O budoucnosti superhrubé mzdy se bude diskutovat v neděli na jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana. Prezident přitom má ke snížení daně z příjmu od nového roku několik zásadních výhrad. Upozorňuje na vysoký rozpočtový dopad ve výši až 90 mld. korun. Výhrady mají i další odborníci.
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu fyzických osob z hrubé mzdy se dohodly koaliční strany ANO a ČSSD koncem letošního srpna. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] připravilo návrh zákona, který ruší superhrubou mzdu a provádí změnu výpočtu daně z příjmů. Návrh v základu počítá se zavedením sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Druhá zvýšená sazba ve výši 23 procent nahradí takzvanou solidární přirážku.
Vyšší zdanění, konkrétně sazbou 23 procent, by se týkalo vysokopříjmových skupin. 23 procenty by se danily příjmy nad 139 340 Kč měsíčně, což odpovídá 4násobku průměrné hrubé mzdy v roce 2020. Návrh bude podle informací z Ministerstva financí ČR projednán vládou a Parlamentem v průběhu podzimu. Vládní koalice usiluje o to, aby nová daňová úprava platila už od počátku následujícího roku, tedy od 1. ledna 2021.
Zrušení superhrubé mzdy a nová daňová sazba jsou podle vyjádření předsedy vlády podmíněny tím, že se koaliční ANO a ČSSD domluví na rozpočtu jako celku. Je třeba podle něj brát v potaz i to, že jeho vláda nemá ve Sněmovně většinu. Klíčový tak bude znovu hlas KSČM, která je však toho názoru, že daně by se měly zvyšovat.
Zeman se zrušením superhrubé mzdy nesouhlasí
Předseda vlády Andrej Babiš [ANO] si kritiku zrušení superhrubé mzdy vyslechl i od svého jinak podporovatele prezidenta Zemana na jejich pondělním Lánském setkání. Prezident se na něm jasně vyjádřil, že s návrhem na zrušení superhrubé mzdy nesouhlasí. Znepokojuje ho především vysoký rozpočtový dopad, který by představoval částku ve výši 70 až 90 miliardy korun za rok.
„To, co mě znepokojuje, je pokus nabourat díru do státního rozpočtu takovými úlevami, které by byly trvalé. To znamená, které by se opakovaly každý rok. Příkladem je zvažovaná 15procentní daňová sazba z příjmů,“ uvedl.
Nechal se dále slyšet, že se bude věc snažit koaličním lídrům dále rozmlouvat. Za schůdné východisko považuje zavedení progresivního zdanění. Pokud by ani na něj nedošlo, pak navrhuje zdanění příjmů ve výši 19 procent.
O tom, zda a v jaké podobě menšinová vláda dokáže tento návrh prosadit, budou politici opětovně hovořit tuto neděli na jednání prezidentova expertního týmu. Členy expertního týmu Miloše Zemana jsou: Marie Benešová, Vladimír Dlouhý, Jaroslav Hanák, Rudolf Jindrák, František Lukl, Vratislav Mynář, Martin Nejedlý, Jiří Rusnok, Miroslav Toman, Jaroslav Zavadil.
Alena Schillerová: Ano, ale i ne
Na jednání má dorazit také ministryně Alena Schillerová [za ANO]. Ta návrh na zrušení superhrubé mzdy obhajuje tím, že je to jeden ze závazků programového prohlášení jejich vlády. V něm se ale koalice dohodla na snížení daně z příjmu na 19 procent, nikoliv na 15 procent, se kterým přišlo ANO a ČSSD až koncem letošního srpna a sama Alena Schillerová k němu měla zprvu výhrady. Je to pár týdnů, kdy pro FinTag.cz uvedla, že ona sama je rozhodně proti 15% sazbě daně pro všechny.
Nyní vicepremiérka a ministryně říká: „Oproti stávajícímu efektivnímu zdanění ve výši 20,1 % se tak jedná o snížení daně o čtvrtinu. Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky.“
Zdroje krytí výpadku v inkasu ministerstvu chybí
Stejně jako prezident Zeman, tak i ekonomové, členové Národní rozpočtové rady [NRR] i opoziční politici varují, že snižování daně z příjmu v předkládaném znění není v současné ekonomické situaci na místě. Zvlášť, když ministryně financí neví a nemá žádné plány, čím výpadek v předpokládané výši více než 70 miliard korun nahradí.
„Je to [zrušení superhrubé mzdy, pozn. red.] investice do spotřeby, vrátí se to ne hned, ale postupně v dlouhodobém ekonomickém růstu. Podpoříme spotřebu, lidé se nebudou bát utrácet, získají rychlý efekt a postupně se to bude vracet. Bude to samozřejmě na úkor toho, že v těch příštích letech ten schodek ještě bude vyšší,“ vysvětlila ministryně.
Národní rozpočtová rada zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně nepovažuje v současné době za vhodný krok. Pro povzbuzení poptávky je podle ní vhodnější podpora přímými vládními výdaji. Navíc podle jejích zástupců existuje reálná možnost, že domácnosti kvůli očekávání nepříznivého vývoje ekonomiky značnou část nových příjmů uspoří. Čímž bude ohrožen očekávaný dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, který vláda očekává. Pochybnosti vyjadřují i další ekonomové, ti upozorňují, že hlavním rizikem není deficit letošního státního rozpočtu, který je plánován na 500 miliard korun, ale dlouhodobý schodkový vývoj i v dalších letech.
–VRN–
