Italská vláda v červnu převezme plnou kontrolu nad krachujícími aerolinkami Alitalia. Vládní plán předpokládá převzetí firmy společností většinově nebo zcela ovládanou italským státem. Krachují ale i další aerolinky. Živá je i otázka vstupu českého státu do tuzemských ČSA, jež patří do skupiny Smartwings.
Tržby Alitalie letos propadly o 87,5 procenta. Zisk firma vykázala naposledy v roce 2002. V roce 2008 pak byla zprivatizována, i přesto dále fungovala jen díky státní pomoci. V květnu 2017 se dostala do platební neschopnosti, ale znovu ji podpořil stát finanční pomocí. Ta od té doby dosáhla částky 1,3 miliardy eur [cca 35,4 mld. Kč].
„Zestátněním firmy chceme ukončit desetiletou sérii vládních půjček soukromé společnosti. V letce nové Alitalie bude přes 90 strojů v porovnání s nynějšími 113 letadly,“ uvedl italský ministr průmyslu Stefano Patuanelli.
Italská vláda se aerolinie pokoušela v minulosti prodat soukromým investorům. O prodeji jednala hlavně se společnostmi Lufthansa a Delta Air Lines. Ty však od záměru nákupu italské aerolinky odstoupily. I nyní je tak péče o italské národní aerolinky, které vznikly v roce 1950, na státu. Ten do kvůli krizi znovu krachujících aerolinek aktuálně pošle 600 milionů eur [cca 16,3 mld. Kč]. Ty vezme z celkové sumy vyčleněné na sanaci škod způsobené krizí covid-19 ve výši 25 miliard eur [cca 680 mld. Kč].
V problémech je většina aerolinek
Pod tlakem jsou nyní všechny světové aerolinky. Na vině je omezení poptávky a letecká omezení. Například jen nad Českem se během března letecký provoz v objemu 35 312 letů meziročně snížil téměř o polovinu [-47,7 %]. Mnohé z aerolinek tak snížily platy zaměstnancům či oznámily masivní propouštění. Podle aktualizovaného odhadu letošních ztrát sdružení 250 aerolinií International Air Transport Association [IATA] letecké společnosti kvůli krizi covid-19 přijdou o více než polovinu příjmů. To znamená, že na tržbách ztratí asi 314 miliard dolarů [přes osm bilionů Kč].
„Kvůli hospodářskému útlumu a přetrvávajícím omezením očekáváme, že příjmy leteckých společností z přepravy pasažérů ve srovnání s loňským rokem klesnou o 55 procent,“ uvedl ředitel sdružení Alexandre de Juniac.
Situace, kdy většina leteckých společnosti nechává své letouny na zemi, řeší problémy s nedostatkem peněz různě. Například americká letecká společnost United Airlines očekává, že v prvním čtvrtletí vykáže ztrátu před zdaněním 2,1 miliardy dolarů. Pro chybějící peníze si došla na burzu, kde získala miliardu dolarů [přes 25 miliard Kč] vydáním 39,25 milionu akcií. A to i přesto, že od začátku roku hodnota jejích akcií klesla už asi o 70 procent. United Airlines pomohla i americká vláda, která se zavázala podpořit všechny americké letecké společnosti. United Airlines vláda přitom již poskytla částku ve výši pěti miliard dolarů [přes 126 miliard Kč]. To ale nestačilo.
Problémy hlásí i druhá největší australská letecká společnost Virgin Australia. Ta dobrovolně vstoupila pod vnější správu, která by měla zajistit rekapitalizaci podniku. Správy nad společností Virgin Australia se ujali administrátoři z poradenské firmy Deloitte. Aerolinky se na ně obrátily poté, co australská vláda odmítla jejich žádost o půjčku 1,4 miliardy australských dolarů [přes 22 miliard Kč]. Důvod odmítnutí bylo to, že hlavními akcionáři aerolinek Virgin Australia jsou singapurská letecká společnost Singapore Airlines, firma Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů a čínské konglomeráty Nanshan Group a HNA Group. Desetiprocentní podíl v podniku pak vlastní britský miliardář Richard Branson.
Jak jsou na tom evropské aerolinky a ČSA
S problémy se kvůli dopadům šíření nového koronaviru potýkají všechny evropské aerolinky. Většina z nich přistoupila ke snížení platů svých zaměstnanců, například Lufthansa. Mnohé z nich už začaly i propouštět. Národní letecký dopravce Dánska, Norska a Švédska a druhá největší aerolinie Skandinávie podle přepravených pasažérů Scandinavian Airlines [SAS] oznámil, že propustí až 90 procent personálu.
Na hrozící krach leteckých firem reagují státy poskytováním záruk za komerční úvěry [Velká Británie, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko] nebo plánem na převzetí [Itálie, Francie, Belgie, Nizozemsko nebo Německo]. Například KLM nyní získala od francouzské vlády finanční injekci, která by měla aerolinkám pomoci přežít kritickou situaci způsobenou omezením dopravy. Francie dopravci půjčí 7 miliard eur [cca 191 mld. Kč], další peníze má poskytnout v příštích dnech také nizozemská vláda.
