Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] prověřil, jak se dařilo Policejní akademii ČR v Praze a Univerzitě obrany v Brně plnit v letech 2016 až 2019 vzdělávací potřeby policie a armády. Výsledek? Náklady na státní vysoké školy pro policisty a vojáky rostou, jak ty ale fungují, příslušná ministerstva nezajímá.
Ministerstvo vnitra [MV] a Ministerstvo obrany [MO] nesledovaly, jestli školy, které financují, fungují efektivně. Vydávaly na ně přitom stále více peněz. Z kontroly vyplynulo více problémů, ať už šlo o počty absolventů, kteří k bezpečnostním sborům a ozbrojeným složkám z těchto škol nastoupí, nebo o naplňování počtů studujících vojáků a policistů.
Policejní akademie a Univerzita obrany jsou jediné státní vysoké školy v ČR. Policejní akademie je organizační složkou státu, kterou financuje ze svého rozpočtu MV. Univerzita obrany je součástí MO a finance na ni jsou součástí rozpočtu tohoto resortu. Obě školy mají vzdělávat především odborníky pro bezpečnostní sbory a armádu.
Policisty trápí vysoká fluktuace
V letech 2016 až 2019 pracovalo u policie třikrát více vysokoškolsky vzdělaných policistů, než je podle systemizace potřeba. Výsledkem je podle MV vysoká fluktuace a dřívější odchody ze služebního poměru. Ministerstvo tuto situaci nezohlednilo a nastavilo počty studentů přijímaných na Policejní akademii tak, že neodpovídaly skutečné potřebě policie.
Zároveň téměř 43 procent policistů, kteří studovali během výkonu služby, zvolilo jinou vysokou školu. MV totiž nevyžadovalo specializovaný studijní obor právě z této akademie. Navíc resort včetně policie nepovažovaly Policejní akademii za profesní akademii policistů. V daných letech se tak u policie uplatnilo na vedoucích pozicích jen 21 procent absolventů akademie. Přitom náklady na její provoz stále rostly.
Situace na Univerzitě obrany
Podobné problémy zjistili kontroloři i v případě Univerzity obrany. Počet jejích absolventů vojáků v letech 2016 až 2019 klesal a požadavky MO na počet přijímaných studentů se dařilo plnit pouze z 64 procent. Počet neobsazených míst pro vysokoškoláky v armádě ale vzrostl za toto období o 15 procent. Na rozdíl od Policejní akademie byla Univerzita obrany pro armádu hlavní zdroj vysokoškolsky vzdělaných důstojníků. I na její činnost vydávalo ministerstvo v daných letech stále více peněz. Náklady vzrostly o 188 milionů korun.
Přestože se vynakládané prostředky zvyšovaly, nezabýval se ani jeden z resortů tím, jak efektivně státní vysoké školy fungují. Nesledovaly například náklady na jednoho studenta nebo využívání nemovitostí, se kterými školy hospodaří. Rozpočet škol resorty určovaly podle toho, jak tyto školy čerpaly prostředky v předchozích letech.
–RED–
