Ekonomika USA v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Americký hrubý domácí produkt [HDP] se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámilo americké ministerstvo obchodu.
Výsledek je ještě horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali za první čtvrtletí propad o čtyři procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku rostla ekonomika Spojených států tempem 2,1 procenta ročně. Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009.
„Důležitá data ze Spojených států přinesla první odhalení toho, jak na tamní ekonomiku v průběhu března zaútočila pandemie covid-19. A zveřejněné indikátory zrovna nenadchly,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Podle něj leccos naznačovala katastrofální dílčí data z trhu práce publikovaná v posledních týdnech. Propad reálného HDP o anualizovaných 4,8 % během prvních tří měsíců letošního roku podle něj pak předčil již tak pesimistická tržní očekávání a byl nejhlubší od roku 2008.
„Z hlediska struktury je jasné, že na frak dostaly zejména služby ve světle zavřených restaurací a dalších podniků a kulturních akcí. O výrazných 7,6 procenta q/q anualizovaně ale propadla i spotřeba domácností. Pokles zaznamenaly i podnikové investice, vzestup byl naopak vykázán u rezidenční výstavby,“ upřesnil.
Ne příliš dobrá zpráva je i ta, že americký statistický úřad varoval před menší aktuální spolehlivostí dat. Zejména pak právě ze sektoru služeb a před následnou i rozsáhlejší revizí. Ekonomové tedy čekají po revizi ještě vyšší propad.
„My se obáváme, že americká ekonomika odepíše za celý letošní rok 4,1 procenta,“ uvedl Jan Vejmělek.
Země se potýká s brutální nezaměstnaností
Pandemie koronaviru přitom začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Americké podniky musely z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.
V této souvislosti není bez zajímavosti, že milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum Economic Policy Institute [EPI]. Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili. Zhruba 9,4 procenta respondentů uvedlo, že o podporu úspěšně požádali, zatímco 3,4 procenta dotazovaných se to nepovedlo. Dalších 1,9 procenta respondentů odpovědělo, že o podporu nepožádali, protože celý proces je podle nich příliš složitý.
To, že americký HDP vykázal tak strmý propad, znamená spolu se souvisejícími problémy potíž i pro prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž stavěl svou kampaň před blížícími se prezidentskými volbami právě na úspěších ekonomiky.
A to i přesto, že americká vláda má jasno v tom, že to bude Donald Trump, který zemi vyvede z problémů.
„Dnešní čísla HDP jsou slabá, ale v souladu s očekáváními. Stále máme nejodolnější ekonomiku na světě. Máme inovativní a pracovitý národ, který prokázal, že je ochoten přinést potřebné oběti v boji proti neviditelnému nepříteli, jímž je covid-19,“ uvedl americký ministr obchodu Wilbur Ross.
„Až tato kapitola skončí, Amerika bude silnější a zdravější než kdykoli předtím. A to díky krokům, které podniká náš prezident,“ dodal.
To nejhorší teprve přijde
Jak již bylo řečeno, na propad ekonomické aktivity měl v prvním čtvrtletí největší vliv silný pokles spotřebitelských výdajů a likvidace zásob. Tempo 4,8 procenta znamená u HDP nejhlubší propad od posledního čtvrtletí 2008, kdy ekonomiku svírala hluboká krize po pádu investiční banky Lehman Brothers. Pokračující propad investic ve firemním sektoru byl dalším faktorem, který v minulém čtvrtletí notně přispěl k hospodářskému propadu.
Analytici se ale domnívají, že to nejhorší pro ekonomiku teprve přijde, protože se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem. Největší ekonomika světa je podle nich už teď v hluboké recesi.
„Ekonomika bude pokračovat v poklesu, dokud se tato země opět neotevře,“ uvedl hlavní ekonom společnosti MUFG Chris Rupkey.
„Jestliže ekonomika v prvním čtvrtletí klesla tak výrazně, za situace, kdy nařízená izolace kvůli pandemii trvala ve většině států méně než měsíc, tak se ani neptejte, jak hluboký propad ekonomika zaznamená ve druhém čtvrtletí,“ doplnil.
Jaká byla reakce trhů
Americký dolar po zveřejnění dat mírně oslabil. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel asi 0,2 procenta na 99,64 bodu. Euro včera kolem 17:00 SELČ vykazovalo vůči dolaru nárůst o 0,3 procenta na 1,0850 USD. Svou roli sehrálo i to, že americká centrální banka [FED] včera ponechala své úrokové sazby beze změny. Slíbila nicméně, že použije veškeré své nástroje k podpoře ekonomiky Spojených států, která se potýká s negativními dopady šíření koronaviru.
Oproti dolaru naopak prudce posílily akcie. Dow Jonesův index asi půl hodiny po zahájení obchodování na burze v New Yorku přidával 1,8 procenta na 24.554 bodů. Jedním z důvodu byly povzbudivé informace o přípravku remdesivir pro léčbu pacientů s nemocí covid-19. I když ani v tomto případě výsledky nepřinesly jednoznačné potvrzení účinku léků, v jehož případě je třeba vzít do úvahy u mnoho vedlejších účinku.
Poptávku po rizikovějších aktivech, jako jsou akcie, dále podpořily zprávy o postupném obnovování hospodářského života v různých zemích.
„To by naznačovalo, že restart globální ekonomiky by se mohl uskutečnit spíše dříve než později,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Joe Manimbo ze společnosti Western Business Solutions.
Americký Boeing a cena ropy
Na druhé straně nepotěšily zprávy od amerického výrobce letecké techniky Boeing. Ten oznámil, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 000 zaměstnanců. Šéf podniku David Calhoun uvedl, že za první čtvrtletí má firma ztrátu 641 milionů dolarů [16 mld. Kč], zatímco loni ve stejném období měla čistý zisk 2,15 mld. USD.
Na trzích došlo také k prudkému zvýšení ceny ropy v reakci na nečekaně slabý růst zásob ve Spojených státech. Směrem nahoru jí pomáhala i naděje na lepší poptávku, protože některé evropské země a americká města uvolňují nařízení přijatá v důsledku koronaviru. Ropa včera kolem 17:30 SELČ přidávala cena severomořské ropy Brent 11,7 procenta na 22,86 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI včera zpevnila dokonce o 32,2 procenta na 16,31 dolaru za barel. WTI v předchozích dvou dnech odepsala 27 procent.
–ČTK/DNA–
