Evropské i americké akciové indexy tento týden posílily. Pomohla jim v tom dohoda ministrů financí eurozóny o uvolnění v přepočtu více než 13,5 bilionu korun ze záchranného evropského fondu ESM. Obdobně jsou na tom i americké akcie. Těm zase pomohlo představení dalšího stimulačního balíčku v objemu 2,3 bilionu dolarů [cca 56,8 bil. Kč] ze strany americké centrální banky [FED].
Akciové indexy na evropských trzích se dále zotavují z mohutných propadů. Panevropský index STOXX 600 včera obchodování uzavřel růstem o 1,57 procenta na 331,80 bodu. Z mnohaletého minima, na kterém se ocitl v polovině března, už zpevnil o více než 20 procent. I tak ale zůstává cca 24 procent pod svým maximem.
Analytici potvrzují i zájem o akcie firem z cestovního ruchu, ačkoliv upozorňují, že tento sektor se k normálu nevrátí ještě dlouho po odeznění pandemie.
Index DAX, který sleduje obchodování na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, včera vzrostl o 2,24 procenta na 10 564,74 bodu. Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 si připsal 2,9 procenta na 5 842,66 bodu. Index pařížské burzy CAC 40 se zvýšil o 1,44 procenta na 4 506,85 bodu. Burza v Miláně podle indexu FTSE/MIB vykázala růst o 1,39 procenta na 17 621,62 bodu.
Čtvrtý den v týdnu rostla i pražská burza, index PX dnes posílil o 1,5 procenta na 840,08 bodu. Akcie Komerční banky [125 mil. Kč] byly společně s ČEZ [128 mil. Kč] nejvíce obchodované tituly.
„Domácí trh těžil z pozitivního sentimentu na zahraničních trzích. Z hlavních titulů se tentokrát nejvíce dařilo Komerční bance, jež se v závěru obchodního dne dokázala prodrat nad přechozí rezistence u 550 korun a poskočila na 566 korun, což je růst o 4,6 procenta,“ uvedl makléř Fio banky Pavel Hadroušek.
V kladném teritoriu se obchodovala i Erste [+2 %], Moneta [+0,5 %]. Dařilo se i Kofole [+3 %], která oznámila, že odkládá stavbu nového sídla. Naopak akcie Avast zakončily v záporném teritoriu se ztrátou -2,3 % na 123 Kč.
Země eurozóny se dohodly, zbytek zatím přihlíží
Na růstu cen evropských akcií se podepsala i včerejší úspěšná jednání ministrů financí Evropské unie. Zejména pak ministrů financí zemí, kteří jsou členy eurozóny. Ti se dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM [European Stability Mechanism]. Respektive půl bilionu eur [cca 13,5 bil. Kč] z něj. Což potvrdil šéf euroskupiny Mário Centeno.
„Tato dohoda obsahuje rozsáhlé a ambiciózní návrhy, které by ještě před několika týdny nebyly možné,“ uvedl.
Podle Centena budou moci země eurozóny čerpat z ESM úvěry až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu [HDP]. Pokud využijí tyto peníze pro „přímou či nepřímou“ podporu zdravotnictví či koronavirové prevence, nebudou muset splňovat žádné obvyklé podmínky pro čerpání úvěrů z tohoto fondu.
Zatímco italský ministr Roberto Gualtieri toto prezentoval jako skvělou možnost využít ESM k podpoře krizí stižené ekonomiky bez dalších podmínek, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra s tím nesouhlasil. Naopak jakékoli nezdravotnické úvěry by měly být podle něj podmíněny nespecifikovanými kritérii. Nakonec ale i on kývl na návrh. Přesvědčili ho stejně jako některé jihoevropské země, jež se přidaly k Nizozemsku, zástupci Francie a Německa. Tedy dvou nejsilnějších unijních ekonomik. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire to komentoval tak, že ministři dospěli k „excelentní dohodě v bezprecedentním rozsahu“.
14 bilionu eur [378 bil. Kč] by podle něj měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení všech evropských ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři prozatím nerozhodli. Shodu nenašli ani na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko. Zatímco jihoevropské země usilovaly o to, aby eurozóna náklady na oživení sdílela prostřednictvím vydání společných dluhopisů, Nizozemsko spolu s Německem, Rakouskem a Finskem návrh zablokovaly.
