Automatická indexace zvyšování minimální mzdy, jak ji navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] nedává podle zástupců Hospodářské komory ČR [HK ČR] smysl. Nezohledňuje totiž aktuální a budoucí vývoj českého hospodářství. Ministryně ji ale chce zavést již od roku 2022.
Výše minimální mzdy v Česku by měla od roku 2022 podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] odpovídat vždy polovině průměrné mzdy z předloňského roku. Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že pokud by se postupovalo podle jím navrhovaného vzorce už v příštím roce, tato mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun.
S takovou úpravou ale nesouhlasí zástupci zaměstnavatelů soukromého sektoru. Podle nich má mít takzvaný automatický indexační mechanismus na zvyšování minimální mzdy logické základy. Tedy zohledňovat ekonomickou prognózu na následující rok.
„Automatický indexační mechanismus má vycházet z prognózy ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet. Pokud stát při zvyšování nejnižší zaručené mzdy nebude brát v potaz budoucí vývoj českého hospodářství. A bude pracovat výhradně se zpětnými ukazateli, minimální mzda poroste i v ekonomické recesi,“ oponuje návrhu MPSV prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Spory o to, jak vysoká bude minimální mzda
Podle jeho názoru má být indexace, tedy pevná úprava min. mzdy, postavena na mediánovém příjmu. Nikoliv na výši průměrné mzdy.
„Medián přece lépe vypovídá o skutečné úrovni mezd v ČR,“ říká Vladimír Dlouhý.
Dodává, že by bylo navíc jíž na místě odpolitizovat minimální mzdu. Ta se sice již nyní určuje podle daného vzorce, ale ten není v zájmu rychlejších růstu dodržován. Podle zástupců firem přitom již poslední růsty minimální mzdy, které zvedají i takzvanou zaručenou mzdu, rostou rychleji než produktivita v ekonomice.
„Odtržení od reality je zřejmé i z toho, že další navrhovaná zákonná pravidla pro nastavení minimální mzdy jsou zkonstruována tak, že ani v krizových situacích, kdy mzdy v celé ekonomice poklesnou nebo výrazně poklesne HDP, nesmí být minimální mzda snížena,“ dodává Vladimír Dlouhý.
Maláčová usiluje o předvídatelný růst minimální mzdy
Ministryně Maláčová již dříve uvedla, že by díky pevnému vzorci byl růst min. mzdy předvídatelný. Po dodržování jasného výpočtu dlouhodobě volají i zaměstnavatelé. Shoda na nastavení však není. Zatímco podle odborů je polovina předloňského výdělku málo, podle zaměstnavatelů je poměr naopak vysoký. Někteří podnikatelé uvádějí, že pokud musí podle nařízení přidávat lidem s nízkou kvalifikací, nezbývá jim pak na navýšení výdělků schopných zaměstnanců.
„Český poměr průměrné mzdy k minimální mzdě je nejhorší ze zemí, které mají státem stanovenou minimální mzdu. Umíme si představit částku mezi 48 a 50 procenty, ale průměrné mzdy v minulém roce, ne předminulém,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Josef Středula.
Silný vliv odborářů při vyjednávání je patrný
Podle HK ČR se ministryně Maláčová pokoušela zavést indexaci minimální mzdy již před dvěma lety. Avšak neúspěšně. Tehdy navrhovala, aby se úroveň minimální mzdy určovala dle výše hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Přičemž koeficient 0,44 tehdy MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil zhruba 40 procent.
„Otázkou tedy je, zda je to jen obava z větší inflace, co stojí za změnou názoru paní ministryně. To protože nyní navržený koeficient 0,5 velmi připomíná odborářský požadavek, aby minimální mzda směřovala k polovině průměrné mzdy,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý.
Podle něj je zřejmé, že na jednání a návrhy MPVS mají vliv odborářské skupiny, které svými kroky dle jeho vyjádření brání zaměstnavatelům zpružnit trh práce v Česku. Zaměstnavatelé jsou kvůli tomu údajně zatěžováni dalšími regulacemi, administrativními povinnostmi a náklady, odborná stanoviska jsou potlačována demagogickými vysvětleními.
„Ačkoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, v posledních letech jednostranně postupuje proti zaměstnavatelům a v zájmu odborářské lobby,“ uvedla HK ČR.
Zvyšování zaručené mzdy činí zaměstnavatelům potíže
Hospodářská komora už v minulém roce požádala ministryni Maláčovou o zrušení osmi stupňů min. mzdy, označované jako zaručené mzdy. Komora ji současně navrhla ponechání pouze jedné minimální mzdy jako nejnižší ze zaručených mezd. Ty přitom má ČR jedny poměrově nejvyšších v EU.
„Pokud veřejný sektor potřebuje při odměňování používat zaručené platy, nic nebrání tomu, aby se pro zaměstnance v soukromém sektoru sedm dalších nejnižších úrovní zaručené mzdy zrušilo,“ uvedla HK ČR k tarifům minimální mzdy.
Institut zaručené mzdy navázaný na minimální mzdu je totiž pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců.
Minimální mzda v osmé skupině je přitom pro rok 2020 státem stanovená na 29 200 Kč měsíčně. Zrušení zaručených mezd – úplné, anebo alespoň v podnikatelské sféře – ale ministryně odmítla.
MPSV chrání zaměstnance před nízkými výdělky
Zvýšená ochrana zaměstnanců proti nepřiměřeně nízkým výdělkům se ale zajišťuje podle důvodové zprávy MPSV právě prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy. A právě garance nejnižších pracovních příjmů se zvyšuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací vykonávaných zaměstnancem.
„Nejnižší úrovně zaručené mzdy se odvozují od min. mzdy, takže zavedení pevného mechanismu její valorizace zajistí i jejich odpovídající valorizaci,“ uvedlo MPSV.
Zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti odpovědnosti a složitosti práce, se pohybuje od minimální mzdy až do jejího dvojnásobku. Nejvyšší částka by tak podle nového návrhu MPSV dosahovala zhruba předloňské průměrné mzdy. Tedy 34 200 korun. Minimální mzdu loni v Česku pobíralo podle MPSV zhruba 140 000 zaměstnanců.
–VRN/ČTK–
