Ve 2. čtvrtletí 2020 procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti s opatřeními proti šíření covid-19 byla omezena činnost v průmyslu i ve velké části služeb, včetně maloobchodu. Dopady se projevily i na zaměstnanosti a v průměrných mzdách.
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziroční pokles hrubého domácího produktu [HDP] ve druhém čtvrtletí dosáhl 11,0 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí se HDP snížil o 8,7 procenta. K meziročnímu poklesu přispívaly všechny složky HDP, nejvíce zahraniční poptávka. Hluboký propad totiž zažívaly i ostatní ekonomiky EU.
„Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o více než polovinu. Ztrácel zejména obchod se zbožím, který zasáhlo omezení výroby v domácích i zahraničních průmyslových podnicích. K poklesu přebytku nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly,“ vysvětluje analytička ČSÚ Karolína Zábojníková.
Ve druhém čtvrtletí se hodnota exportu zboží meziročně propadla o 215,1 miliardy korun [-22,7 %]. Hodnot dovozu zboží poklesla o 169,5 miliardy korun [-19,0 %]. Výsledná bilance dosáhla přebytku 11,4 miliardy korun. Přebytek byla ale meziročně horší o 45,6 miliardy korun. Ve druhém čtvrtletí se bilance zhoršila o 49,6 miliardy korun. V souvislosti s propadem cen ropy a zemního plynu se naopak zmírnil obvyklý deficit obchodu s nimi o 19,8 miliardy korun.
Covidová krize německé firmy tvrdě zasáhla, říká Bernard Bauer
Nejvíce zasažené sektory
Přímé dopady opatření se týkaly zejména uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde hrubá přidaná hodnota ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 20,5 procenta. Obdobně silný byl propad i ve zpracovatelském průmyslu [-18,2 %]. Všeobecné zpomalení ekonomického provozu vedlo též k poklesu profesních, vědeckých a technických činností o 6,4 procenta. Meziroční růst si naopak udržely informační a komunikační činnosti a také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.
Spotřeba domácností a inflace ve 2. čtvrtletí
Domácí spotřeba se meziročně snížila o 4,8 poprvé od konce roku 2012. Domácností kvůli omezením neměly kde a za co utrácet. Naopak vládní spotřeba dále rostla. Investiční aktivita se ale i tak meziročně propadla o 4,8 procenta. Klesaly zejména výdaje na dopravní prostředky a zařízení a rovněž ICT a ostatní stroje a zařízení.
Meziroční dynamika spotřebitelských cen ve druhém čtvrtletí dosáhla 3,1 % a oproti 1. kvartálu mírně zvolnila. Nejvíce k růstu spotřebitelských cen přispívaly potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž meziroční přírůstek zrychlil na 6,5 procenta. Naopak růst cen bydlení a energií ve 2. čtvrtletí zvolnil na 3,2 procenta. Až ve 2. čtvrtletí se plně projevil dopad zvýšení spotřební daně a ceny alkoholických nápojů a tabáku vzrostly o 6,6 procenta. Výraznou dynamiku si udržely i ceny stravování a ubytování [5,1 %]. Zatímco ceny stravování rostly o 5,5 procenta, přírůstek cen ubytování ve 2. čtvrtletí prudce zvolnil [2,5 %]. Celkový růst spotřebitelských cen zpomalovaly jen ceny dopravy [-3,4 %].
Dopady na trh práce
Ve 2. čtvrtletí již byly patrné dopady opatření na trhu práce. Celková zaměstnanost meziročně klesla o 1,9 procenta.
„Zaměstnanost klesala zejména ve zpracovatelském průmyslu a v části služeb. Míra nezaměstnanosti ale rostla jen pozvolna, protože část pracovníků, například cizinci nebo pracující senioři, trh práce zcela opustila. To vedlo k poklesu ekonomické aktivity,“ vysvětluje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Ve 2. čtvrtletí došlo i vlivem citelného poklesu odpracovaných hodin k prudkému zpomalení nominálního růstu průměrné mzdy. Kombinace s poměrně silnou dynamikou cenové hladiny vedla k reálnému meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 2,5 procenta. Více než šest let trvající růst kupní síly zaměstnaneckých výdělků tak byl přerušen.
Pokles průměrné mzdy byl největší v silně zasaženém odvětví ubytování, stravování a pohostinství, mzdy se ale snižovaly i v dalších službách. Silný pokles mezd se týkal i zpracovatelského průmyslu. Naopak průměrná mzda rostla v informačních a komunikačních činnostech a ve službách s dominancí veřejného sektoru nebo v energetice. Vzhledem k výraznému cenovému růstu ale průměrná mzda v ekonomice reálně poklesla o 2,5 procenta.
–DNA–
