Nezisková organizace Hlídač státu [z. ú.] shrnula loňská data o výši platů ve veřejné sféře. Oslovila 503 státních organizací s otázkami po výši platů, z nich jí odpovědělo 449. Platy v některých státních organizacích hodně zaráží.
Tak například na druhém místě ve výši přijmu se umístil generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR] David Kostka. Jeho průměrný měsíční plat včetně odměn se vyšplhal na 666 667 korun. A co se týče výše odměn, umístil se na prvním místě žebříčku. Pracoval tak dobře, že dosáhl na odměny 416 667 korun měsíčně.
Platy ve státních organizacích dle oblastí >
Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny se už několikátým rokem potýkají s deficitním hospodařením a ZP MV ČR v tomto ohledu není žádnou výjimkou, enormní příjmy jejich vedení hodně zaráží.
Zdravotní pojištění zdraží od ledna 2025 OSVČ i lidem bez příjmu
Nutno ale dodat, že v oblasti zdravotnictví, které závisí hlavně na veřejných zdrojích, nezůstává z hlediska výše platů vedení některých zdravotních pojišťoven osamoceno. Například měsíční průměrný plat včetně odměn ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové loni za šest měsíců činil podle Hlídače státu více než 450 tisíc korun. K tomu Macková vykonává funkci hlavní hygieničky ČR. Kumulace funkcí je přitom v dnešní veřejné správě běžná. Státní úředníci, manažeři, ale i politici běžně zvládají dvě, tři, čtyři, pět a více funkcí.
V příjmech vedou centrální bankéři
Vůbec nejlépe placeným manažerem ve veřejné správě byl i loni guvernér České národní banky [ČNB], který získal měsíčně v průměru dvakrát víc než prezident, a to 746 510 korun. O moc méně včetně odměn ale neberou ani členové bankovní rady ČNB. U dvou z nich se průměrný měsíční příjem pohybuje nad 600 tisíc korun měsíčně, u dalších nad půl milionu korun.
Výdělečné se ale ukazují i pozice ve vysokém školství. Na třetím místě žebříčku nejvyšších příjmů úředníků se totiž umístil člen kolegia rektora Univerzity Karlovy. Ten loni v průměru bral 608 367 tisíc korun. Podle zástupců Hlídače státu bral víc než jeho nadřízení. Což se dá vysvětlit například buď případným odstupným, nebo součtem více projektů na UK.
Mezi TOP 10 nejlépe placenými manažerskými pozicemi byl dál člen představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy [548 685 Kč] nebo ředitel další zdravotní pojišťovny, tentokrát největší Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [544 224 Kč] Zdeněk Kabátek.
Velmi slušné příjmy mají i ředitelé Správy železnic, Lesů ČR či Budvaru – v průměru si měsíčně vydělali přes 500 000 korun. Propad naopak nastal u České pošty. Zatímco v roce 2023 ředitel měsíčně v průměru získal 2 045 680 Kč, loni pak 368 157 korun. Zde je ale pokles ovlivněn výměnou vedení a odstupným pro předchozí management, uvádí Hlídač státu.
Největší meziroční nárůst platů u ředitelských pozic nastal v Archivu bezpečnostních složek, kde vedení získalo skoro 2,5krát víc než rok předtím, tedy si z původních cca 90 726 korun polepšilo na 218 515 korun.
Platy ve veřejné sféře sleduje Hlídač státu od roku 2016
„Platy úředníků jsou klíčovým projektem Hlídače státu. V něm sbíráme informace o platech nejvyšších představitelů státních firem, státních úřadů či organizací,“ říká ředitelka neziskovky Lenka Stryalová.
Doplňuje, že díky nahrání dat do jednotného systému snadněji analytici vidí různé nesrovnalosti v platech či nečekané odměny, které je upozorní například na nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky.
Hlídač státu zveřejňuje výši platů včetně odměn ve veřejné sféře od roku 2016. Nabízí i porovnání s průměrnými výdělky v různých oborech ve veřejné i soukromé sféře.
Platy ve státních organizacích dle oborů >
„Info o platech a odměnách vedoucích úřadů, státních podniků či příspěvkových organizací v ČR ale veřejně dostupné či dohledatelné nejsou. […] Využíváme zákona o svobodném přístupu k informacím a na platy a odměny se ptáme už mnoho let,“ uzavírá Stryalová.
–DNA–
