Zdravý, stabilní a sebevědomý bankovní sektor bude pro obnovu ekonomiky po skončení koronavirové pandemie klíčový. Na tom se shodují všechny evropské země, které se potýkají s dopady pandemie nového koronaviru. Na druhou stranu ne všechny se podle toho v minulosti chovaly. Příkladem budiž Rumunsko.
Český finanční sektor má výhodu, že tuzemské banky jsou zdravé, a podle dříve provedených testů nějakou tu krizi vydrží.
Pomoci by mu měl navíc i včerejší [8.4.] souhlas sněmovny s rozšířením pravomocí České národní banky [ČNB]. Ta bude ke své velké radosti moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností než jeden rok. A také i s více subjekty než jen bankami. Tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.
Protože stát bude na pokrytí svého dluhu vydávat více dluhopisů, bude na trhu nově silný subjekt, který je bude moci kupovat, a to i ty s delší splatností, jichž bude zřejmě většina. Podobné kroky jako Česko nyní zvažují či již dokonce zavádějí i jiné centrální banky v regionu. Například chorvatská centrální banka. Možnost takzvaného kvantitativního uvolňování přitom již zavedly centrální banky Polska a Rumunska. V případě Rumunska je to o to zajímavější, protože právě tato země v minulosti zvolila cestu, která tamější finanční sektor spíše oslabovala, než posilovala.
Bankovní daň v Rumunsku
V roce 2018 rumunská sociálně demokratická vláda v průběhu Vánoc, velmi rychle a překvapivě zavedla již pro rok 2019 zvláštní bankovní daň, Rumuny přezdívanou jako daň z chamtivosti [Greed Tax]. Očekávání bylo vysoké – mělo se od bank vybrat 850 milionů eur [bezmála 33 mld. Kč], což by zkonzumovalo drtivou většinu jejich zisku.
Mezi rumunskými ekonomy ohledně zavedení bankovní daně panovaly obavy celý loňský rok. Ekonomové varovali, že tímto experimentem se celý tamější rumunský bankovní sektor oslabí. Vláda navíc zavedla daň i po formální stránce poměrně nešťastným způsobem, když porušila rumunské závazky k Evropské unii, které vyžadují v takovém případě povinnou konzultaci s Evropskou centrální bankou [ECB].
A dále na rozdíl od jiných zemí, kde nově zaváděné bankovní daně měly sloužit především k naplnění zvláštních fondů sloužících jako příprava na další krizi, Rumunsko již od počátku přiznalo, že účelem bankovní daně je zejména snížení státního dluhu. Nikoliv prevence před krizí. Tato daň přitom některým bankám způsobila skutečné potíže. Například rumunská pobočka Raiffeisenbank ohlásila pokles čistého zisku o dvanáct procent oproti roku 2018.
A pak přišla změna. V říjnu 2019 ztratila v Rumunsku sociálně demokratická vláda důvěru poslanců a novým premiérem byl jmenován Ludovic Orban, vůdce Národní liberální strany [PNL]. Ten již od počátku označoval bankovní daň doslova za „stupidní“. Upozorňoval na to, že škodí bankám, průmyslu a celému hospodářství, a proto se ji rozhodl v nejbližší době zrušit. A to také rychle učinil. Bankovní daň byla od 9. 1. 2020 v Rumunsku zrušena. Za což sklidil potlesk ze strany investorů, ale i Evropské komise, jež konstatovala, že odpadlo závažné riziko pro rumunský bankovní sektor.
Škody mohou být fatální
I přesto ale jednoroční zkušenost s bankovní daní v Rumunsku napáchala závažné škody na finančním zdraví bank. A taktéž prohloubila i nejistotu investorů, pro které je stabilita daňového systému klíčová. To vše je problém zvlášť nyní, kdy se Rumunsko potýká s pandemií koronaviru a jejími dopady. Země, která pandemii nepodchytila na začátku, byla nucena zavřít hranice a otevřeny má jen obchody s potravinami. Ekonomické dopady budou stejně jako v celé Evropě nedozírné. Podle ekonomů nyní situaci nepřidává ani oslabený finanční sektor, jež byl postihnut právě tvrdou bankovní daní. Ekonomové upozorňují na to, že právě nyní se ukáže, zda jednoroční zkušenost s bankovní daní tamější finanční sektor neoslabila natolik, že dopady ekonomické recese budou pro Rumunsko mnohem větší, než by musely být, kdyby se zavedení tvrdé bankovní daně vyvarovalo.
Na závěr dodejme, že bankovní daň se mnohdy zmiňuje i v České republice. Na druhou stranu jsou to právě banky, které nyní přicházejí s úlevami v podobě odkladu splátek pro dlužníky zasažené koronavirem. A taktéž spolu s vládou dlouhodobě úspěšně pracují na přípravě Národního rozvojového fondu, jehož opodstatnění nabývá na aktuálnosti právě nyní, kdy i na českou ekonomikou tvrdě dopadnou škody způsobené pandemií covid-19.
–RED–
