Zdravotníci i nezdravotníci v akutní a lůžkové péči dostanou v nejbližších dnech na své účty odměny za práci při jarní vlně koronaviru. Odměny pro zdravotníky se očekávají i v sociální péči. Příjemci odměny zdaní. Někteří řeší, zda tyto odměny podléhají insolvenčním a exekučním srážkám a soudnímu výkonu rozhodnutí.
Zdravotníci v nemocnicích dostanou za období od března do května 75 000 korun. To, pokud mají naplněn celý pracovní úvazek. Nezdravotníkům přísluší odměna ve výši 30 000 korun. Vždy jde o částku před zdaněním, tedy odvody na sociální, zdravotní pojištění i daň z příjmů fyzických osob. Mimořádnou odměnu v říjnové výplatě dostanou pracovníci na hlavní pracovní poměr i pracujících na dohodu. Nárok mají také ti, kteří ve zdravotnickém zařízení již nepracují. V praxi to znamená, že většině zaměstnancům ve zdravotnictví dorazí odměny v první polovině listopadu.
Někteří z pracovníků řeší otázku, zda schválené odměny podléhají nařízeným srážkám ze mzdy, tedy insolvenci, exekuci nebo soudnímu výkonu rozhodnutí.
„Patřím mezi zdravotníky a v příštím měsíci mi bude vyplacena kompenzace od státu za covid-19, bohužel mám soudní rozhodnutí insolvence a nevím, zda mi tato kompenzace bude vyplacena beze srážky či bude mít na tuto částku nárok insolvenční správce,“ obrátila se na ZdraveZpravy.cz s dotazem u článku Kompenzační vyhláška zamířila do Sbírky zákonů čtenářka Eva.
Odměny podléhají zdanění i insolvenci
Pro posouzení dotazu je třeba zmínit, že paní Eva je fyzická osoba, tedy zaměstnankyně jedné z tuzemských nemocnic. Za to, že pracovala v jarních měsících, jí vyplatí její zaměstnavatel mimořádnou odměnu.
Na to, jestli její mimořádný příjem podléhá insolvenci odpovídá finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Drásalová: „Pokud má paní Eva schválený splátkový kalendář, podle kterého pravidelně měsíčně platí insolvenčnímu správci, tak se insolvence mimořádné odměny primárně nedotkne.“
Upozorňuje však na podstatnou věc, a to, že dlužník má povinnost veškeré mimořádné příjmy nahlásit insolvenčnímu správci. Ten pak rozhodne, jak s nimi bude naloženo.
Druhý případ může být i takový, že má paní Eva nebo kdokoliv jiný přikázanou srážku ze mzdy. V praxi může jít i o exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí. Pak je dle Lucie Drásalové záležitost řešena přímo ve mzdové účtárně zaměstnavatele, který zajistí ponížení příjmu o zákonem dovolenou částku.
„Pokud má daná osoba přikázanou srážku ze mzdy, kterou provádí zaměstnavatel, tak mimořádná odměna do výpočtu zahrnuta je,“ upřesňuje.
Srážky ze mzdy u povoleného oddlužení
Zaměstnanci, kterému je schváleno oddlužení, se z čisté mzdy provádějí pravidelné srážky na umoření dluhu. Mzdová účetní mu zprvu odečte odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele, poté vypočte daň z příjmů ze superhrubé mzdy.
A až poté řeší nařízené srážky ze mzdy, přičemž jsou nejprve odečítány přednostní pohledávky nebo soudem určená pevná částka, která se pravidelně z měsíční mzdy dlužníka odvádí na účet věřitele. Při oddlužení je plněním splátkového kalendáře dlužník povinen splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejné výši, v jaké z ní mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Nutné je podotknout, že zaměstnanci musí ve všech případech zůstat základní nezabavitelná částka ve výši 3/4 součtu životního minima jednotlivce [životní minimum činí 3 860 Kč] a normativních nákladů na bydlení. V nezabavitelné částce je navíc zohledněn i počet vyživovaných osob dlužníkem. Nezabavitelná částka se za každou takovou osobu navyšuje o 1/3 nezabavitelné částky jednotlivce.
Odměny pro zdravotníky
Dotace na mimořádné odměny pro zdravotníky schválila vláda v srpnu. Pracovníkům v sociálních službách je odsouhlasila již v květnu.
Ti podle druhu činnosti a rizika nákazy již dostali od svých zaměstnavatelů 40 000, 20 000 a 10 000 korun za měsíc. Celkem na to kabinet vyčlenil 5,2 miliardy korun.
–RED–
