Národní rozvojový fond [NRF], který byl letos 1. února zapsán do obchodního rejstříku, možná již v tomto roce najde uplatnění u tří PPP projektů. Alespoň to říká v podcastovém rozhovoru pro FinTag.cz předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky [ČMZRB] Jiří Jirásek. Vysvětluje v něm i to, jak bude NRF fungovat a komu je určený.
Od České národní banky [ČNB] obdržela ČMZRB licenci na Národní rozvojový fond SICAV [NRF] loni v listopadu. SICAV je forma klasického investičního fondu, v případě NRF platí, že bude investovat výhradně do infrastrukturálních projektů v České republice. Investory ve fondu jsou prozatím Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Ty se zavázaly, že prostřednictvím fondu proinvestují minimálně sedm miliard korun. O NRF mají zájem i další banky a otevřený je i pojišťovnám, penzijním fondům a vůbec všem institucionálním investorům [i zahraničním].
Úkolem NRF je nabízet zajímavé PPP projekty
Úkol NRF, respektive ČMZRB je investorům nabízet zajímavé PPP projekty k proinvestování. Jedním z nich je výstavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, která se bude realizovat formou jednoho vůbec z prvních PPP projektů u nás.
„To, že bude část dálnice D4 financována jako PPP projekt je nesmírně důležité, protože pokud tento projekt dopadne dobře, ukáže i ostatním cestu, jak financovat infrastrukturu za použití soukromých zdrojů,“ vysvětluje v podcastu na FinTag.cz Jiří Jirásek.
Upozorňuje, že jsou tu i další projekty. Nyní se připravuje PPP projekt na realizaci dálnice D35, kde má Národní rozvojový fond sehrávat klíčovou roli. NRF necílí pouze na dopravní infrastrukturu, ale uplatnění může najít i při financování PPP projektů ve zdravotnictví, školství a občanské vybavenosti. Prostě všude tam, kde se nedostává peněz z veřejných rozpočtů na budování kvalitní infrastruktury.
Využití finančních nástrojů bude sílit
Vznik NRF odpovídá strategii Evropské komise [EK] a vlády zapojit do budování moderních národních infrastruktur i soukromé finance. Právě jejich využití při budování infrastruktury v Česku je podstatou fondu.
„Jsme odsouzení k tomu, abychom NRF využívali. To kvůli tomu, že jinak budeme stát před problémem, zda infrastrukturální projekty vůbec realizovat. A to s ohledem na nedostatek veřejných zdrojů,“ vysvětluje ředitel ČMZRB.
Říká, že z pohledu státních institucí nebo municipalit apod. je samozřejmě vždy jednodušší infrastrukturu budovat z veřejných rozpočtů. Což platí jen za předpokladu, že z veřejných rozpočtů peníze na své projekty získají.
„Situace je přitom taková, že Evropská komise již nyní upřednostňuje finanční nástroje před dotacemi. To znamená méně dotací. Dále Česko bohatne, takže mu budou ponižovány evropské peníze. A za další státní rozpočet loni skončil velikým schodkem a nejinak tomu bude letos,“ vysvětluje Jiří Jirásek.
Public Private Partnership
Národní rozvojový fond bude investovat do takzvaných PPP projektů. To jsou v základu projekty postavené na smluvním vztahu mezi soukromým a veřejným sektorem. V nich se soukromý sektor zavazuje k zajištění veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které bývají typicky dodávány nebo provozovány veřejným sektorem.
„Autor PPP projektu musí počítat s tím, že jeho projekt bude zrealizován čistě ze soukromých zdrojů. To znamená, že projekt musí nastavit tak, aby byl finančně návratný. Zároveň musí být docela jasné, kdo a jaká rizika při projektu ponese,“ vysvětluje Jirásek s dovětkem, že investorům musí vklady do takového projektu přinést také přiměřený zisk.
Jako konkrétní příklady tohoto způsobu financování uvádí nejenom výstavbu dálnic a dopravních okruhů, ale i kampusů univerzit, výstavbu multifunkčních objektů či domovů pro seniory. S využitím NRF se nyní počítá při financování výstavby traumatologického centra ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Jak si stojí české firmy a ČMZRB jako partner EK
Podle Jiřího Jiráska i NRF bude při svých investicích využívat výhradně soukromé zdroje. V jeho případě k žádnému míchání veřejných a soukromých peněz nedojde. Typickými projekty jsou finančně náročné investice v řádu miliard a vyšších stovek milionů korun. Tyto projekty mají na celkových nákladech vyjít vždy levněji než při úvěrovém financování.
„Ten hlavní záměr je infrastruktury udělat levnější. A důležité je také říci, že NRF nám otevře docela nový trh. Klíčové jsou proto třeba i poradenské služby pro realizátory, protože PPP projekty se v ČR teprve učíme a budeme učit. A v Národním plánu obnovy mají být vyčleněny prostředky na posílení know-how realizátorů,“ uvádí.
V podcastu pro FinTag.cz se Jiří Jirásek nevyjadřuje jen k NRF, ale také k tomu, jak vidí současnou finanční kondici českých firem. Hovoří i o změnách u ČMZRB, která se má stát centrálním partnerem Evropské komise [EK] pro řízení finančních nástrojů v ČR. Podle něj není vyloučeno, že se v budoucnu Českomoravská záruční rozvojová banka přejmenuje na Národní rozvojovou banku. Což by přesněji vyjadřovalo náplň její práce.
Daniel Tácha
