Loni znovu poklesl počet smrtelných pracovních úrazů. A to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem loni došlo v Česku k 70 smrtelných pracovním úrazům. To znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023.
Ve své statistice to uvedl Státní úřad inspekce práce [SÚIP]. V ní SÚIP mimo jiné upozorňuje na to, že většina smrtelných pracovních úrazů připadá na muže. Ženy se loni na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně sedmi procenty. Celkem tak šlo o pět případů, z nichž tři se staly při činnostech vykonávaných v zahraničí.
„Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů. To je 60 úmrtí,“ říká mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
Další významnou příčinou podle něj bylo používání nebezpečných postupů či způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu nebo prodlévání v ohroženém prostoru [5 úmrtí]. Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou pak podle Kolibače v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře. A celkový trend je podle něj pozitivní.
„V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v Česku k 77 smrtelných pracovním úrazům, to je pokles o 13 procent, a v loňském roce přišel další výrazný pokles, a to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů,“ říká.
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem smrtelných úrazů pak byly motorové silniční dopravní prostředky [15 úmrtí]. Převážně šlo o dopravní nehody.
„Smrtelnými pracovními úrazy při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, například areál firmy,“ upozorňuje Kolibač.
Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše [7 úmrtí]. Sem patří především úrazy při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst.
Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří manipulace s břemeny, materiály a předměty přemísťovanými na pracovišti [6 úmrtí].
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002 až 2024
[Zdroj: SÚIP]
SÚIP sleduje i počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli. Z jeho statistik plyne, že shodně s předchozími lety bylo loni nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru [54 úmrtí]. Případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti [10 úmrtí].
Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy. Typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné [6 úmrtí].
„V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele,“ doplňuje za SÚIP Kolibač.
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů a celkový trend
Z pohledu regionálního, to je podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů loni stalo v krajích Středočeském [8 úmrtí], Moravskoslezském kraji a Vysočině [shodně 7 úmrtí]. Naopak pouhé dva smrtelné pracovní úrazy byly zaznamenány v krajích Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském.
Počty pracovních smrtelných úrazů podle krajů
| Kraj, kde k úrazu došlo | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Hl. m. Praha | 9 | 7 | 9 | 10 | 5 | 3 | 7 | 11 | 6 |
| Středočeský kraj | 10 | 15 | 21 | 12 | 9 | 11 | 6 | 3 | 8 |
| Kraj Vysočina | 4 | 7 | 6 | 7 | 7 | 3 | 4 | 4 | 7 |
| Jihočeský kraj | 8 | 7 | 8 | 6 | 8 | 7 | 9 | 10 | 4 |
| Plzeňský kraj | 10 | 5 | 5 | 2 | 11 | 8 | 7 | 3 | 5 |
| Karlovarský kraj | 2 | 2 | 3 | 2 | 2 | 2 | 4 | 1 | 2 |
| Ústecký kraj | 8 | 8 | 11 | 7 | 18 | 10 | 8 | 10 | 6 |
| Liberecký kraj | 2 | 0 | 2 | 5 | 1 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Královéhradecký kraj | 5 | 2 | 1 | 8 | 8 | 3 | 2 | 4 | 2 |
| Pardubický kraj | 4 | 5 | 5 | 5 | 5 | 4 | 3 | 2 | 4 |
| Jihomoravský kraj | 8 | 10 | 13 | 10 | 14 | 12 | 13 | 4 | 5 |
| Zlínský kraj | 9 | 4 | 7 | 3 | 3 | 5 | 5 | 5 | 5 |
| Olomoucký kraj | 8 | 5 | 5 | 4 | 3 | 7 | 2 | 5 | 4 |
| Moravskoslezský kraj | 11 | 12 | 23 | 7 | 8 | 8 | 13 | 10 | 7 |
| zahraničí | 6 | 6 | 4 | 7 | 6 | 2 | 3 | 1 | 3 |
| Celkem smrtelných pracovních úrazů | 104 | 95 | 123 | 95 | 108 | 88 | 88 | 77 | 70 |
[Zdroj: SÚIP]
Podle Kolibače platí, že z dlouhodobého hlediska panuje v Česku pozitivní trend snižování počtu smrtelných pracovních úrazů. Největší meziroční pokles přitom SÚIP zaznamenal mezi léty 2008 a 2009. Tehdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022.
