Je to osm let, kdy se Slovensko rozhodlo v reakci na tehdejší hospodářské problémy pro zavedení bankovní daně. Dnes je tu další ekonomická krize a slovenská bankovní daň se tak znovu dostává do centra zájmu. To však pro svá negativa, která přináší. Více v analýze ekonomického redaktora Jana Holého.
Již od počátku působila bankovní daň na Slovensku kontroverze. Evropská centrální banka [ECB] kritizovala, že její schválená podoba umožňovala používat získané finanční prostředky primárně jako příjem státního rozpočtu. Jakkoli oficiálně měla daň sloužit k vytvoření finančního polštáře pro banky, který by byl aktivován v případě nepříznivé hospodářské situace. Praxe pak dala ECB docela za pravdu. To, když došlo ke změně zákona v roce 2015, který stanovil, že získané peníze lze použít k posílení zdrojů státem vlastněných společností.
Překotný vývoj bankovní daně na Slovensku
- Daňová sazba byla od roku 2012 stanovena na 0,4 procenta z celkových pasiv banky. Očekávaný příjem daně měl být dle odhadu v prvním roce 100 milionů eur.
- Jak je typické pro Slovensko a bohužel i další země z regionu, zákon nebyl v účinnosti ani jeden rok a již byl novelizován. Za účelem podpory rozvoje Slovenska a importu a exportu byl stanoven pro rok 2012 mimořádný odvod 0,1 procenta. Celková sazba tak hned v prvním roce stoupla na 0,5 procenta.
- Další z mnoha novinek dorazila v roce 2016, kdy byla daň snížena na nulu, a tedy fakticky zrušena. V přechodných ustanoveních ale bylo stanoveno, že pro rok 2017 až 2020 se zákonná sazba nepoužije, ale pasiva se zdaní 0,2% daní.
- V roce 2019 byla sazba daně z nuly opětovně zvýšena na původní 4% výši. A to navíc legislativně pochybným způsobem. V přechodném ustanovení současné novely bylo stanoveno, že přechodné ustanovení dřívější novely – stanovující 0,2% sazbu pro roky 2017 až 2020 – se pro rok 2020 nepoužije.
Problém bankovní daně se vrací i letos
Nedávná prohlášení některých politiků nové vlády Igora Matoviče [OĽaNO] ukazují, že bankovní daň bude zrušena. To jen dokresluje, jak je vývoj bankovní daně na Slovensku dynamický. Což zcela jistě nenahrává stabilitě bankovního prostředí, které bude hrát klíčovou roli při ekonomické obnově země po koronaviru. A navíc: O dalším osudu slovenské daně možná ani nebude rozhodovat vláda, ale Ústavní soud Slovenské republiky nebo Evropská komise [EK]. Slovenská bankovní asociace [SBA] se totiž od února snaží iniciovat soudní přezkum pro nezákonnost daně. Dokonce již podala stížnost k EK z důvodu rozporu s evropským právem. A to zejména pro rozpor se zákazem omezení volného pohybu kapitálu a zákazu veřejné podpory.
Bankovní daní by se přitom mohl zabývat i Slovenský ústavní soud. A to tím, zda není bankovní daň v rozporu se základním právem vlastnit majetek a podnikat. Posuzoval by ústavní princip právní jistoty a ochrany legitimních očekávání. Podle SBA totiž došlo v důsledku neočekávané „změny pravidel hry“ k nedodržení původně stanovených pravidel. A to bez toho, aby k tomu existoval legitimní a racionální důvod.
Dopady bankovní daně v praxi
Slovensko počítalo již od počátku s tím, že příjmy pro státní rozpočet z bankovní daně budou dosahovat 100 milionů euro. Příjem ale hned v prvním roce dle údajů tamějšího ministerstva financí dosáhl cca 170 milionů eur. V roce 2013 pak dokonce 200 milionů eur. Avšak již v roce 2014 začaly výnosy daně strmě klesat. A to až na 100 milionů eur. Stoupat začaly paradoxně až v roce 2017, kdy došlo ke snížení daně na 0,2 procenta. Jak to bude letos, nikdo neví. To ukáže až následující rok.
