Nařízená karanténa kvůli rizikovému kontaktu s covid pozitivní osobou dostává do finančních potíží hlavně živnostníky. Někteří z nich v ní strávili a třeba ještě stráví i týdny bez jakéhokoliv příjmu. Doba karantény se navíc prodloužila na dva týdny.
Nařízená izolace a karanténa po kontaktu s covid pozitivní osobou nepotěší nikoho. Zvlášť živnostníkům přidělává v době covidu nejednu starost. Mimo obavu o své zdraví mnozí z nich řeší v době nařízené karantény a izolace i zvládnutí úplného výpadku příjmu. A někteří z nich už si od loňského jara prošli nařízenou karanténou vícekrát, jejich finanční rezervy se i proto dostávají na nulu.
„Pokládám nové podlahy ve velkých office centrech i malých rodinných domech, objednávek mám na dva roky dopředu. Živnost mi ale podkopává covidová situace, v povinné karanténě už jsem byl čtyřikrát, naštěstí vždy bez prokázané pozitivity. To je hezké, ale problém je, že po dobu karantény jsem docela bez příjmu,“ popisuje pan Jaroslav z Tábora.
Karanténa dostává živnostníky na nulu
Za štěstí přitom považuje, že se u něj přítomnost koronaviru doposud neprokázala a mohl se vždy jedenáctý den znovu vrátit do práce. Pozastavuje se ale nad dvěma věcmi: První je, že svým zodpovědným přístupem docela vážně ohrožuje svoji rodinu. Tou druhou, že karanténu musí povinně dodržovat pod pohrůžkou vysoké finanční pokuty.
„A to za situace, kdy jsem za čtyřicet dnů strávených v nařízené karanténě nedostal od státu, narozdíl teď třeba od zaměstnanců, ani korunu. Manželka je doma s dvouletou dcerou a osmiletým synem, asi si dovedete představit, jaký je její příjem,“ říká.
Dodává, že bez slušné finanční rezervy na svém účtu by poslední rok plný chaosu jen těžko zvládl. Jeho měsíční výdaje totiž dosahují 60 tisíc korun. Mimo hypoteční úvěr a běžné měsíční poplatky, platí i leasing na dodávku a pronájem skladu na materiál.
„Za efektivní finanční podporu od státu považuji loňské odpuštění plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců,“ říká s tím, že dnes musí i při čtrnáctidenní povinné stopce odvést měsíčně na tato pojištění více než šest tisíc korun.
Dodává, že mnoho jeho kolegů, s nimiž několik let běžně spolupracoval a dokázali se svou prací sami uživit, v druhé polovině loňského roku přerušili svoji živnost a nechali se evidovat u úřadu práce.
„Na podporu v nezaměstnanosti sice nárok nemají. Zbaví se ale v této nelehké době plné zvratů alespoň té povinnosti měsíčních odvodů na pojištění,“ vypráví s tím, že živnostník, který chce uživit rodinu, nesmí přestat pracovat.
„V tu chvíli o všechno přichází a může začít od začátku,“ vysvětluje.
Čísla mluví jasně: Podpora OSVČ u karantény je lichá
Alespoň minimální příjem za dobu strávenou v karanténě a izolaci živnostníkům nezajistí ani dávka z nemocenského pojištění. Úřady ji totiž vyplácejí až od 15. dne pracovní neschopnosti a karanténa i izolace u nás trvá nově 14 dnů [do 28. února byla deset dnů, pozn. red.].
„Některým živnostníkům může pomoci i nově schválená kompenzace ve výši 500 korun za každý den strávený v karanténě a izolaci,“ upozorňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Izolačku dostanou i živnostníci, ale jen ti nemocensky pojištění
Bohužel i tato podpora má, jak dodává, jeden háček. Čerpat ji mohou pouze nemocensky pojištění živnostníci. A těch je v České republice poskrovnu. K 31. 12. 2020 u nás bylo dle dat České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] registrováno 1 051 179 osob samostatně výdělečně činných [OSVČ], z nichž pouhých 97 439 si hradilo nemocenské pojištění.
„Nemocenské pojištění si dobrovolně platí obvykle mladé ženy, které plánují založit rodinu. Důvodem je nárok na peněžitou pomoc v mateřství před samotným rodičovským příspěvkem, případně nemocenská dávka u rizikového těhotenství,“ vysvětluje poradce.
Podle něj od nemocenského pojištění živnostníky odrazuje nízké denní plnění. Navíc až od 15. dne nemoci, kdy už se většina z nich z běžné nemoci, jakou je viróza nebo i menší úraz uzdraví. Nehradí se z něj ani ošetřovné na dítě, jako je tomu u zaměstnanců.
„I tato skutečnost mnohé ženy – živnostnice s malými dětmi od dobrovolného nemocenského pojištění odrazuje,“ dodává David Kučera.
Živnostníky už rok zachraňuje vlastní finanční rezerva
Živnostníci si proto kryjí krátkodobé výpadky příjmů, například kvůli několikadenní nemoci nebo karanténě a izolaci, z vlastních finančních rezerv. Odborníci jim doporučují vytvořit si takovou provozní rezervu, aby z ní vyrovnali své výdaje po dobu alespoň tří měsíců. Snížení příjmů kvůli delší nemoci nebo úrazu pak řeší pojištění pracovní neschopnosti u některé z tuzemských pojišťoven.
„Většina osob samostatně výdělečně činných si neplatí nemocenské pojištění. Těch, kteří si platí nemocenské pojištění, a jsou u nás pojištěny, je minimum,“ říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Dodává, že pojišťovna Simplea vyplácí ve smlouvě přesně vymezenou denní dávku a to od 2., 3. nebo 4. měsíce jejího trvání. Pro přiznání pojistného plnění přitom pojišťovna neřeší, co způsobilo pracovní neschopnost. Je jedno, zda šlo o nemoc nebo úraz.
V ceně pojištění pracovní neschopnosti se dle něj odráží nejenom zvolené částky pojistného plnění, ale i zdravotní stav, profese, věk pojištěného nebo třeba kouření. Roli sehrává i zvolená doba karenční doby. Tedy od kterého dne pracovní neschopnosti pojišťovna plní.
Měsíční pojistné zlevní delší karenční doba
Živnostníci většinou volí delší dobu karenční doby, protože soukromým pojištěním řeší především riziko dlouhodobého výpadku příjmů. Navíc u delší karenční doby není měsíční platba za pojistné tak vysoká jako například u karence od sedmého dne nemoci. Pojištění pracovní neschopnosti živnostníka pak nemusí při denní dávce 400 korun vyjít na více než 500 korun za měsíc, jak potvrzuje Martin Švec.
„My máme pracovní neschopnost od 28. dne a pro OSVČ řemeslníka to na plnění 400 korun denně přijde na zhruba 480 korun měsíčně,“ vysvětluje s tím, že k pojištění pracovní neschopnosti doporučuje vždy uzavřít pojištění invalidity a smrti pak lidem s malými dětmi a hypotečním úvěrem.
Přidává i odpověď na aktuálně často pokládanou otázku. A ta zní, že do doby trvání pracovní neschopnosti se započítává i doba nařízené karantény. To ale pouze v případě, že pokračuje onemocněním covid-19.
–VRN–
