Průmysl v Česku v červenci reálně meziročně klesl o pět procent. Po vyloučení sezónních vlivů byla průmyslová produkce meziměsíčně vyšší o 5,7 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 3,6 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
K meziročnímu propadu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků [-10,1 %]. Dále pak výroba strojů a zařízení [-9,3 %] a výroba pryžových a plastových výrobků [-7,0 %].
„Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně řada odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Průmyslová produkce meziročně vzrostla v odvětvích ostatní zpracovatelský průmysl [+7,7 %]. Dále pak v oblasti výroby papíru a výrobků z papíru [+ 6,7 %] a výroby a rozvodů elektřiny, plynu a tepla a klimatizovaného vzduchu [+0,4 %].
Průmysl v červenci: Hodnocení SP ČR
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] aktuální data vypovídají o tom, že průmysl se vyrovnává z obřího propadu kvůli pandemii koronaviru.
„Průmyslová produkce se v červenci meziročně snížila již jen o pět procent. To je oproti více než třicetiprocentnímu poklesu v dubnu o poznání příznivější výsledek,“ uvedli zástupci SP ČR ve svém stanovisku.
Podle ředitele Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslava Čížka tuzemský průmysl sice i nadále zažívá nepříznivý vývoj, ale hluboký propad se měsíc po měsíci postupně snižuje.
„Růstové tempo meziměsíčních výsledků [v příštích měsících] už zřejmě nebude tak vysoké, ale nečekáme ani žádné velké propady ekonomiky, jako to bylo na jaře,“ upřesnil.
Jako pozitivní zprávu uvedl, že firmy postupně obnovují výrobu a zároveň odeznívají nejtvrdší protikoronavirová opatření.
„Postupně nabíhá obnovená výroba aut. Teď situaci ovlivňuje nižší poptávka v některých sektorech, například vidíme slabší poptávku po kovových konstrukcích a kovodělných výrobcích nebo po pryžových a plastových výrobcích,“ dodal.
Hodnocení analytiků
Aktuální data hodnotí pozitivně i ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler: „I když výroba v průmyslu za loňskem i nadále zaostává, je zjevné, že pokoronavirový propad produkce výrobní sektor postupně odmazává. A to rychleji, než se čekalo. K tomu mu pomáhá hlavně růst poptávky ze zahraničí s tím, jak k oživení dochází v ostatních ekonomikách.“
Podle něj se situace výrazně zlepšila v automobilovém průmyslu, kde již produkce klesala meziročně jen o 0,7 procenta. Přebytek bilance zahraničního obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně o 6,1 miliardy korun vyšší. Dobrou zprávou je podle něj i nárůst hodnoty tamních nových zakázek, která se zvýšila o 9,5 procenta. Jakkoli se podle jeho slov celkově hodnota nových zakázek v průmyslu snížila o 3,6 procenta. To zejména vlivem strojírenského a chemického průmyslu, který se stále nachází ve výrazném poklesu.
„I při sebelepším vývoji v druhé půli roku, však průmysl za celý letošní rok s největší pravděpodobností vykáže pokles produkce. Probíhající oživení totiž stále stojí na chatrných základech, zatímco jarní propad ekonomiky byl bezprecedentně hluboký,“ upřesnil.
Průmysl v červenci: Nové zakázky a tržby
Jak již bylo řečeno, hodnota nových zakázek letos v červenci ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 3,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta. Tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta. Nové zakázky vzrostly v odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů [+9,5 %]. Dále pak ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení [+3,5 %] a výroby papíru a výrobků z papíru [+1,8 %].
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách letos v červenci 2020 meziročně klesly o 3,6 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 0,6 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách klesly o 8,7 procenta. Znatelný byl i propad průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v průmyslu. Letos v červenci meziročně činil -4,0 procenta.
Průmysl v Německu
Bez zajímavosti nejsou ani data o průmyslové výrobě v Německu. Tam produkce v červenci proti předchozímu měsíci zpomalila na 1,2 procenta z 9,3 procenta v červnu. Z dat vyplývá podle německého statistického úřadu, že nelze očekávat rychlý návrat produkce na úrovně z období před krizí covid. V meziročním srovnání se průmyslová produkce propadla o deset procent. Meziroční pokles tak zpomalil z červnových 11,4 procenta.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o 9,7 procenta. Německá vláda ale předpokládá, že tamější ekonomika letos klesne o 5,8 procenta. Předtím počítala s poklesem o 6,3 procenta, ale i o cca deset procent.
Situace ve stavebnictví
ČSÚ dnes přinesl i data ze stavební produkce. Ta za prvních letošních sedm měsíců klesla o 5,7 procenta. V červenci se reálně meziročně snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka přitom ještě na začátku letoška rostla. Jejím tahounem bylo inženýrské stavitelství.
„Od dubna se ale v datech začaly projevovat důsledky epidemie a s ní spojeného nouzového stavu,“ uvedl.
Podle něj byly zpočátku zasaženy zejména menší firmy, kde zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno. Některé společnosti pak zaznamenaly odliv zahraničních pracovníků. V červnu přispěla k horšímu výsledku již vyšší srovnávací základna z června 2019 a ani počasí stavební výkony nepodpořilo. Letošní červen byl nejdeštivější za posledních téměř 60 let.
„Ani nejnovější data za červenec letošní bilanci nevylepšila a poměrně velký pokles nastal v obou segmentech. Zatímco pozemní stavitelství svůj pokles zpomalilo, inženýrské se propadlo nejvíce v letošním roce. Pokračuje nedostatek pracovní síly zejména ze zahraničí a poptávka vázne také v důsledku administrativní nepřipravenosti staveb,“ upřesnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
–RED–