Je třeba říci, že pozitivní dopady bankovní daně pro státní rozpočet jsou vždy vykoupeny chybějícími prostředky [pro speciální daňový odvod] v podnikatelském sektoru. Stejně jako každý jiný podnikatel i banky vycházejí při tvorbě cen ze svých nákladů. Pokud dojde [resp. došlo] ke zvýšení daní, banky se logicky pokusí omezit negativní dopady prostřednictvím daňové optimalizace anebo zvýšením cen. A to těm skupinám subjektů, které nemají jinou možnost, než využít služeb banky. Což jsou domácnosti a firmy.
To si samozřejmě uvědomuje i slovenská vláda. Ta reagovala tím, že zákonem výslovně stanovila zákaz bank v souvislosti s daní zvyšovat ceny a poplatky. Se svou regulací ale pochopitelně neuspěla. K faktickému navýšení cen bankovních služeb došlo, což prokázaly četné studie. Důvod je ten, že stát může jen s obtížemi kontrolovat, zda každé zvýšení cen nebo bankovních poplatků souvisí, či nesouvisí s bankovní daní.
Bankovní daň ekonomice neprospívá
Bankovní daň však má i další ekonomické dopady. Kromě odrazení zahraničních investorů, kteří logicky raději směřují své investice do zemí, kde speciální bankovní odvod není, došlo na Slovensku i k efektu Credit Crunch. To znamená k náhlému poklesu nabídky úvěrů. Zde svou roli kromě bankovní daně samozřejmě sehrávají i nízké úrokové sazby ECB, které bankám ubírají na ziskovosti. Avšak bankovní daň situaci jen zhoršuje. Výsledkem je pak nedostatek likvidity v ekonomice. Což ostatně potvrdil i Mezinárodní měnový fond [MMF], který doporučil Slovensku daň snížit.
Nedostatek kapitálu v ekonomice se ukazuje kritickým zejména v dobách recese. Což potvrdila i slovenská centrální banka, která od bankovní daně odrazuje. Zde je navíc třeba zdůraznit, že výše daně není dle aktuální zprávy EK o Slovensku závislá na zisku, což představuje další vážný problém. Teoreticky je tak možné, že banky budou nuceny platit daň i tehdy, kdy budou ve ztrátě. Snad jen dodejme, že letos v lednu meziročně klesl zisk celého bankovního sektoru i v důsledku zvýšení daně o více než 50 procent na 20 milionů eur. Což už lze označit za skutečně alarmující pokles.
Výhody a nevýhody bankovní daně
Ano, bankovní daň přinesla na Slovensku zvýšení příjmů státního rozpočtu. Avšak přínos navýšení prostředků nelze blíže zdokumentovat, protože pro absenci určení daně nejde vysledovat, k jakému účelu byly prostředky použity. A pak tu jsou už jen negativa, která se mohou naplno ukázat právě v aktuální situaci, kdy dochází ke globálnímu poklesu celé ekonomiky. A Slovensko není výjimka. Právě naopak, protože jeho ekonomika je podobně jako v ČR orientována na automobilový průmysl, který se nyní nachází v problémech.
Ostatně, pokud se mezičtvrtletně HDP v EU letos v prvním čtvrtletí v průměru propadl o 3,2 procenta, na Slovensku se propadl o 5,2 procenta. Slovenský propad je tak totožný se Španělskem, které bylo postihnuto krizí covid-19 mnohem více než Slovensko. Propad Itálie a Francie byl 5,3 procenta.
Z toho je zřejmé, že z hlediska posuzování bankovní daně na Slovensku je důležité vnímat hlavně její ekonomické dopady. Dvakrát pak v době krize, kterou daň ještě prohloubí. Například poklesem ochoty bank poskytovat úvěry. A ty jsou pro další obnovu ekonomiky klíčové. Jinou rozporuplnost bankovní daně navíc dotvrzují i aktivity evropských vlád i EU ve smyslu bilionových mechanismů na záruky úvěrů.
A dále: Kromě odrazování zahraničních investorů od slovenské ekonomiky představuje bankovní daň i stálý problém pro klienty bank. Ti kvůli ní platí vyšší poplatky nebo úroky. Přitom je jasné, že stabilita bankovního trhu, a nikoliv každoroční chaotické změny v daňových sazbách, byla, je a i v budoucnu bude klíčová pro boj s jakoukoliv krizí či recesí. Což platí i pro tu aktuální.
Autor: Jan Holý
