Podobu kurzarbeitu dle německého vzoru dnes [27.7.] v základu představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD]. Základní rozdíl mezi programem Antivirus a novým návrhem kurzarbeitu je v tom, že nový program již nebude stát na podmínce překážek v práci, ale udržení částečné zaměstnanosti.
Za jakých podmínek se do programu budou moci firmy přihlásit, nyní podle ministryně Jany Maláčové závisí na tom, jaké podmínky stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO]. V rozhovoru pro FinTag.cz Jana Maláčová říká, že k základním podmínkám aktivizace programu budou patřit právě konkrétní situace ve firmách, jak je definuje MPO. K dalším pak třeba zvýšení nezaměstnanosti, případně rozhodnutí vlády při krizových situacích.
Podle návrhu MPSV by v novém kurzarbeitu měl stát prostřednictvím úřadů práce platit zaměstnancům [nikoli zaměstnavatelům] 60 až 80 procent čisté mzdy. A to v závislosti na době zaměstnance strávené v práci a mimo ni. MPSV přitom pracuje s variantami zkráceného pracovního týdne o jeden až tři dny. Podpora u jednoho zaměstnance a jedné firmy by přitom neměla přesáhnout devět měsíců.
„Pokud by program byl zaměřen na proplacení pouze jednoho pracovního dne v týdnu, jak uvedl pan premiér, byl by nový program podle mého názoru nefunkční. Zároveň si ale myslím, že by lidé měli pracovat,“ vysvětlila v rozhovoru pro FinTag.cz Jana Maláčová.
Podmínka překážek v práci skončí
Hlavní změnou u návrhu nového programu je, že v principu není postaven na nutnosti překážek v práci podle zákoníku práce, ale na snaze udržet alespoň částečnou zaměstnanost. Jana Maláčová chce návrh předložit v srpnu k projednání do Sněmovny.
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka [ČSSD] by nový program měl plynule navázat na program Antivirus.
„Pokud chceme udržet nezaměstnanost, nedovedu si přestavit, že by mezi trvalým kurzarbeitem a Antivirem byla nějaká mezera,“ uvedl Jan Hamáček.
Podle něj MPSV sáhlo po konceptu vyzkoušeném v Německu. Zároveň vyjádřil naději, že se v případě návrhu MPSV na nový kurzarbeit ČSSD shodne se zástupci hnutí ANO. To proto, aby kurzarbeit mohl být schválen co nejdříve.
J. Maláčová: Na tahu je MPO
Ministryně Jana Maláčová v rozhovoru pro FinTag.cz dále potvrdila, že návrh nového kurzarbeitu najde své ukotvení v české legislativě. Což požadují zástupci zaměstnavatelů.
Podle ministryně Jany Maláčové je nyní na řadě MPO, aby co nejdříve nastavilo konkrétní podmínky pro firmy, za kterých budou moci do nového kurzarbeitu vstoupit. FinTag.cz v této věci oslovil zástupce MPO, ti však na otázky k podmínkám programu prozatím nereagovali. Podle ministryně Jany Maláčové je tak v současné podobě návrhu nového kurzarbeitu obecně pouze 15 podmínek, jež jsou nutné, aby byl program v případě potřeby spuštěn a firmy jej mohly využívat.
„Detaily se ještě budou měnit,“ uvedla Jana Maláčová.
Dodala, že nyní se například ještě jedná o návrhu Hospodářské komory ČR [HK ČR], aby firmy nemusely v případě, že kurzarbeit využijí, po tu dobu odvádět za zaměstnance odvody na sociální pojištění.
Bilance programu Antivirus
V současnosti stále běží obdoba klasického kurzarbeitu dle německého vzoru podpůrný program Antivirus. Podle MPSV dnes významně roste v programu význam režimu C. Ten dovoluje firmám odložit platby na sociální pojištění za zaměstnance. Toho již podle MPSV využilo 107 tisíc firem se 735 tisíci pracovními úvazky. A to ze 186 tisíc soukromých firem do 50 zaměstnanců, které mohly o Antivirus požádat.
„Podpora z programu Antivirus je levnější než dávky v nezaměstnanosti,“ uvedla Jana Maláčová.
Podle ní je dobrá zpráva, že mnoho firem, protože se vrací do normálního fungování, z programu vystupuje. 80 procent všech firem, které z Antiviru odešly na konci dubna, mělo následující měsíc stejný nebo větší počet zaměstnanců než v lednu. Podle ministryně na počátku program Antivirus pomáhal zejména v režimu A. Tedy firmám se zaměstnanci v karanténě nebo těm se zavřenými provozovnami kvůli vládním opatřením. S postupným rozvolňováním restrikcí začal nabývat na významu režim B, tedy pomoc firmám nepřímo zasaženým. V posledních týdnech začal naopak růst význam již zmíněného režimu C.
Antiviru A+B do konce června využilo téměř 60 tisíc firem, kde se podpořilo téměř 740 tisíc zaměstnanců. Odklady pomohly téměř 8 500 firem se 165 tisíci zaměstnanci. Celkem tak MPSV na podporu zaměstnanosti vydalo 20,2 mld. Kč.
Dan Tácha
