Kvůli epidemii covid-19 klesly příjmy téměř čtyřem Čechům z deseti. Alespoň to vyplývá z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank. Propad příjmu pak nejčastěji zaznamenaly domácnosti, které mají děti na základní škole [50 %].
Důvod je logicky dán tím, že lidé museli právě kvůli dětem, kterým vláda zavřela školy, zůstat doma. A to i přesto, že se ukázalo, že nákaza covid-19 ohrožuje děti vůbec nejméně ze všech skupin. A to navzdory výrokům některých členů vlády v minulých týdnech o tom, že jsou to právě děti, které patří mezi nejčastější a skryté přenašeče infekce covid-19. Výpadek příjmů domácností z důvodu péče o děti pak nevykrylo ani ošetřovné. Příjmy domácností dále ovlivnily i nečekané výdaje, například na stravu či nákup elektroniky pro distanční výuku.
Dodejme, že včera [11.5.] náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že z více než osmi tisíc nakažených bylo pouze 250 dětí. Podíl dětských pacientů mezi českými nakaženými považuje Roman Prymula za tak malý, že není třeba mít z otevírání škol obavy.
„Například v Singapuru se podle statistik nakazilo 40 pedagogů, ani jeden se ale nenakazil od žáka ani sám žáka nenakazil,“ uvedl Roman Prymula, který již dříve upozorňoval na to, že strach z dětí není v souvislosti s covid-19 na místě.
Obavy o zaměstnání a finanční rezervy
Z průzkumu Raiffeisenbank dále vyplývá, že o zaměstnání vinou krize covid-19 přišlo sedm procent Čechů a dalších 16 procent má z jeho ztráty obavy. Naopak 78 procent Čechů se o zaměstnání nebojí.
Podle průzkumu má 42 procent Čechů finanční rezervu maximálně na jeden měsíc, jen třetina [24 %] na dva až tři měsíce. Lépe zabezpečení jsou ti s vysokoškolským vzděláním a výší příjmu domácnosti přes 40 000 korun měsíčně. V domácnostech s výší příjmu do 20 tisíc korun je dokonce 60 procent těch, kteří mají rezervu na maximálně jeden měsíc.
„V situaci, kdy je rozpočet našponovaný, je potřeba ještě více přemýšlet a plánovat nutné výdaje,” upozorňuje mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
S lidmi je třeba pravdivě komunikovat
Obavy domácností o budoucnost potvrzuje i další průzkum komunikační agentury AMI Communication. Podle něj obavy spojené s koronavirovou krizí má 60 procent českých zaměstnanců. Pětina se bojí propadu příjmů, každý desátý zase ztráty zaměstnání či nedostatku financí určených na výplaty. Kvůli koronaviru přešla čtvrtina dotázaných na částečný nebo úplný homeoffice a každý šestý zaměstnanec nemůže pracovat vůbec. Budoucnosti se ale obávají i ti, kterým krize pracovní podmínky zatím neovlivnila.
Zaměstnanci se nejčastěji bojí nejistoty, jak se bude krize dál vyvíjet, jaká budou opatření a jak dlouho budou platit [33 %]. Pětina respondentů se obává zásadního propadu příjmu [19 %] a každý desátý dokonce toho, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek financí na výplaty [10 %], nebo že přijde o práci úplně [11 %].
„Dnes je důležité, aby firmy se svými zaměstnanci pravidelně komunikovaly. Strach může narušit celkovou produktivitu firmy i po skončení nouzového stavu. […] Je třeba udržovat je v obraze do takové míry, aby mezi nimi nevytvářely ani paniku, ani iluze,“ vysvětluje partner AMI Communications Jan Kučmáš.
15 838 OSVČ přerušilo živnost
Ne příliš povzbudivé zprávy přicházejí od osob samostatně výdělečně činných [OSVČ]. Podnikání od března pozastavilo 15 838 OSVČ. To je o čtvrtinu více než ve stejném období loňského roku a o 45 procent více než v roce 2018.
