Europoslanci včera [10. 3.] odhlasovali doporučení, aby Evropská unie zatížila od roku 2023 zvláštním poplatkem část dovozu do Evropy ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Jde o takzvaná uhlíková cla pro produkty z energeticky náročných odvětví.
Schválené doporučení zavést uhlíková cla Evropským parlamentem je v duchu snahy Evropské komise [EK] získat další zdroje pro financování společné evropské politiky.
Další důvod pro zavedení dovozního poplatku na neekologicky vyráběné produkty je zajistit, aby mimounijní firmy neměly konkurenční výhodu kvůli méně přísným unijním klimatickým pravidlům. Důležitý je podle europoslanců i boj s klimatickou změnou.
„Toto je naše největší šance, jak zůstat pod limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia a zároveň tlačit na naše partnery, aby byli stejně ambiciózní. Pokud tedy chtějí přístup na evropský trh,“ prohlásil zpravodaj návrhu Yannick Jadot z frakce zelených.
Narážel tím na závazek z pařížské klimatické dohody, který chce EU plnit zavedením přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Z nich plynoucí vyšší náklady pro výrobce se zřejmě projeví v ceně produktů vyráběných v unii.
Uhlíková cla musejí být v souladu s pravidly WTO
Podle doporučení [pro hlasovalo 444 ze 695 hlasujících europoslanců] by se uhlíkový poplatek měl týkat hlavně produktů jako jsou ocel, hliník, sklo, chemikálie a fosilní paliva.
Čeští oceláři zažívají hluboký propad a deziluzi z politiky EK
Podle české liberální místopředsedkyně EP Dity Charanzové [ANO] ze skupiny liberálů [ALDE] má věc ale i své háčky. To kvůli tomu, aby uhlíkové poplatky nenarazily na pravidla Světové obchodní organizace [WTO].
„Aby byl nový mechanismus účinný, musíme nyní prověřit, že je také v souladu s pravidly Světové obchodní organizace,“ uvedla s tím, že cíl uhlíkového poplatku je narovnat pravidla hry pro unijní a ostatní firmy.
O konkrétní podobě uhlíkového poplatku bude nyní europarlament vyjednávat se členskými státy. Podle Bruselu by měly příjmy z něj sloužit jako jeden ze zdrojů, který pomůže EU splácet dluh za mimořádný fond obnovy. Jeho rozpočet přitom není zanedbatelný. Činí 750 miliard eur [cca 20 bilionů korun]. Fond obnovy má spolu s ostatní pomocí podpořit unijní ekonomiky z koronavirové krize.
Zubožené aerolinky získaly další úlevu
Dalším z významných rozhodnutí EP bylo vyřazení z jeho doporučení části, podle níž by od roku 2023 skončilo bezplatné přidělování emisních povolenek. Ty dostávají některá průmyslová odvětví a například aerolinky, o jejichž konkurenceschopnost má EK obavy.
Rozhodnutí ale vyvolalo u některých europoslanců silnou nelibost. Právě aerolinky patří totiž k významným znečišťovatelům ovzduší.
„To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí,“ kritizoval odmítnutí návrhu pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Jsou to ale právě aerolinky, které patří ke covidem nejtvrději zasaženým společnostem. Ztráty letecké dopravy jsou obrovské a prozatím se aerolinkám podařilo obnovit pouze přepravu zboží. Letecká doprava zažívá jednu ze svých nejhlubších krizí v historii.
–ČTK/RED–
