Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém prvním srpnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň zhoršila výhled české ekonomiky pro následující měsíce. Její rozhodnutí a přístup k věci pro FinTag.cz okomentoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Bankovní rada ČNB rozhodla o stabilitě úrokových sazeb na svém srpnovém zasedání jednomyslně. Tedy poměrem hlasů 7:0. Tisková konference [po jednání rady pozn. red.] ale zároveň potvrdila enormní míru nejistot a rizik, se kterými bankovní rada musela pracovat při svém aktuálním rozhodování.
Nová prognóza ČNB pracuje se scénářem stability úrokových sazeb na jejich stávající úrovni až do poloviny roku 2021. A až pak s následným pozvolným růstem úroků od 3. čtvrtletí roku 2021. Přísně vzato možná již od konce června 2021.
Jak ale konstatoval guvernér Rusnok, zvýšení úroků dříve než v polovině roku 2021 si lze těžko představit. S tímto názorem zcela souhlasím. Osobně si ale myslím, že koruna bude posilovat rychleji, než ČNB předpokládá ve své prognóze. Což by samo o sobě mohlo vést k oddálení prvního zvýšení úrokových sazeb. A to nejspíš do závěrečných měsíců roku 2021 anebo až do roku 2022.
Koruna posílí pod 26 Kč za euro ještě letos
Protichůdné faktory a rizika spojená s posilováním kurzu koruny, růstem české ekonomiky, aktuální a očekávanou úrovní inflace, a samozřejmě nejistoty spojené s vývojem ohledně koronaviru, skutečně hovoří pro stabilitu měnové politiky. Zejména pak v situaci, kdy jsou úrokové sazby ČNB již na velmi nízkých úrovních.
Avšak předpoklad, že kurz české měny setrvá nad úrovní 26 korun za euro přinejmenším do počátku roku 2022, považuji za příliš statický. Osobně si myslím, že koruna posílí pod úroveň 26 za euro ještě před koncem letošního roku. A dost možná již v nejbližších dnech či týdnech. S dalším posílením lze počítat i na počátku roku 2021, kdy v prvním čtvrtletí může být atakována úroveň 25,50 za euro.
Rychlejší posílení koruny by samo o sobě znamenalo nižší potřebu zpřísňovat měnovou politiku skrze zvyšování úrokových sazeb. První krok České národní banky ve směru zvýšení úroků by se tak mohl v porovnání s aktuální prognózou posunout ke konci roku 2021, případně až do roku 2022.
Zhoršení výhledu HDP překvapilo, uvádí Radomír Jáč
Co se týče základních parametrů nové prognózy ČNB, tak při vědomí všech nejistot a rizik působí zhoršení výhledu HDP pro letošní i příští rok poněkud překvapivě. ČNB ve své nové prognóze předpokládá pro rok 2020 o něco hlubší pokles HDP, než tomu bylo v květnu [-8,2 % vs. -8,0 %]. Pro rok 2021 pak očekává pomalejší oživení [3,5% růst HDP v roce 2021 vs. růst 4,0% růst očekávaný v květnové prognóze].
Avšak znovu: Případná pozitivní překvapení ve smyslu lepšího výkonu HDP, než nová prognóza ČNB předpokládá, by ale pravděpodobně vedla k rychlejšímu posílení kurzu koruny. Lepší výkon HDP by tak centrální banku nemusel tlačit k dřívějšímu či výraznějšímu zvýšení úroků, než vykresluje její čerstvá prognóza.
Sazby beze změn až do roku 2021?
Souhlasím s konstatováním zástupců ČNB, že zřejmě jen výrazné zdramatizování situace ohledně koronaviru by mohlo vést k debatám o dalším snížení úrokových sazeb. Jakkoli však nejde o hlavní scénář.
Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021. A to s tím, že koruna může být silnější, než předpokládá prognóza centrální banky. ČNB tak nebude mít důvod se zvyšováním úroků spěchat.
Zároveň je ale zřejmé, že bankovní rada nebude váhat měnovou politiku v roce 2021 zpřísnit. Pokud ji k tomu bude tlačit zejména vývoj cenové hladiny a celková situace v české ekonomice.
Autor: Radomír Jáč, Generali Investments CEE
