zbyněk Stanjura, který návrh ve Sněmovně formálně předložil, již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem.
Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy na celkové zadlužení 55 procent HDP. Dluh vládních institucí ke konci loňského roku podle potvrzených dat Eurostatem činil 43,6 procenta HDP. V ročním vyjádření 2,2 procenta HDP.
Deficit státního rozpočtu v březnu přidal 22,6 miliardy korun
Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP. Což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
Úroky z dluhů
Co se týče úroků z dluhů, z nichž se zvýšené náklady na obranu financují, například letos v únoru Česko muselo uhradit splatné dluhopisy z roku 2020 v objemu 109,5 miliardy korun. A loni schodek hospodaření vládních institucí činil 177,2 miliardy korun.
Teď v dubnu Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za dalších 14,5 miliardy korun. Zájem investorů se ukázal dvojnásobný. Poptávka po obligacích MF ČR dosáhla 26,7 miliardy korun. Emise dluhopisů ale i tak byla větší, než ministerstvo očekávalo. Emisní kalendář na duben předpokládal emisi za 9 miliard korun.
Dluh vládních institucí na konci loňska dosáhl 3,7 procenta HDP
Více než polovinu objemu emise pokryla první tranše nového státního dluhopisu, který ministerstvo vydává se splatností v roce 2034. Celkem v letošním roce plánuje ministerstvo financí emisí dluhopisů za 350 až 450 miliard korun. Celkové náklady na financování státního dluhu se letos vůbec poprvé přiblíží sto miliardám korun.
–RED/ČTK–
