„Nedomnívám se, že by účet dlouhodobých investic významně konkuroval penzijním fondům. Vidím ho spíš jako doplněk,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz ředitelka a předsedkyně představenstva Partners investiční společnosti Lucie Simpartlová. Investory ve starém penzijku nabádá k tomu, aby změnili typ penzijního fondu.
Drtivá většina lidí má zainvestováno ve starém penzijním připojištění, v transformovaných fondech. Dělají podle vás dobře?
Transformované fondy se svojí konzervativní investiční politikou velmi často nepřekonávají výkonností ani inflaci. Klienti tak reálně přicházejí o peníze. Rozhodně doporučuji přechod do účastnických fondů, které mohou investovat i do dynamičtějších aktiv. Účastnické fondy tak dlouhodobě svojí výkonností překonávají fondy transformované.
Mnozí vám ale namítnou, že takzvaná jistota kladné nuly v transformovaných fondech, je dobrá jistota. A dále budou argumentovat státním příspěvkem, že to je přínos. Jak ty přesvědčíte?
Státní příspěvek dostane klient samozřejmě i v účastnickém fondu, tedy v tomto důvod pro setrvání v transformovaném fondu nevidím. A garance kladného zhodnocení v transformovaných fondech zaručuje jen to, že neklesne hodnota majetku fondu na úkor dlouhodobého zhodnocení. Správce fondu je nucen kvůli obavám z kolísání hodnoty pořizovat do portfolia jen krátkodobé investice [krátkodobé dluhopisy, vklady, hotovost]. Ty obecně vynášejí mnohem méně než dlouhodobější investice [akcie, dluhopisy, nemovitosti].
Přechod z transformovaného do účastnického fondu
Co obnáší přechod z transformovaného fondu do účastnického? Jak má postupovat ten, který se pro tuto změnu rozhodne a co musí absolvovat?
Přechod z transformovaného do účastnického fondu je především o administrativě. Klient musí nejdříve v rámci aktuální penzijní společnosti požádat o převod do účastnického fondu. Zde vyžadují některé penzijní společnosti úředně ověřený podpis. Pokud chce klient přejít navíc do jiné penzijní společnosti, tak ho čeká další žádost a uzavření nové smlouvy.
Jak dlouho tento proces trvá?
Celý proces může trvat déle než dva měsíce. Není možné přejít rovnou z transformovaného fondu jedné penzijní společnosti do účastnického fondu jiné společnosti a také není možné se už vrátit zpět do fondu transformovaného. Mobilita klientů by se nicméně měla výhledově usnadnit.
Jak a kdy konkrétně?
Konkrétní podobu a načasování neznám, nicméně nyní je to skutečně dosti zdlouhavé a komplikované. Pro celý penzijní systém je určitě důležité, aby byli účastníci nikoliv odrazováni, ale motivováni k přechodu z transformovaných fondů.
Volba investiční strategie
Jak si má investor v účastnickém fondu zvolit správnou investiční strategii. Jak má postupovat, aby si vybral správně?
Investiční strategii je vhodné zvolit podle investičního profilu klienta a jeho věku, který determinuje délku trvání investice. Klientovi vhodná strategie vyjde z investičního dotazníku, případně mu může být nápomocen finanční poradce.
Jak hodnotíte nabídku penzijních fondů v ČR? Má smysl si vybírat penzijní fond? Nebo jsou všechny, jak se říká na jedno kopyto, třeba už kvůli tomu, že podléhají stejné regulaci?
Máte samozřejmě pravdu, že na všechny správce doléhá poměrně přísná regulace, ovšem rozdíly ve výkonnosti můžou být i tak velké. Je dobré se tedy zajímat o to, kdo fond reálně spravuje a jaké má za sebou výsledky. Uvidíme, jakou flexibilitu přinesou novelou zákona navrhované alternativní účastnické fondy, které by správci měly zaručit širší možnosti využití investičních nástrojů u dynamické strategie.
Jak by měly v praxi tyto fondy fungovat?
Alternativní fond by se měl inspirovat zahraničními produkty, kde běžně penzijní fondy investují do private equity fondů s vysokým potenciálem zhodnocení, ale také vyššími náklady. Když si vezmete aktuální zákonné omezení v podobě maximálního manažerského poplatku u penzijního fondu [1 %, pozn. red.], tak není možné koupit aktivum s 2% nákladovostí, což je u private equity běžné. Takže kromě rozšíření investiční politiky se musí uvolnit i poplatková struktura alternativního účastnického fondu.
Koncepce kapitálového trhu
V rámci vámi zmíněné novely zákona, která určuje koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR 2019 – 2023, ministerstvo financí nyní navrhuje novinku, tou je takzvaný účet dlouhodobých investic. Líbí se vám jeho myšlenka?
Je samozřejmě otázkou, jak bude výsledně tento produkt konstruován. Určitě to dává větší prostor subjektům bez licence penzijní společnosti nabízet hodně podobný produkt, jako je penzijní fond. Kromě daňových úlev a možnosti příspěvku zaměstnavatele jsou tam nevýhody v podobě snížené likvidity podobně jako u penzijních fondů a zároveň mi tam chybí státní příspěvek. Nedomnívám se, že by tento produkt významně konkuroval penzijním fondům. Vidím ho spíše jako doplněk, může být flexibilnější z pohledu investiční strategie.
Kdo by se měl podle vás o možnost tohoto účtu zajímat, jaký typ investora?
O tento produkt může mít zájem zkušenější investor, který chce využít podpory podobné jako u penzijních fondů, ale o alokaci svých investic chce rozhodovat sám a mít možnost ji libovolně měnit.
Jak to vidíte z hlediska Partners investiční společnosti. Budete nabízet i takzvaný účet dlouhodobých investic?
V tuto chvíli o spuštění takového produktu neuvažujeme, ale vyloučit to zároveň nemohu. Záleží na finální podobě.
Daniel Tácha
—
Ing. Lucie Simpartlová vystudovala ekonomickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, odkud pochází. Aktuálně je Lucie Simpartlová členkou dozorčí rady Simplea pojišťovny, předsedkyní dozorčí rady Partners Financial Services a ředitelkou a předsedkyní představenstva Partners investiční společnosti. Předtím Lucie Simpartlová pracovala šest let [2006 až 2012] jako obchodní ředitelka a manažerka obchodu ve společnosti Pioneer Asset Management. Ještě předtím jako manažerka obchodu a portfolio administrátorka Conseq Investment Management [2001 až 2006]. První profesní zkušenosti získala v brokerské společnosti West Brokers [1996 až 2001].