O vstupu státu do tuzemského největšího leteckého přepravce se hovoří i v Česku. Konkrétně do Českých aerolinií [ČSA] největší české letecké společnosti Smartwings. ČSA mají v současnosti kvůli krizi odstaveno přes 90 procent své flotily. Zaměstnancům proto snižují platy, byť propouštění zatím nechystají.
„Bylo by nejlepší je [ČSA] koupit. Ale je tam už také nějaký zahraniční strategický partner, což vidím jako problém. Musíme se o tom bavit,“ řekla poté, kdy v televizi zmínil možný vstup státu do Smartwings premiér Andrej Babiš [ANO], ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] Hospodářským novinám.
Smartwings spadají do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně [osobní přítel Andreje Babiše, který před rokem 1989 pracoval v podniku zahraničního obchodu Strojexport, pozn. red.] a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská státní společnost Citic Europe.
Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO] již dříve připustil, že by stát mohl do klíčových podniků vstoupit, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Ministryně Alena Schillerová uvedla, že očekává, že právě Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] připraví analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je má stát zachránit.
Fanoušci letectví lobbují za vstup státu
V souvislosti s případným vstupem státu do Smartwings či ČSA se objevila i skupina českých fanoušku letectví. Ta čítá asi dva tisíce lidí a pojmenovala se „Chceme českou aerolinku“. Premiéru Andreji Babišovi zaslala otevřený dopis, v němž ho žádá, aby v ČR zůstala domácí aerolinka.
„Je jedno, jestli ČSA, Smartwings, obě nebo jiná… Ale chceme zachování pracovních míst pro české piloty, letušky, pozemní personál a studenty letectví. Chceme na palubách i dále slyšet češtinu,“ uvedla skupina.
Podle ní všechny státy, které mají domácí aerolinky, si je v době koronaviru chrání.
„Z veřejných zdrojů víme, že dva největší dopravci sídlící v ČR [Smartwings a České aerolinie] jen za posledních pět uzavřených účetních období [2014 až 2018] přímo přispěli českému státnímu rozpočtu částkou ve výši tří miliard korun jenom na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance,“ argumentují zástupci skupiny.
Podle nich nelze pominout, že na českých leteckých dopravcích jsou kromě více než dvou tisícovek jejich kmenových zaměstnanců závislé také další tisíce pracovníků jejich tuzemských partnerů a dodavatelů, jakožto i studentů a absolventů leteckých oborů na středních a vysokých školách, jejichž samotná existence by bez nich trvale pozbyla smyslu.
„Pokud by nyní náš stát svou pomoc jako jediný odmítl, hrozí navíc, že po krachu nynějších subjektů působících v oboru by se jen těžko získávala důvěra nových investorů k alokaci aktiv do českého letectví. Na základě výše uvedeného máme důvodné obavy, že by se jednalo o konec éry českého dopravního letectví ve prospěch chráněné zahraniční konkurence, a to sto let po jeho vzniku, navíc ve Vašem funkčním období,“ napsali v dopise premiérovi.
Co říkají odborníci a ekonomové
Podle ekonomů situace s prospěšností vstupu státu do Smartwings či ČSA zdaleka tak jednoznačná není. Upozorňují zejména na to, že ani jedna z firem není čistý národní dopravce, ale soukromá firma. Podle leteckých odborníků navíc neobstojí ani argumentace, že záchranu chystají státy například pro Lufthansu či Air France-KLM. To proto, že při vší úctě ke Smartwings jde o poněkud jinou ligu dopravců, která je navíc založena na síťovém modelu. Navíc jsou i státy, které pomoc odmítly. Například Izrael nevyhověl žádosti o půjčku společnosti El Al.
„Krach domácího dopravce neznamená konec létání. Zkušenosti ze světa mluví jasně: tam, kde skončily hlavní domácí aerolinky, byla jejich kapacita brzy nahrazena konkurencí. Stačí se podívat například na vývoj budapešťského letiště po krachu Malévu či případy pádu dopravců Swissair a Sabena,“ uvedli na odborném serveru Zdopravy.cz autoři článku Pro a proti: Měl by stát pomáhat letecké skupině Smartwings? Jan Sůra, Jan Šindelář.
Výhrady mají i ekonomové. Například Lukáš Kovanda z Czech Fund si myslí, že odkup ČSA spadá do kategorie krajních řešení.
„Státní vlastnictví firem je totiž často značně neefektivní,“ uvedl.
Podle ekonoma společnosti Cyrrus Petra Pelce problém může být i se stanovením hodnoty společnosti.
„Stanovit hodnotu firmy výnosovým způsobem je vzhledem k velmi nejasnému časovému scénáři obnovení letového provozu a jeho budoucnosti v obecné rovině v aktuální situaci prakticky nemožné,“ uvedl.
Podle něj lze hodnotu firmy vyjádřit pouze majetkovou hodnotou, tedy oceněním letounů a ostatní techniky spolu s veškerým dalším hmotným majetkem. Důležitou položku tvoří také cizí zdroje firmy, tedy souhrn úvěrů a ostatních závazků.
–ČTK/DNA–
