Míra inflace v květnu oproti dubnu vzrostla o 0,4 procenta. Meziročně ceny stouply o 2,9 procenta. Za růstem inflace jsou podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] hlavně vyšší ceny alkoholických nápojů a tabáku. Z cen potravin meziročně stouply nejvíce ceny masa a zeleniny.
Za aktuálním nárůstem inflace stojí zejména zvýšení cen tabákových výrobků. Ty vzrostly meziměsíčně o 3,7 procenta. Ceny lihovin meziměsíčně stouply o 3,3 procenta. Vzrostla i cena piva a to o 3,4 procenta.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny ovoce o 7,6 procenta, uzenin o 1,2 procenta, brambor o 5,1 procenta a vajec o 4,2 procenta. Z potravin pak meziměsíčně klesly ceny zeleniny o 1,2 procenta a ceny sýrů a tvarohů o 1,6 procenta.
Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn zejména růstem cen automobilů o 1,8 procenta. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,3 procenta.
Naopak ceny v květnu meziměsíčně klesly o 1,4 procenta u oděvů. V oddíle bydlení se snížily ceny vodného o 3,5 procenta a stočného o 3,0 procenta. A to částečně vlivem snížení DPH z 15 procent na 10 deset.
Jak půjdou ceny v následujících měsících
„V dalších měsících lze počítat s tím, že snížená spotřebitelská poptávka bude působit proti růstu cen, zatímco oslabená česká koruna bude ceny navyšovat,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Upozorňuje také na to, že cena ropy začala v květnu růst. Což znamená, že v dalších měsících se budou zvyšovat ceny u čerpacích stanic, ovšem z extrémně nízkých úrovní.
Inflaci v dubnu srazily ceny benzínu a nafty. Ale i ty již rostou
Česká národní banka [ČNB] ve své prognóze z počátku května odhadovala inflaci v pátém měsíci roku 2020 ve výši 2,6 procenta.
„Nicméně prognózu centrální banky překonala inflace již také v dubnu,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle něj jádrová inflace, která nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, v květnu dle všeho klesla z dubnové úrovně 2,7 procenta. A dle jeho názoru bude klesat i v dalších měsících.
„Poptávka se po koronavirových uzavírkách bude oživovat spíše pozvolna a prodejci se budou v řadě případů snažit lákat zákazníky na atraktivnější cenu,“ tvrdí.
Stejně jako Michal Brožka ale i on upozorňuje, že ve směru vyšší inflace začnou působit pohonné hmoty v reakci na oživení cen ropy. Velkou neznámou jsou pak podle něj i vzhledem k počasí budoucí ceny potravin.
Inflace v květnu v meziročním srovnání
„Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,9 procenta. To bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Největší vliv mělo na tento vývoj zpomalení růstu cen potravin a nealkoholických nápojů. Například ceny masa oproti loňskému květnu vzrostly o 10,8 procenta a ceny zeleniny o 4,0 procenta. Naopak ceny másla meziročně o 7,7 procenta klesly,“ vyjmenovává vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V oddíle odívání a obuv se v květnu meziročně zvýšily ceny oděvů o 3,4 procenta. V oddíle bydlení byly vyšší ceny vodného o 1,7 procenta a stočného o 1,5 procenta. Naopak v oddíle alkoholické nápoje, tabák, meziroční růst cen zrychlil, a to zejména vlivem cen tabákových výrobků, které v květnu vzrostly o 7,1 procenta.
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde byly vyšší ceny mouky o 13,9 procenta, vepřového masa o 13,7 procenta, uzenin o 13,6 procenta a ovoce o 25,4 procenta. Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde vzrostly ceny lihovin o 8,9 procenta a piva o 3,5 procenta.
Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 3,8 procenta, elektřiny o 8,0 procenta a zemního plynu o 0,4 procenta.
Na meziroční snižování celkové cenové hladiny v květnu působily ceny v oddíle doprava. A to především vlivem cen pohonných hmot, které byly nižší o 21,7 procenta. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny telefonních a faxových služeb o 4,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,7 procenta a ceny služeb o 3,3 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců oproti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 3,1 procenta.
Inflace v Česku roste nejrychleji v EU
Co se týče května, tak roční míra inflace v Evropské unii činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. Nejvyšší roční inflaci v EU mělo v květnu Polsko, a to 3,4 procenta. Hned za ním je Česká republika, třetí nejvyšší inflace byla v Maďarsku. Tam činila 2,2 procenta. Naopak nejnižší inflaci mělo Estonsko, a to -1,8 procenta, což je deflace, tedy pokles cen v meziročním srovnání. Podobně Lucembursko registruje roční inflaci -1,6 procenta, Kypr a Slovinsko pak shodně -1,4 procenta. Roční míra inflace na Slovensku zůstala na dubnových 2,1 procenta, uvedl Eurostat.
Podle analytiků ale bude inflace v Česku v následujících měsících růst už jen mírně a v meziročním srovnání i mírně klesat. Roli v tom bude hrát ekonomická situace, kurz koruny, a nejenom to.
„Je například otázkou, jak se budou vyvíjet ceny dovolených, které obyčejně podléhají výrazné sezonnosti. Nabízí se problematika i případné proměny průměrného spotřebitelského koše s ohledem na to, jak mnoho lidí změnilo své chování,“ upozorňuje Michal Brožka s dovětkem, že česká koruna na zveřejnění dat o inflaci nereagovala.
–DNA–
