Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer vykázal za loňský rok ztrátu 10,5 miliardy eur [cca 275 mld. Kč]. Koncern uvedl, že za propadem hospodaření stojí z velké části urovnání jeho soudních sporů v USA. Zlepšit výsledky koncernu má spolupráce na produkci vakcíny proti covidu-19 se společností CureVac.
Loňská ztráta firmy je nejvyšší v její historii. Odpovídá penězům, které musela firma zaplatit v USA za urovnání hromadných žalob. Tržby firmě totiž klesly „jen“ o pět procent na 41,4 mld. eur [cca 1,1. bil Kč]. Akcie firmy reagovaly na zveřejněné výsledky prudkým poklesem. Dividenda firmy za rok 2020 klesla na dvě eura ze 2,80 eura o rok předtím.
Bayer nechal v USA v přepočtu bezmála 300 mld. Kč
Důvodem ztráty koncernu jsou výdaje na urovnání soudních sporů v USA. Společnost Bayer se loni dohodla, že ve Spojených státech zaplatí 10,9 miliardy dolarů [cca 260 mld. Kč] za urovnání žalob, podle kterých její herbicid Roundup způsobuje onemocnění rakovinou. Kontroverzní přípravek vyrábí americká firma Monsanto, kterou Bayer v roce 2018 koupil za více než 60 mld. dolarů [1,4 bil. Kč]. Žalobu podalo na 125 tisíc amerických spotřebitelů.
To však není jediný spor, v němž musel německý koncern zaplatit. V přepočtu asi 35 miliard korun zaplatil za urovnání většiny žalob týkajících se jeho antikoncepčního prostředku Essure. Ten se používá pro nevratnou sterilizaci žen. Dohoda o vyrovnání pokryla zhruba 90 procent z téměř 39 000 žalob, ve kterých ženy tvrdí, že jim prostředek Essure způsobil zranění. Essure jsou speciální spirálky, které se zavedou do vejcovodů a zneprůchodní je. Ambulantní hysteroskopické sterilizace systémem Essure znají i ženy v Evropě a Česku.
Soudní spory [nejen] evropských farmaceutických firem nejsou v USA ničím výjimečným. Loni v USA zaplatila v přepočtu 16 mld. korun také švýcarská farmaceutická společnost Novartis. Úřady ji obvinily z nezákonného uplácení lékařů, kterým poskytovala peníze a jiné výhody. To proto, aby je motivovala k předepisování svých léčivých prostředků.
Naděje přináší covid vakcína CureVac
Novinka je, že Bayer bude vyrábět covid vakcínu vyvinutou firmou CureVac. Ta je ve třetí fázi klinického testování. Obě společnosti uzavřely smlouvu o spolupráci při dokončování vakcíny. Bayer má pomoci především s vytvořením podmínek pro finální schválení očkovací látky a současně zajistit dodavatelské řetězce.
Převzetí výroby vakcíny však firmy zatím nepotvrdily. Ředitel a majitel tübingenské CureVac Franz-Werner Haas pouze uvedl, že jeho firma bude i nadále majitelem licence, Bayer ji bude mít možnost získat pouze pro některé mimoevropské trhy. Bayer je přitom znám hlavně výrobou aspirinu, očkovací látku zatím nikdy nevyvíjel ani nevyráběl.
Ředitel koncernu Stefan Oelrich uvedl, že z přezkoumání možností firmy vyplynulo, že disponuje požadovanými schopnostmi vyrábět očkovací látku na bázi mRNA od CureVacu. Výrobu vakcíny mají zajišťovat především pobočky v německém Wuppertalu.
„Letos chceme vyrábět až 160 milionů dávek, v dalším roce ještě více. S výrobou by se mohlo začít ještě koncem letošního roku,“ řekl Oelrich.
Šéf firmy CureVac Franz-Werner Haas uvedl, že už letos bude k dispozici několik set milionů dávek vakcíny. Na příští rok je zatím plánována výroba 600 milionů dávek. Po rozšíření výrobní sítě jich bude vyrábět nejméně miliardu. CureVac v současnosti svůj preparát ještě vyvíjí. Pokud půjdou další vývojové a schvalovací kroky podle plánu, mohlo by očkování začít v létě, zatím dávkami, které ještě nebudou od Bayera. Do třetí fáze klinického testování vstoupila vakcína CureVac v polovině loňského prosince, Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] má o jejím doporučení pro unijní země jednat 1. dubna 2021.
220 milionů dávek od CureVac pro EU
Evropská komise [EK] si u firmy CureVac objednala předběžně 220 milionů dávek, z nichž podle německého ministerstva zdravotnictví 53 milionů z nich připadne Německu. Jde o dvoudávkovou mRNA vakcínu.
Německá agentura DPA zmínila, že není ve farmaceutickém odvětví příliš běžné, aby spíš menší firmy v oblasti vývoje navazovaly spolupráci s giganty v oboru. Předtím se podobně rozhodla mohučská firma BioNTech, která spojila síly s americkým koncernem Pfizer. Společně se jí podařilo jako první firmě dostat na evropský trh vakcínu zvanou Comirnaty.
Jako druhou doporučila EMA ke schválení Evropské komisi vakcínu americké firmy Moderna a jako třetí pak očkovací látku od britsko-švédské firmy AstraZeneca.
–RED/ČTK–
