Komise pro spravedlivé důchody oznámila, že v prosinci pošle do mezirezortního připomínkového řízení paragrafované znění návrhu důchodové reformy. Tu právě konzultovala se zástupci OECD. Důchodová komise prosazuje rozdělení průběžného I. pilíře důchodového systému a zavádění dalších jeho parametrů.
Náklady na zavedení nového důchodového systému mají být podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové [ČSSD] 18 miliard korun. Část by podle ní mohla ČR čerpat z evropských zdrojů. To potvrdila i předsedkyně komise Danuše Neradová.
„Česká republika má nyní jednoznačnou příležitost uskutečnit důchodovou reformu a transformační náklady zahrnout do plánu obnovy,“ vysvětlila s tím, že časový horizont zavedení změn odpovídá pěti rokům.
Podle ministryně Maláčové jdou návrhy důchodové reformy správným směrem. S koaličním partnerem, jak ale vyplynulo z jejích slov, podobu reformy sjednanou nemá.
„První a druhá vlna pandemie covidu nám udělala čáru přes rozpočet, proto máme zpoždění. Velmi jasně říkám, že ta zásadní debata o nastavení reformy bude v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Tehdy a pak i následně ve sněmovně očekávám debatu napříč politickým spektrem,“ vysvětlila s dovětkem, že na jednání komise pozvali i ministryni financí Alenu Schillerovou [za ANO].
Co navrhují experti OECD
Experty z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] ke kooperaci na české důchodové reformě přizvala právě ministryně Schillerová. Důvod byl, že chtěla nezávislé zhodnocení situace u nás.
Schillerová zpochybnila přínos Komise pro spravedlivé důchody
Podle Danuše Neradové na aktuálním jednání se zástupci OECD panovala shoda nad základními parametry reformy. Vůbec první problém tuzemského systému je jeho složitost. Což podle Nerudové řeší právě rozdělení prvního pilíře a následné přizpůsobení celého systému tomuto kroku. Další pak to, že se na něm jen malou měrou podílejí obecné daňové příjmy státu. Podle expertů OECD by se měla zkrátit doba pojištění. A důchodový věk by měl být navázán na délku dožití.
„Ráda bych ujistila, že reforma ani vláda neplánuje zvyšovat věk odchodu do důchodu,“ uvedla v této souvislosti ministryně Maláčová.
Vyjádřila se i k současné výši penzí: „Měly by se pohybovat minimálně na 40 procentech průměrné mzdy – to je ten minimální koeficient, od kterého se dá postupovat výše.“
Co navrhuje důchodová komise
Komise pro spravedlivé důchody navrhuje rozdělení průběžného důchodového pilíře [I. pilíř důchodového systému v ČR] na solidární a zásluhový.
- Takzvaný nultý pilíř by v takovém uspořádání plnil výhradně solidární úlohu. Všem seniorům s nárokem na důchod by poskytoval stejnou základní penzi. Výše základního důchodu by nebyla závislá na předchozích příjmech důchodce.
- Takzvaný první pilíř by tak v novém uspořádání plnil zásluhovou roli.
Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje, že ve srovnání s ostatními státy EU dává ČR na důchody osmý nejnižší podíl k hrubému domácímu produktu [HDP]. Země jako jsou Rakousko, Francie, Portugalsko a Itálie vydávají na důchody o 6 % více v poměru k HDP.
Dále zdůrazňuje nutnost vícezdrojového financování systému. Český důchodový systém podle něj obsahuje mnoho výdajů, které by měly být kryty z obecných daní. Jedná se například o náhradní vyloučené doby. Odvody na sociální pojištění, jako nepřímou daní, kterou platí jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Česká republika aktuálně kryje téměř 80 procent všech výdajů sociálního zabezpečení. Což je nejvíce ze zemí EU. Tam je poměr většinou mezi 50 až 60 procenty.
–DNA–
