Když grafická návrhářská firma v Atlantě v březnu propustila Erika Benze, neměl obavy. Byl si jist, že jakmile začne pandemie opadat a klienti zase začnou utrácet, najmou ho zpět. Uplynuly tři měsíce a nikdo nevolá. Erik Benz požádal o místo doručovatele společnosti Instacart. A lidí jako je on, je nyní v USA bezpočet.
Dávky v nezaměstnanosti Erikovi stejně jako mnohým ostatním zatím nezačaly chodit. Erik si tedy prozatím vyjednal odklad splátek hypotéky na dům, který si s manželkou koupil. Výše popsaný příběh dnes ve Spojených státech prožívá nejeden Američan. Naděje na rychlý návrat do normálu přitom stále více ustupuje naléhavosti platit účty. Což dokládá i příběh Rogera Millera, který pracuje jako operační ředitel ve stejnojmenné firmě.
„Mysleli jsme si, že 30 dní nebude žádný problém, budeme pracovat na domě, užijeme si volno. Pak to bylo 60 dní, teď končí 90. Je to otravné,“ říká.
Rogerovi dávky v nezaměstnanosti chodí. Kdy a zda se bude moci do své práce vrátit, ale stále neví. Nevylučuje ani zavření firmy.
To vše se děje v době, kdy zdravotničtí činitelé v USA varují před druhou vlnou nákazy. Upozorňují přitom na to, že se v mnoha regionech USA nepodařilo dostatečně zabrzdit ještě tu první vlnu. V celostátním měřítku je vývoj počtu nakažených na úrovni okolo 21 000 nových případů denně. Průměrný denní přírůstek bilance obětí kolísá na zhruba 800.
Amerika přichází o práci
Zničující dopad epidemie koronaviru začíná být patrný milionům těch, kteří doufali, že se do práce rychle vrátí, a teď vidí, že to hned tak nebude. To i přesto, že mnohé podniky znovu otevírají a vláda ohlásila, že přibylo 2,5 milionu pracovních míst. Nebo, že míra nezaměstnanosti klesla ze 14,7 na 13,3 procenta.
Až 42 procent pracovních míst zrušených za epidemie koronaviru v USA může být trvale ztraceno, uvádí studie Beckerova a Friedmanova ekonomického institutu Chicagské univerzity. Mnoho podniků nepřežije ztráty, navzdory federální pomoci.
„Situace na pracovním trhu je strašná. Nemyslím si, že se americký pracovní trh v příštích pěti deseti letech zotaví,“ říká ekonom Nicolas Bloom, který se podílel na univerzitní studii.
V Charlotte i Denveru
Ve společnosti navíc stále panuje strach z nákazy infekcí covid-19. Lidé v USA se stále bojí chodit do restaurací, barů, hotelů, kadeřnictví. Jen málo jich cestuje, sportoviště zůstávají zavřená. Toto kolektivní zpomalení udržuje miliony lidí na vedlejší koleji. To vše ohrožuje další pracovní místa.
Příkladem může být podnik v Charlotte v Severní Karolíně, v němž pracoval Alex Jansen. Podnik je v provozu od pondělka. Jansenovi ale nezavolali. Učí se počítačové programy, aby si zlepšil dovednosti. Podpora je nízká a Jansen zvažuje, že bude muset z Charlotte odejít, protože práce tam je málo.
Trvalo pět let, než ekonomika po velké krizi znovu vytvořila 8,8 milionu ztracených pracovních míst. Tentokrát je přes květnové rychlejší nabírání zaměstnanců stále ztraceno 20 milionů pracovních míst. Na každých deset propuštěných připadají tři znovu najatí.
