O ošetřovné z důvodu uzavření škol požádalo přes 211 tisíc osob. Mnoho z nich ale stále čeká na výplatu ošetřovného dokonce i za měsíc březen. A to i žadatelé, kteří odevzdali bezchybné dokumenty v kompletní formě.  

Praxe ukazuje, že administrace ošetřovného se stává jeden z největších propadáků ze všech podpůrných programů. Pomalá výplata ošetřovného pro zaměstnance přitom dostává nejednu domácnost do finančních problémů.

„Pro mnohé je ošetřovné jediný příjem. A zejména samoživitelé, kteří nedostávají alimenty, bez ošetřovného nemají žádné prostředky na zaplacení základních potřeb. Pomoc hledají u širší rodiny nebo přátel. A kdo je nemá, shání peníze, kde se dá. Třeba i u lichvářů,“ říká provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance Jakub Zetek.

To, že výplata ošetřovného vázne, podle něj potvrzují i data z jeho firmy, která se zabývá správou pohledávek. Z nich jednoznačně vyplývá, že roste počet dlužníků žádajících o přerušení splátkového kalendáře právě kvůli tomu, že dosud nedostali ošetřovné.

„Ozývají se jich desítky a jsou mezi nimi zaměstnanci i živnostníci. Protože údajně neobdrželi náhrady mzdy ještě ani za březen. A proto nemohou platit své závazky. Pro mnohé z nich je přitom pokles příjmů, byť i jen o dvacet procent, likvidační,“ upřesňuje.

Často jde totiž o domácnosti, které měly finanční problémy již před vypuknutím epidemie koronaviru. Části z nich nyní hrozí, že se znovu zadluží. A to navíc u společností, které jim půjčí za vysoké úroky, protože banky peníze nebonitním a již rizikově zadluženým domácnostem nepůjčují.

Problémy kolem ošetřovného hlásí i zaměstnavatelé

Jakub Zetek uvádí i konkrétní případ zaměstnané samoživitelky, matky dvou dětí ve věku osm a jedenáct let, která si na internetu již vypůjčila deset tisíc korun. Důvod je zřejmý, z ČSSZ jí ještě neposlali ošetřovné.

„Musím být doma s dětmi, ze sociálky mi ještě neposlali ani korunu, exmanžel mi alimenty neplatí a já potřebuji koupit alespoň jídlo. Banky mi nepůjčí, protože jsem v registru dlužníků. Tak jsem si po internetu vypůjčila deset tisíc. Ale už teď vím, že se splacením bude problém a bojím se, co bude,“ říká jedna z klientek společnosti Jakuba Zetka.

Problémy se zdlouhavou administrací ošetřovného pro zaměstnance uvádějí i firmy, na které se obracejí jejich zaměstnanci s žádostmi o pomoc. To nepřímo potvrzuje i hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. Ta na síti Twitter v souvislosti s výplatou ošetřovného napsala: „Ozývají se firmy. Jedna za všechny: Stále máme zaměstnance na ošetřovném, kteří zatím nedostali peníze ani za březen. Po dnešní diskuzi s MSSZ Brno, jsme byli ubezpečeni, že všechny podklady jsme podali řádně/včas a peníze zaměstnancům určitě dorazí.“

Na konci svého příspěvku pak upozornila ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou [ČSSD] na známé úsloví, že kdo rychle dává, dvakrát dává.

ČSSZ nabízí formulář na prověření výplaty ošetřovného

Podle oficiálních čísel z konce dubna ČSSZ evidovala téměř 146 tisíc žádostí zaměstnanců o ošetřovné. Podle tvrzení ČSSZ požadavky vyřizuje podle standardního procesu a příčinou nezaslání peněz jsou nedostatky a chyby v žádostech. Od poloviny května má i proto na svých stránkách on-line formulář pro ověření stavu výplaty ošetřovného. Formulář byl zaveden z důvodu častých dotazů ze strany žadatelů, kteří ještě ošetřovné, případně nemocenské nebo peněžitou pomoci v mateřství nedostali ani po 30denní lhůtě.

Statisíce rodičů čerpají ošetřovné či jinou nemocenskou dávku. Někteří rodiče se na nás obracejí s prosbami o zjištění, proč jim nebyla vyplacena dávka, ačkoliv příslušné podklady odevzdali svému zaměstnavateli před více než 30 dny, vysvětluje ČSSZ s tím, že proplatila již 98 procent všech žádostí, které byly řádně vyplněny a doručeny do konce dubna.

Trochu jinak ale funguje Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO], které vyplácí dotace ve smyslu ošetřovného osobám samostatně výdělečně činným [OSVČ]. To do začátku května přijalo 65 tisíc stejných žádostí od živnostníků a podle slov vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka [za ANO] jich už přes polovinu proplatilo.

Odborníci varují před dalším rizikovým zadlužováním

Jan Zetek v souvislosti s váznoucí administrací ošetřovného pro zaměstnance domácnosti nabádá, aby finanční tíseň, pokud je to jen trochu možné, neřešili sjednáním nového úvěru.

„Velcí věřitelé se chovají vstřícně, neuplatňují sankce a dlužníci je mohou požádat o odklad splátek, nebo plateb za některé služby. V odůvodněných případech, jako u zmíněné ženy, zastavují inkaso dluhů úplně,“ vysvětluje.

I když dodává, že odložení splátek úvěrů je pouze oddálení problémů, které přijdou, až budou dlužníci muset opět řádně splácet nebo uhradit kumulované částky.

„Jak situaci zvládnout, bude záviset na rychlosti zotavení ekonomiky. Protože v případě déle trvávajících propadů příjmů se ocitnou v dluhové spirále, ze které bude velice těžké se dostat,“ uzavírá.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here