Roční čistá mzda guvernéra centrální banky loni meziročně stoupla o 116 345 korun. To z 4 077 358 korun předloni na 4 193 703 v roce 2020. Na vlastní mzdové prostředky ČNB loni vynaložila celkem 1,325 miliardy korun. To je o 6,7 procenta více než předloni, kdy mzdové náklady vzrostly o rovných šest procent.
ČNB vynakládá na zajištění lidských zdrojů, podporu pracovních aktivit zaměstnanců a na údržbu technologického vybavení nemalé finanční prostředky. V posledních pěti letech rostly mzdové náklady centrální banky průměrným ročním tempem 6,1 procenta. Vyplývá to z Roční zprávy o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2020.
Členům bankovní rady byly v roce 2020 vyplaceny mzdy v tomto rozsahu [v mil. Kč]
[Zdroj: Roční zpráva o hospodaření ČNB – 2020]
Ve zprávě centrální banka uvádí, že osobní náklady jsou hlavním faktorem, který ovlivňuje vývoj a celkovou výši provozních nákladů. Celkové provozní náklady ČNB loni dosáhly v absolutním vyjádření 2,6 miliard korun. To je meziroční růst o 80 milionů korun. Přírůstek za rok 2020 byl, vzhledem k mimořádným okolnostem, znatelně nižší [+3,2 %]. Náklady na zaměstnance rostou v posledních pěti letech průměrným ročním tempem 7,7 procenta.
Náklady na zaměstnance tvoří 73 % provozních nákladů
Oblast nákladů na zaměstnance zahrnuje mzdové prostředky, finanční náhrady při dočasné pracovní neschopnosti, zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanecké benefity a vzdělávání zaměstnanců.
„V roce 2020 zaujímala tato oblast 73 procent celkových provozních nákladů a lze ji proto považovat za rozhodující složku určující trend vývoje celkových provozních nákladů ČNB,“ uvádí zpráva o výsledku hospodaření ČNB.
V absolutním vyjádření banka vynaložila na své zaměstnance 1,9 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 6,1 procenta, respektive 110 milionů korun. V předchozích pěti letech rostly náklady na zaměstnance průměrným ročním tempem 7,7 procenta. Na vlastní mzdové prostředky ČNB vynaložila 1,325 miliardy korun [+6,7 %].
Odvody zákonného pojistného a sankčního odvodu za nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dosáhly 443 milionů korun. Výše odvodů se stanovuje ve vazbě na mzdovou složku. Výše a struktura zaměstnaneckých benefitů je svázána s výsledky kolektivního vyjednávání.
„Nastavené principy a dohodnuté finanční limity vycházely z Kolektivní smlouvy na období 2018 až 2020,“ stojí ve zprávě.
V rámci dohodnutých pravidel ČNB přispívala svým zaměstnancům zejména na životní, kapitálové důchodové a penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, na zdravotní péči, závodní stravování či sportovně rekreační využití. V ročním souhrnu banka vyplatila zaměstnanecké benefity ve výši 128 milionů korun. To je o necelá čtyři procenta více ve srovnání s předcházejícím rokem. Finanční příspěvky byly poskytovány i při skončení pracovního poměru z důvodu odchodu do důchodu.
Covid ušetřil centrální bance za cestovní náklady
Oblast vzdělávání v ČNB loni zasáhla přijatá karanténní omezení. V jarních měsících byly bez náhrady zrušeny všechny plánované akce. Prezenční forma vzdělávacích akcí se postupně nahradila distanční formou výuky. To se v případě zahraničních akcí promítlo i do rozsahu cestovních výdajů. Prohlubování jazykových znalostí zaměstnanců přešlo výhradně na distanční způsob výuky.
„S ohledem na výše uvedené poklesly vynaložené finanční prostředky, plánované v úrovni předešlého roku, meziročně o 57 procent na celkových šest milionů korun,“ uvádí zpráva.
Podle ní v předcházejících letech ČNB navyšovala svoje personální kapacity, alokované zejména v nových agendách dohledu nad trhem spotřebitelských úvěrů včetně nebankovních společností. Tento proces byl v roce 2019 dokončen a další podobně významný impuls nenastal, ani se v nejbližším období neočekává.
Změny celkového počtu zaměstnanců spíše odrážejí přirozenou míru fluktuace zaměstnanců banky. Loni uváděla ČNB, že fluktuace zaměstnanců je v jejím případě nízká.
V centrální bance pracuje 1 470 zaměstnanců
Počet zaměstnanců centrální banky dosáhl koncem roku 2020 celkového počtu 1 470 a je de facto na úrovni předchozího roku [1 475]. Fyzický počet zaměstnanců se v minulých letech průběžně mírně navyšoval. Významný impuls přinesl zákon o spotřebitelském úvěru, který od prosince 2016 pověřil ČNB dohledem nad celým trhem spotřebitelských úvěrů. Zajištění výkonu nové agendy nebylo možné bez navýšení personálních kapacit.
„Proces obsazování nových pracovních pozic byl s ohledem na omezený tuzemský pracovní trh a specifickou odbornost poptávaných profesí velmi pozvolný. Naplnění schválených pracovních pozic se podařilo dokončit až v roce 2019,“ konstatuje zpráva.
Průběžné navyšování mzdových prostředků garantuje Kolektivní smlouva, která se od roku 2018 uzavírá ve tříletých cyklech.
ČNB by měla sloužit jako příklad i ostatním institucím
Podle odborníků na hospodaření veřejných institucí jde v oblasti zveřejňování nákladů na zaměstnance a mezd pro své vrcholové představitele centrální banka příkladem. Ne každá veřejná instituce totiž činí, jak by měla. Příkladem netransparentního a nedůvěryhodného přístupu v oblasti mzdové politiky z veřejných peněz v Česku může být veřejnoprávní Česká televize [ČT]. Ta je přitom placena z příjmů z pro domácnosti povinných koncesionářských poplatků, za jejichž nezaplacení hrozí vysoké pokuty. Ale ani to doposud nepřimělo stávající vrcholné vedení ČT jednat ve vztahu k široké veřejnosti důvěryhodně.
–RED–
