Penzijní spoření nabízí účastníkům v transformovaných i účastnických fondech jak možnost čerpání státního příspěvku, tak nejednu daňovou úlevu. Jak těchto možností využít naplno a vzít si ze spoření na penzi maximum?
Dobrovolné penzijní připojištění [PP] od roku 2013 nahrazené doplňkovým penzijním spořením [DPS] nabízí lidem až 230 korun měsíčně v závislosti na výši úložky. Maximální roční příspěvek od státu tak může dosáhnout až 2 760 korun. Ty získá ten, kdo si sám vkládá do penzijního fondu měsíčně alespoň jeden tisíc korun.
Lucie Simpartlová: Ve starém penzijku lidé přicházejí o peníze
V DPS i PP si mohou účastníci odečíst od základu daně roční součet vkladů přesahující částku dvanáct tisíc korun ve svém ročním zúčtování daní, osoby samostatně výdělečně činné pak ve svém daňovém přiznání.
Výše státního příspěvku a snížení základu daně
Do DPS může každý dávat minimálně sto korun měsíčně. V tomto případě ale nedostane státní příspěvek. Stát přispívá na penzijní spoření od vkladu 300 korun a to částkou 90 korun. Za každých stokorun navíc se pak státní podpora zvyšuje o 20 korun, a to až do hraniční částky jeden tisíc korun. Kupříkladu k měsíční úložce 400 korun stát přispěje 110 korun, u 500 korun pak 130 korun.
Co se týče ponížení základu daně z příjmů, to je možné provést pro veškeré částky vložené do penzijního spoření nad dvanáct tisíc korun ročně, tedy nad jeden tisíc měsíčně. Daňový základ si může o vklady do penzijního spoření snížit účastník nejvýše o 24 tisíc korun za rok, což odpovídá měsíčnímu vkladu tři tisíce korun.
Odborníci přitom doporučují těm, kterým to jejich finanční situace dovolí, aby vkládali do penzijního spoření měsíčně právě tři tisíce korun. To účastníkovi penzijního spoření zaručí nejen maximální příspěvek od státu ve výši 230 korun, ale i mu umožní zaplatit na dani z příjmu o 3 600 korun méně. V součtu pak vyjde finanční podpora státu na příspěvcích a daňovém odpočtu 6 360 Kč za rok, tj. zhodnocení vložené částky bezmála o 18 % ročně.
Jak je to se zdaněním výnosů ve spoření na penzi
Jsou tu ale i opomíjené formy danění výnosů a příspěvků od zaměstnavatele v závislosti na výběru typu výplaty penze: Při jednorázovém vyrovnání se u DPS daní veškeré výnosy a příspěvky zaměstnavatele 15% daní. Pokud je vyplácena pravidelná penze alespoň tři roky, pak se daní pouze výnosy. Je-li vyplácena minimálně deset let, pak se nedaní nic.
Na penzijní spoření mohu zaměstnancům přispívat i jejich zaměstnavatelé. I ty se snaží stát motivovat k tomu, aby svým pracovníkům do penzijního spoření přispívali. Veškeré jejich vklady jsou pro firmu daňově uznatelný náklad bez ohledu na jejich výši. Odvádět z nich přitom nemusejí ani zdravotní a sociální pojištění, to však jen do částky 50 tisíc korun.
Naspořené peníze se dědí v rodině
Rozdíl a jistý motiv k účasti na spoření na penzi je v porovnání se státním důchodovým pojištěním to, že uložené peníze nepropadají v případě úmrtí účastníka státu. Už při uzavírání smlouvy si volí takzvané určené osoby, kterým peníze připadnou. Při jejich neurčení spadá penzijní spoření do standardního dědického řízení.
Výhoda doplňkového penzijního spoření je i možnost jeho výběru již pět let před dovršením státem určeného důchodového věku v rámci takzvaného předdůchodu.
Předdůchod z penzijního spoření lze čerpat již pět let před penzí
Předdůchod je vhodný například v případě ztráty zaměstnání nebo nemožnosti pracovat ze zdravotních důvodů. Tím se může účastník vyhnout výraznému krácení při žádosti o předčasný důchod. Výhodou je i to, že zdravotní pojištění hradí za účastníka po dobu trvání předdůchodu stát. Příspěvky zaslané zaměstnavatelem se nedaní.
Avšak pozor. Na předdůchod nemají nárok lidé, kteří zůstávají ve starém penzijním připojištění, respektive v transformovaných fondech. Řešením je pak přechod z penzijního připojištění do DPS, což je možné pouze v rámci téže penzijní společnosti. Samotné převedení naspořených prostředků netrvá déle než čtyři měsíce.
Spoření na penzi má regulované poplatky
Podle odborníků je penzijní spoření vhodné především pro dlouhodobé a pravidelné investice. Jeho výhodou je to, že si každý účastník může zvolit investiční strategii a v čase ji měnit s ohledem na čas svého odchodu do penze a vývoj finančních trhů.
Další výhoda je zákonem daná ochrana účastníků formou zvýšené regulace, včetně zastropování poplatků za obhospodařování penzijních fondů.
–VRN–