Ministři naproti tomu podpořili již dříve navržené stimuly, mimo jiné využití garancí Evropské investiční banky ve výši 200 miliard eur pro podporu zasažených firem. Schválili i stomiliardový program SURE, jímž chce EK podpořit krátkodobé zaměstnávání lidí, kteří by jinak kvůli krizi přišli o práci. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni přitom již odhadl, že země EU budou celkově pro pokrizovou obnovu ekonomik potřebovat až 1,5 trilionu eur.
Posilovaly i akciové indexy v USA
Americké akciové indexy včera také posílily. Ty pro změnu pozitivně reagovaly na oznámení o dalším monetárním balíčku ze strany FEDu. Centrální banka nově přislíbila dodat na trhy 2,3 bilionů dolarů [cca 56,8 bil. Kč] prostřednictvím úvěrů a záruk na ně. Oznámený balíček cíluje na podporu likvidity pro malé a střední podniky, státní a regionální vlády [myšleno munucipality a distrikty]. FED se mimo jiné chystá společnostem, které zaměstnávají do 10 000 lidí, poskytovat prostřednictvím bank čtyřleté půjčky. A bude kupovat dluhopisy vydané jednotlivými americkými státy, hustě obydlenými okresy a městy.
„Mimo to centrální banka oznámila např. záměr nakupovat také dluhopisy s vyšším výnosem, junk bonds, kolaterizované dluhové obligace [CLO] či komerční mortgage-backed securities [MBS],“ uvedl analytik Fio banky František Mašek.
„Slýchávali jsme od FEDu, že vytáhl šekovou knížku, a tohle je bianco šek,“ doplnil ho Randy Frederick ze společnosti Charles Schwab.
Na úvěry malým a středním podnikům americká centrální banka vyčlenila 600 miliard dolarů. Půjčit si budou moci minimálně jeden milion dolarů. Zdaleka se nejedná o první pomoc FEDu americké ekonomice, která znovu zaznamenala rekordní nárůst počtu žadatelů o podporu v nezaměstnanosti [6,6 mil. v minulém týdnu].
- Více: Federální rezervní systém podpoří firmy i domácnosti
- Více: Centrální banky snížily sazbu pro swapové obchody. FED i úroky
V USA poskočily finanční a realitní tituly
Finanční trhy na oznámení FEDu zareagovaly růstem. V závěrečné fázi seance však indexy část zisků odepsaly, ale i tak celkově posílily.
- Index Dow Jones: +1,22 % na 23719,37 b.
- Index S&P 500: +1,45 % na 2789,82 b.
- Index Nasdaq Composite: +0,77 % na 8153,575 b.
Nejlépe si podle analytiků vedly finanční tituly následované realitními společnostmi a utlitami. Naopak klesaly energie, které se do červených hodnot stočily poté, co začala v závěru obchodování klesat cena ropy. Brent nakonec poklesl o 2,19 procenta na 32,12 dolarů za barel. Přitom v průběhu dne posiloval až o 10 procent, když reagoval na údajné uzavření předběžné dohody na snížení dodávek ropy mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.
Index S&P 500 +1,45 % na 2789,82 b. |
|||
Nejsilnější sektory S&P | Změna | Nejslabší sektory S&P | Změna |
Finanční sektor | +5,2 % | Energie | -1,1 % |
Reality | +5,1 % | Informační technologie | +0 % |
Utility | +4,7 % | Zdravotní péče | +0,6 % |
Nejsilnější akcie S&P | Změna | Nejslabší akcie S&P | Změna |
Carrier Global Corp [CARR] | +18 % | Raytheon Technologies Corp [RTX] | -43 % |
Arconic Corp [ARNC] | +13 % | MGM Resorts International [MGM] | -12 % |
Otis Worldwide Corp [OTIS] | +11 % | Live Nation Entertainment [LYV] | -11 % |
Apache Corp [APA] | +10 % | Wynn Resorts [WYNN] | -11 % |
L Brands [LB] | +6,3 % | Marathon Petroleum Corp [MPC] | -11 % |
[Zdroj: Bloomberg]
–RED/ČTK–