„Největší vlna se trhem převalila v březnu, kdy podnikání pozastavilo 10 033 OSVČ, což je meziročně o 47 procent víc. V dubnu se situace zklidnila, činnost přerušilo 5 805 živnostníků, tedy zhruba stejný počet jako v roce 2019,“ říká analytička datové agentury Bisnode Petra Štěpánová.
Dodává, že ve druhém a třetím dubnovém týdnu podnikání přerušilo dokonce méně OSVČ než v roce 2019 a 2018. Zde se lze domnívat, že pomohl podpůrný program Ministerstva financí ČR [MF ČR] Pětadvacítka.
V březnu a dubnu bylo nejvíce přerušených živností v segmentu stravování, šlo o 984 OSVČ. To je ve srovnání s loňským rokem 19% nárůst. Následují zprostředkovatelé velkoobchodu s 908 přerušenými živnostmi, meziročně to je o 1 144 procent více. Pomyslná třetí příčka patří kadeřnicím a kosmetičkám. Těch podnikání pozastavilo celkem 816, tedy o 76 procent více než v roce 2019 a o 119 procent více než v roce 2018.
TOP 10 přerušených oborů podnikání v období březen až duben 2020
| Obor činnosti | 2020 | 2019 | 2018 | 2019/2020 | 2019/2020 |
| Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních | 984 | 827 | 705 | 18,98 % | 39,57 % |
| Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení | 908 | 73 | 1225 | 1143,8 % | -25,88 % |
| Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti | 816 | 463 | 373 | 76,24 % | 118,77 % |
| Maloobchod v nespecializovaných prodejnách | 689 | 909 | 771 | -24,20 % | -10,64 % |
| Výroba, obchod a služby | 689 | 1274 | 49 | -45,92 % | 1306,1 % |
| Příprava staveniště | 630 | 565 | 460 | 11,50 % | 36,96 % |
| Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu | 473 | 238 | 204 | 98,74 % | 131,86 % |
| Silniční nákladní doprava | 430 | 342 | 271 | 25,73 % | 58,67 % |
| Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti | 393 | 251 | 291 | 56,57 % | 35,05 % |
| Výstavba bytových a nebytových budov | 348 | 523 | 488 | -33,46 % | -28,69 % |
[Zdroj: Bisnode]
Podle Petry Štěpánové jsou současnou situací ohroženy OSVČ a firmy v cestovním ruchu: „Již dnes je ale pravděpodobné, že řada firem bez větších finančních rezerv nebo finančního zázemí současnou krizi nepřežije,“ říká.
Čeká se nárůst počtu insolvencí
Koronavirová krize se podle odborníků dříve či později promítne i do nárůstu počtu insolvencí. Těch sice v dubnu [1 919] oproti březnu [3 000] výrazně ubylo, ale nápor se očekává v následujících měsících.
„Propad je však jen dočasný, k odloženým insolvencím se navíc v závěru roku může přidat i vlna dalších návrhů vyvolaných stávající ekonomickou krizí,“ říká ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Dodává, že vliv na to bude mít i změkčení pravidel pro oddlužení, ke kterému kvůli krizi způsobené epidemií koronaviru přistoupili zákonodárci. Například u OSVČ není pro vstup do oddlužení nově nutný souhlas věřitelů. Je však otázka, jak se s touto situací vypořádají české soudy.
Důvody současného poklesu
Důvodem současného poklesu je podle něj především skutečnost, že lidé v obavách z nákazy méně vyhledávali služby akreditovaných dluhových poradců, advokátů či notářů, kteří mohou insolvenční návrhy sepisovat.
Někteří dlužníci navíc vyčkávají, zda nedosáhnou na podporu v rámci státních opatření na záchranu ekonomiky.
„Svou roli hrají i velkorysá pravidla odkladu splátek bankám a splátkovým společnostem,“ uzavírá David Šmejkal. Ta mohou mnohým domácnostem pomoci, ale u mnoha dalších naopak již nyní velice nepřiznivou finanční situaci ještě prohloubit.
–DNA–