V USA jsou zasaženy tisíce byznysů
Denverský podnik Dawn Abbottové, který pořádal firemní akce, byl zasažen hned na začátku pandemie. Zákazníci rychle rušili večeře, výstavy i večírky. Do března tak Dawn Abbottová propustila až na jednoho všechny ze svých 15 zaměstnanců. Dawn pořádala 20 akcí týdně, poskytovala zaměstnancům pojištění a zvyšovala jim plat, podnik 19 let prosperoval. Myslela si, že dočasné přerušení činnosti přežije. Teď je zřejmé, že obnova v jejím oboru potrvá déle, pokud se vůbec dostaví. I když její klientské firmy úřady znovu otevírají, večírky nebudou jejich první starostí.
„Něco mi říká, že do konce roku to nebude 15, ale možná tak dva až pět zaměstnanců,“ počítá Dawn.
Podniky typu firmy Dawn Abbottové jsou pandemií těžce zasaženy. V dubnu zrušily 7,2 milionu pracovních míst, v květnu jich obnovily 1,2 milionu. Rychleji se nabírá v oborech, kterým se za pandemie daří – internetovému obchodování nebo streamingové zábavě. Řetězce supermarketů Kroger nebo lékáren CVS Health si mohly dovolit nabírat do práce ty, kteří o ni přišli v hotelích nebo u leteckých společností.
Mnoho lidí ale váhá přijmout hůře placenou práci, dokud si nebudou jisti, že ta původní je opravdu ztracena. Pomáhá jim vládní týdenní federální pomoc 600 dolarů přidávaná ke státní podpoře, ale to po červenci skončí a zřejmě nebude obnoveno.
Toho se právě bojí Kumelachew Yigletu, který před epidemií pracoval jako letištní zaměstnanec při manipulaci se zavazadly. Má tři děti a měsíční nájem je schopen platit jenom díky federálnímu příplatku. Původní zaměstnavatel mu sdělil, že o práci musí znovu požádat a že nic není zaručeno. Yigletu je imigrant z Etiopie a vezme cokoli. Každý den se celá jeho rodina modlí za Spojené státy, protože: „Miluji Ameriku,“ říká.
Covid-19 v USA nabírá na síle
Situaci komplikuje i skutečnost, že mnoho amerických států v posledních dnech hlásí rekordní počty hospitalizací a nových nákaz koronavirem. To v době, kdy napříč Spojenými státy pokračuje uvolňování karanténních opatření. Epidemiologická situace se v poslední době zhoršila hlavně na jihu země, včetně Texasu a Floridy a také na západním pobřeží. V Louisianě, která byla jedním z velkých ohnisek na začátku epidemie covid-19 v USA, denní bilance rovněž opětovně rostou.
Florida, Alabama a Jižní Karolína v sobotu zaznamenaly rekordní počet zjištěných nákaz už potřetí za sebou. Maxima nebo hodnoty blížící se dosavadnímu rekordu hlásily také Oklahoma, Aljaška, Arizona, Nevada. Situace se horší v Utahu či Oregonu.
Utah je podle Reuters jedním ze čtyř amerických států, kde v sobotu nemocnice přijaly rekordní počty pacientů. Zbylými třemi byly Texas, Severní Karolína a Arkansas, v Jižní Karolíně zase byla o víkendu obsazená většina nemocničních lůžek.
Strmě vzhůru stoupá počet nemocných i v Oregonu. Jeho guvernérka Kate Brownová ve čtvrtek dokonce pozastavila rušení karanténních opatření. Ke podobnému kroku tento týden přistoupil guvernér Utahu Gary Herbert.
Amerika stojí před volbou, jak dál
Většina amerických států přitom již na jaře začala rušit preventivní opatření, aniž by splňovaly nezávazné podmínky sestavené federální vládou. A to v situaci, jak uvádějí New York Times [NYT], kdy nákaza nabírá znovu na síle. Trend nových nákaz je podle NYT v posledních dnech nepříznivý hned ve 22 státech [viz níže]. Amerika tak podle listu stojí před volbou přijmout pokračující nárůst infekcí jako očekávanou daň za otevření ekonomiky či znovu zavést další sadu restriktivních opatření nebo alespoň zpomalit uvolňování.
–ČTK/RED–
