Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes dopoledne v Bruselu debatu o parametrech krizového fondu a unijním rozpočtu na příštích sedm let. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání.
Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu šéfové států a vlád hovořili po úvodním summitu pouze na dálku, se opět sešli k jednání o unijním rozpočtu a fondu záchrany na jednom místě.
„Summit není jen o penězích. Je o lidech, o budoucnosti, o jednotě,“ prohlásil předseda Evropské rady Charlese Michel při příchodu na jednání, které začalo letos v únoru.
Jeho úkolem je přivést lídry ke kompromisu. Podle něj je dohoda během nadcházejících dnů možná pouze za předpokladu „politické odvahy“.
Rozhodování o rozpočtu i záchranném balíku
O balíku peněz ve výši 750 miliard eur [asi 20 bilionů korun] určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí se vyjednává společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.
EK chce podpořit unijní ekonomiku hlavně nevratnými dotacemi
Návrh má podporu Německa a Francie, ale například i Itálie a Španělska. Ty mají být jako pandemií nejzasaženější země hlavními příjemci peněz z fondu obnovy.
„Chtěli bychom dohodu, ale musíme čelit realitě. Bude to vyžadovat velkou snahu o kompromis ze všech stran, pokud chceme dosáhnout něčeho, co bude dobré pro Evropu,“ řekla jedna z hlavních zastánkyň plánu, německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní evropskému bloku předsedá.
Menší země jsou proti
Mezi nejhlasitější odpůrce Michelova návrhu patří Nizozemsko, které chce prosadit co nejpřísnější podmínky využívání peněz z fondu. Spolu s dalšími státy takzvané šetrné skupiny. Do ní patří Rakousko, Dánsko a Švédsko. Tyto země navíc chtějí dosáhnout snížení objemu krizového balíku nejméně o desítky miliard eur.
„Říkáme jasné ano okamžité koronavirové pomoci, ale odmítáme dluhovou unii přes zadní vrátka,“ uvedl nedávno rakouský kancléř Sebastian Kurz na videokonferenčním sjezdu bavorské vládní konzervativní strany CSU.
„Odhaduji, že naše šance na dosažení dohody tento víkend jsou menší než 50 procent. Důležitější nakonec bude obsah než rychlost,“ řekl před začátkem jednání nizozemský premiér Mark Rutte.
Jeho maďarský kolega Viktor Orbán hrozí vetovat požadované jednomyslné schválení fondu v případě, že čerpání z něj bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot. Zvláště západní země nehodlají slevit z požadavku propojení využití peněz s respektováním hodnot.
Andrej Babiš má principiální problém
Lídři některých dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše chtějí zase změnit klíč, podle něhož se budou peníze rozdělovat. To kvůli tomu, že peníze podle nich nelze rozdělovat podle výše nezaměstnanosti za posledních pět let, která nezohledňuje dopad covidu-19 na ekonomiku.
„Mám s tím principiálně problém,“ prohlásil šéf české vlády s tím, že na summitu plánovaném na dnešek a sobotu očekává náročnou debatu. Ta se podle něj může protáhnout do neděle.
Podle něj by mělo být zásadním hlediskem pro distribuci fondu obnovy bohatství jednotlivých zemí, tedy hrubý domácí produkt na obyvatele. Požadovat chce také větší flexibilitu při využití peněz. ČR se podle něj nelíbí, že 30 procent investic z příštího sedmiletého rozpočtu EU má mířit do klimaticky šetrných projektů. Česko by chtělo větší část peněz investovat bez ohledu na tento požadavek.
„Vir nám ukázal, že musíme hlavně reformovat naše zdravotnictví,“ uvedl jednu z priorit Andrej Babiš.
Zároveň znovu zmínil, stejně jako polský premiér Mateusz Morawiecki, požadavek na zrušení dosavadních slev z rozpočtových plateb pro bohaté země.
Odstranit rabaty chce i EP, ale chce i nové daně
Tyto rabaty přitom chce odstranit i Evropský parlament [EP]. Zastáncem zrušení je jeho předseda David Sassoli.
„Očekáváme závazek zavedení nových zdrojů [rozpočtových příjmů], aby byly k dispozici co nejdříve,“ přiblížil představy zákonodárcům na úvod summitu David Sassoli.
Další prioritou Evropského parlamentu jdou podle něj i nové příjmy do unijního rozpočtu. V této souvislosti se hovoří o navrhovaných clech z neekologicky vyráběného zboží či poplatky z nerecyklovaných plastů.
Výnosy z nich mají být použity na splácení společného dluhu. Ke konečné dohodě na fondu i rozpočtu EU pro období 2021 až 2027 je totiž potřeba souhlas všech lídrů. Podle diplomatů není vyloučeno, že přes noc Michelův tým připraví nový návrh na základě požadavků, které zazní při dnešních rozhovorech.
–ČTK/RED–
