Vláda prvně v boji proti koronaviru zakázala vstup veřejnosti do gastronomických podniků loni 14. března. Od té doby měly tyto podniky běžně otevřeno asi jen půl rok. Některé z nich přešly do režimu výdejních oken. V oboru gastronomie rychle propadly tržby a odešla z něj většina pracovníků.
V režimu uzávěry má obvykle kolem 60 procent gastronomických podniků zavřeno, u těch otevřených se tržby pohybují kolem 40 procent běžného stavu. Restaurace, bary a kavárny na jaře po první uzávěře mohly od 11. května vpustit hosty jen na zahrádky. Od 25. května vláda uvolnila provoz vnitřních prostor. Další nucené uzavření ale přišlo od 14. října a trvalo do 2. prosince. Následně platila pro gastronomická zařízení výrazná omezení kapacity a otevírací doby. Stravovací podniky jsou nyní zcela uzavřeny od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat pouze přes výdejní okna či rozvoz.
Dopady do tržeb gastronomických podniků
Podle analýzy společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá čtvrtina českých gastronomických zařízení, loni zaznamenaly gastro podniky propady tržeb o 72 miliard korun. To je ze 195 miliard předloni na 123 miliard loni. Nejtěžší situace pro stravovací provozy nastala ihned při první uzávěře na jaře roku 2020.
„Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven. V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot,“ říká ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Podle něj je současná situace likvidační zejména pro diskotéky a kluby, jejichž tržby se meziročně propadly o 76 procent. V případě hospod činí pokles v porovnání s předchozími 12 měsíci 55 procent. U restaurací je propad 37 procent. Nejlépe situaci zvládají kavárny a bistra, které si v tržbách meziročně pohoršily o 19 procent.
V průběhu roku s pandemií a vládními restrikcemi se podniky podle Menclíka zvládly situaci částečně přizpůsobit. Do režimu výdejních okének s každou novou uzávěrou nastupují podle něj rychleji a efektivněji i díky moderním technologiím.
Z gastronomie odešli pracovníci. Hlavně do skladů
Online tržiště práce Grason provedlo průzkum mezi pracovníky v gastronomii. Zjistilo, že po skončení koronavirové krize se chce do gastronomie na hlavní pracovní poměr vrátit zhruba polovina lidí, kteří byli v oboru zaměstnáni před vypuknutím pandemie. Další asi pětina lidí s návratem počítá, ale jen na částečný úvazek. Na brigádu by se vrátilo asi 90 procent lidí, protože gastronomii považují za srdeční záležitost.
Z dostupných dat dále vyplývá, že kuchařů zůstalo v oboru zhruba 31 procent. Ve skladu našlo novou práci 16 procent z nich. Další začali pracovat ve stavebnictví, obchodě nebo se živí jako kurýři. Žádné jiné zaměstnání si nenašlo přibližně 28 procent kuchařů.
Z číšníků, barmanů a výčepních zůstalo v gastronomii pouhých devět procent lidí, asi 32 procent z nich začalo pracovat ve skladu. Do obchodu nastoupilo dvanáct procent, v kanceláři začalo pracovat osm procent z nich. Někteří našli práci ve stavebnictví nebo rozvážejí jídlo a další zboží. Novou práci nemá asi 21 procent z nich.
Staré podpůrné programy nahrazují nové
Vláda nedávno přišla s novými podpůrnými programy nejen pro podnikatele v sektoru HoReCa. Platí, že specifické dotační tituly jako jsou Covid – Gastro uzavřené provozovny, Covid – Ubytování a Covid – Nájemné nahrazují dva programy. Na Covid – Gastro a uzavřené provozovny navázal program Covid 2021 s tím rozdílem, že navýšil denní podporu ze 400 Kč nově na 500 Kč na každého zaměstnance.
Minimální denní podpora tak bude činit 1 500 korun, což zvýhodňuje malé firmy do dvou zaměstnanců. Totiž i firma s jedním nebo dvěma zaměstnanci dostane vždy minimálně 1 500 korun na den. V součtu tak dostane podnik podporu vždy v minimální výši 45 tisíc korun měsíčně. Druhý nový program Covid – Nepokryté náklady uhradí 60 procent doložených nákladů. Podporu si budou moci nárokovat jen ti podnikatelé, kteří měli pokles tržeb o alespoň 50 procent v porovnání s loňským, nebo předloňským lednem a únorem. Antivirus a kompenzační bonus zůstávají.
Podle Asociace hotelů a restaurací ČR [AHR] pomoc z nových podpůrných programů ale mnohé podnikatele v gastronomii a ubytovacích službách opět mine. Týkat se totiž bude velkých podniků a drobnějších firem. Programy podle AHR neřeší ani pomoc podnikatelům, kteří na ni na podzim nedosáhli. Prezident asociace Václav Stárek i ocenil, že vláda nakonec na výzvu podnikatelských organizací vytvořila program založený na kompenzacích ztrát.
„Přitom pomoc, kterou žádáme pro již rok strádající obory, není ve srovnání s plánovaným schodkem rozpočtu nijak vysoká,“ řekl.
Na podporu se podle něho vláda rozhodla vydat co nejméně prostředků. Ztráta ve stravovacích službách za každý den uzavření je přitom podle AHR až 411 milionů korun.
Odvětví gastronomie nezachrání kompenzace, ale tržby
Podle dat Dotykačky regionálně zaznamenaly největší propad podniky ve Zlínském kraji. Tam dosáhly meziročně o 41 procent nižších tržeb. To souvisí s lokálním ohniskem koronaviru na Uherskohradišťsku. Podobné je to i s Moravskoslezským a Olomouckým krajem, kde platily restrikce i v letních měsících. K nejslabším oblastem patřil dále Karlovarský a Plzeňský kraj. Důvodem byl úbytek zahraničních turistů, ale i to, že v Plzeňském kraji převládají hospody, které patří k nejpostiženějším zařízením. „Lépe“ se dařilo jen podnikům na turisticky oblíbených místech Libereckého a Královéhradeckého kraje a ve vinařských oblastech jižní Moravy.
Současnou situaci se nemusí podle restauratéra a garanta projektu Moje restaurace za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP] Luboše Kastnera podařit překonat 25 procentům gastronomických zařízení.
„Třetinový pokles hodnoty trhu, k tomu vyhlídka na snižující se kompenzace a slabý nájezd tržeb v letošním roce bude znamenat odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky i stejného počtu zaměstnanců. Odvětví gastronomie nezachrání kompenzace, ale tržby. Proto je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu,“ řekl.
–ČTK/RED–
