Americká centrální banka [FED] odhaduje letošní propad hrubého domácího produktu [HDP] na 6,5 procenta. V příštím roce čeká nárůst ekonomiky o pět procent. Ekonomové předpokládají, že ve druhém čtvrtletí americká ekonomika spadne o 20 procent.
Míra nezaměstnanosti v USA by podle FEDu měla na konci letošního roku činit 9,3 procenta. V květnu činila 13,3 procenta. Do konce příštího roku by pak měla podle odhadu klesnout na 6,5 procenta.
„Pokračující zdravotní krize bude mít v blízké době silný dopad na ekonomickou aktivitu, zaměstnanost a inflaci. Přináší značná rizika pro hospodářský výhled na středně dlouhé období,“ uvedla centrální banka v prohlášení ke svému odhadu HDP.
Údaje ministerstva obchodu minulý týden ukázaly, že míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v květnu překvapivě klesla na 13,3 procenta z dubnových 14,7 procenta. Analytici přitom počítali s 20% nárůstem nezaměstnanosti.
Situace se začíná dramaticky zlepšovat
Americký ministr financí Steven Mnuchin před nedávnem uvedl, že ekonomika Spojených států již začala oživovat z propadu způsobeného šířením koronaviru a ve třetím a čtvrtém čtvrtletí se její stav bude „dramaticky“ zlepšovat.
V prvním čtvrtletí se HDP Spojených států podle údajů amerického ministerstva obchodu snížil o 4,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se očekává ještě výraznější propad, který by podle některých odhadů mohl činit přes 20 procent. Světová banka předpověděla 6,1% letošní propad ekonomiky USA. V příštím roce pak počítá se čtyřprocentním nárůstem.
Mezitím ovšem stále roste rozpočtový deficit USA. Ten pouze v květnu meziročně stoupl téměř dvojnásobně na 399 miliard dolarů [9,3 bil. Kč]. O 25 procent klesly příjmy a pokračoval růst výdajů na záchranné programy na pomoc proti koronavirové krizi.
Dubnový deficit činil rekordních 738 miliard dolarů [17,2 bilionu Kč]. Americký Kongres koncem března schválil záchranný balík v hodnotě 2,3 bilionu dolarů. Následně jeho objem rozšířil na zhruba tři biliony dolarů. Duben byl prvním měsícem, ve kterém se peníze na schválená stimulační opatření vynakládaly.
Za prvních osm měsíců fiskálního roku, který začíná v říjnu a končí v září, dosáhl rozpočtový deficit 1,88 bilionu dolarů. Je tak už nyní vyšší než rekordní celoroční schodek 1,4 bilionu z roku 2009. Někteří analytici předpovídají, že v letošním fiskálním roce by se rozpočtový deficit mohl vyšplhat až na 3,8 bilionu USD.
FED bude i nadále podporovat ekonomiku
Americká centrální banka potvrdila, že bude i nadále pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, která se potýká s dopady šíření koronaviru.
„Je to dlouhá cesta. […] Jsme odhodláni využít všechny své nástroje,“ uvedl šéf FEDu Jerome Powell.
Svou základní úrokovou sazbu banka podle očekávání na svém posledním zasedání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Předpokládá se, že americká základní úroková sazba zůstane v blízkosti nuly minimálně do roku 2022. Banka rovněž slíbila, že bude pokračovat v nákupech dluhopisů v dosavadním tempu. Měsíčně by tak měla nakupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard dolarů.
„To lze považovat za pozitivní zprávu, jelikož před zasedáním se očekávalo, že Fed naznačí plán postupné redukce nákupů,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Inflace v USA v květnu meziměsíčně klesla o 0,1 procenta. Zaznamenala tak pokles třetí měsíc po sobě, což se stalo poprvé. Podle amerického ministerstva práce ceny tlačila dolů zejména nízká poptávka. V dubnu se ceny snížily mnohem výrazněji, a to o 0,8 procenta. Což byl zároveň nejhlubší propad od prosince 2008. V březnu pokles činil 0,4 procenta. V meziročním srovnání spotřebitelské ceny v květnu vzrostly, růst však zpomalil na 0,1 z dubnových 0,3 procenta.
Globální ekonomika a Česko
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] globální ekonomika letos klesne o šest procent. V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, klesne světová ekonomika v letošním roce o 7,6 procenta.
„Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních 100 let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.
Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. Pokud přijde druhá vlna pandemie bude růst následující rok pouze o 2,8 procenta.
Pro českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta. Nezaměstnanost OECD v Česku odhaduje na 3,5 procenta, příští rok 3,8%. Pro Slovensko čeká letos 9,6% nezaměstnanost a příští rok její 9,2% pokles.
Eurozóna a Velká Británie
V případě eurozóny OECD předpokládá letos hospodářský pokles o 9,1 procenta, po němž by měl následovat v dalším roce vzestup o 6,5 procenta. Pokud by však udeřila druhá vlna pandemie, hospodářství eurozóny by letos zaznamenalo propad o 11,5 procenta a příští rok by růst HDP činil o 3,5 procenta.
Nejhorší propad ze zemí, které OECD zohlednila, letos patrně čeká Británii, a to o 11,5 procenta. Příští rok by měla britská ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, tedy zakusí-li svět druhou vlnu šíření koronaviru, letos britské hospodářství klesne o 14 procent a v roce příštím vzroste o pět procent.
–ČTK/DNA–
